pojem, který ji při studiu ekonomie nebyl tak úplně jasný. Ale jak se ukazuje, praxe je nejlepší učenbnice života. Přečtěte si a podívejete se, čím se může pochlubit naše známá a zkušená hospodářka s nickem Pajd

V naší domácnosti jsme dva dospělí lidé, kteří jedí víceméně pravidelně a dospělý syn, který jí tehdy, když se na kolejích nudí a přijede domů a pak o víkendech, pokud ovšem není někde s přítulkyní. Takže spotřeba nic moc. Třeba brambory do zásoby se nevyplatí vůbec nakupovat.

Letos se ale urodily kachny. Kačeny se prostě neptaly a seděly a seděly, až zničeho nic přišly s houfem kachňat. Takže jsem zavolala kamarádce, které nějak nevyšla líheň, jestli nechce pár kačenek. Pět si jich odvezla, a že mi za to dá „nějaká rajčata“. Dovezla jich vozík. Když spotřebujeme každý měsíc dvě láhve kečupu a k tomu dáme aspoň dvě jídla na rajčatech, budeme do příštích rajčat asi tak týden abstinovat.

Další průšvih nastal, když nám sousedi darovali špatné brambory pro drůbež. Já naivka jsem ve snaze se jim nějak odvděčit, protože nám dávají hromadu brambor každý rok a nikdy si nic nevzali, nabídla kachničky. Každý jejich syn ulovil jednu a odběhl. Než jsem se vrátila z domu, kam jsem šla pro bedýnky, byly na schodech do sklepa tři metráky brambor. A sousedi samozřejmě pryč. Do večera jsme i s manželem přebírali brambory...co s nimi budu dělat při naší spotřebě 1 kilo za měsíc, to nevím.

Poslední malér byl v pátek - sousedka se mě ptala, jestli neuživím pár padanek, tak asi na mísu. Musím přiznat, že jsem netušila, že sousedi mají mísu o objemu 25 kilo. Bednu padaných jablek jsem likvidovala celý víkend. A to mám u sousedů naproti „malou bedýnku“ kozích rožků - prý jen asi 30 kilo...

Takže na fotkách je vidět, jak to vypadá, když je čas kachniček a dýní a taky naše pávice s mladými - těch má letos 5 kousků.

kachny

pávi

Pajda

Milá Pajdo, takže máte ponaučení. Příště nerozdávat a nacpat mrazák

Text nebyl redakčně upraven

Reklama