Čtenářka Pajda nakupuje podle toho, kdy a kde se právě nachází a také podle toho, pro koho je potřeba ještě nakoupit. Její příspěvek je napsaný velmi vtipně a určitě stojí za přečtení :)

Přiznám se, že to řeším jak kdy. Sama osobně nakupuji jednoduše: skončím v práci a na autobus jdu kolem sámošky, takže každodenní nákup dělám tam. Autobus mě doveze před naši obecní sámošku, tam dokoupím to, co mají levnější a pak zajdu do malé smíšenky, kde mám zamluvené pečivo (v sámošce už v tu dobu nemusí být a tahat to v autobusu se mi nechce), kamarád mi vynadá, že mám zase tašku nákupu odjinud a jdu domů.

Asi tak jedenkrát za 14 dní podlehnu touze po nějaké zelenině, která aspoň vypadá, že je mladší než já, a zajedu do Brna - obvykle v rámci nějakého školení nebo exkurze. A tam pak zajdu do většího obchodu, protože mít zeleninu na školení v tašce je blbé a odpoledne je trh zavřený. Obejdu řezníky, zanadávám na silně omezený sortiment na vesnici a dotáhnu tašku zeleniny, kterou pak po týdnu hážu husám a králíkům, protože mě chuť na ni mezitím přejde.

Jednou za dva měsíce nám dojdou sardinkové konzervy, což se řeší tak, že já vezmu seznam, připíšu na něj nákup pro tchyni a kyselinky kolejní (syna s přítelkyní) a nakoupíme ve velkém v Makru. Naposledy třeba líheň, pět alobalových misek a tři druhy konzerv. A občas se mi lednice sama od sebe naplní zcela nesmyslnými potravinami, které nejíme - třeba pětikilovým balením jogurtu nebo třemi druhy tvrdého salámu, které nikdo nejí. Nedělá to sama od sebe a dobrovolně, alebrž tyhle nesmysly tahá domů můj muž - obvykle v situaci, kdy čekáme větší návštěvu a lednice je plná. Dlouho jsem přemýšlela, proč to dělá, až pak jsem se dočetla, že už nemůže lovit a tak tahá kořist z Makra...a plná lednička ho nutí dokázat, že je taky zdatný lovec.

Ostatní nákupy řeším v malých obchodech. Ne, že bych si neuměla zajet do supermarketu, ale tam nemůžu probrat místní drby, musím se hrabat na věšácích a vymýšlet, co vlastně je pro mě vhodné, zatímco místní Vietnamec přesně ví, co chci (nebo co bych chtít měla), vždycky si rád popovídá a reklamace je pro něj úžasnou příležitostí, jak mi prodat dalších aspoň pět kousků úžasných věcí...a na konci vždycky přijde to úžasné „Plo vás slevíla, já rád slevila, tak dlobné nedávat, ahoj a pozdlavuj syna!“ a pokud si včas vzpomenu a mám na sobě něco od něj, tak ještě zpod pultu vylezou nějaké ty korálky zdarma.

Pajda

Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

________________

Až mi tečou slzy smíchu nad větou: ... kamarád mi vynadá, že mám zase tašku nákupu odjinud… :), úplně si to představuji.
No, ty vaše nákupní etapy dají jistě zabrat, ale jak vidno, jste nad věcí.
Děkuji, že jste napsala a nezapomeňte nosit ty korálky :))
Pěkný, veselý den
Saša

Téma dnešního dne: Jaké jsou vaše zkušenosti s nákupem a s obsluhou v hypermarketu a v malém krámku?

  • Jezdíte často nakupovat do hypermarketů?
  • Jste spokojená s výběrem zboží a obsluhou?
  • Máte nějakou zkušenost třeba s reklamací?
  • Stýská se vám po nákupech v malých obchodech?
    Ať už pultových, nebo klasických „sámoškách“?
  • Pokud takový obchod máte v blízkosti, chodíte tam nakupovat?
  • A jste spokojena s výběrem zboží a obsluhou?
  • Dokázala byste shrnout pro a proti hypermarketů a malých krámků?

Tolik pár záchytných, tematických bodů, ovšem jak toto téma pojmete, záleží čistě na vás.
Těším se na vaše příspěvky

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu ze čtenářek odměním pěkným dárkem: kosmetickou kazetou RYOR: obsahující šampon a kondicionér

d

Reklama