Zdraví

Pacientem ve starověkém Egyptě

Egypťané jako mnoho dalších starověkých či přírodních národů věřili, že každá nemoc je způsobena zlým démonem nebo bohem. Lékař měl tudíž velmi nelehkou roli bojovníka s nadpřirozenem. Jak dokládají některé dochované lékařské papyrusy, v žádném případě však nebylo opominuto pečlivé klinické vyšetření pacienta. Doktor si z pravidla o problému s pacientem nejprve poklábosil, a poté provedl samotné vyšetření.

Po jeho ukončení se starověký léčitel vydal buď cestou magie nebo medicíny, jistý výsledek zaručilo spojení obou metod.

Možná již v té době egyptští lékaři pochopili obrovský význam psychiky při léčení rozličných zdravotních potíží. Ale ani renomovaný zdravotník si nemohl dovolit ordinovat, co ho napadlo, léčba drtivé většiny chorob se řídila medicínskými texty, které byly pokládány za inspirované božstvy. Jedině tak se při neúspěchu léčby mohl vyhnout případné exekuci.

 

Lékařské pomůcky

Je až k neuvěření, kolik rozličných lékových forem se v Egyptě používalo. Starobylí obyvatelé této země znali ústní výplachy, pilulky, těstovité obklady (kataplazmy), nejrůznější druhy mastí (oční, nosní), vykuřování, tampony i vaginální výplachy, klystýry a samozřejmě nejrůznější odvary a výluhy. A jaké byly hlavní zdroje používané k přípravě léků? Zhruba je lze rozdělit do tří skupin - minerální (žula, saze, vápenec, alabastr, písek, malachit, jíl atd.), rostlinné (fíky, datle, vřes, sykomora, aloe, pivní kvasnice, jalovec atd.), živočišné (med, kravské mléko, játra, sádlo, trus, moč).

Při zmínce o léčivých přípravcích se musíme zastavit u nejobvyklejších nástrojů, kterými byly nejrůznější druhy měděných, bronzových a kamenných nožů. Dále kleště, vrtáky a speciální nástroje určené k vypalování ran, nádorů a abscesů. Výbornou pomůckou byl i dutý rákosový stvol, užívaný např. k drenáži nebo k umělé výživě. Nejběžnějším obvazovým materiálem bylo lněné plátno.

lak 6. - srdce

U starověkého gynekologa
Na rozličné ženské problémy bylo v Egyptě mnoho receptů, zaříkání a lékařských postupů. Diagnostikovat úplnou sterilitu nebývalo pro  odborníka nikterak obtížné, jedna z metod ukládala ženě vložit si do vagíny stroužek česneku, pokud postižené ráno nepáchlo z úst, byla jistotně neplodná. Zmíněný postup se opíral o teorii, že je trávicí a vaginální systém propojen. V případě, že není spojení přerušeno, prostoupí zápach z rodidel až k ústům. Neměli to ti starověcí zdravotníci jednoduché, představa zkoumání ranního dechu pacientek není zrovna vábná.

Kapitolou sama pro sebe je antikoncepce, kterou v Egyptě používaly především prostitutky. Začneme-li od těch snesitelnějších receptů, tak se doporučovalo smísit datle, akácii, med a směs nanést na tampon, který se zavedl do pochvy. Samotný med byl vůbec poměrně oblíbeným všelékem, vaginálně se užíval i samostatně. Velmi nechutný návod na zabránění početí na bázi krokodýlích exkrementů zaváděných pomocí tamponu do rodidel by mohl být dle novodobých výzkumů prý možná částečně účinný.

Jak se rodilo?

Egypťanky znaly porodní stoličku, jen vypadala poněkud primitivněji než dnes. Dobře posloužily tři cihly, na které si budoucí matka dřepla. Ostatně rodící žena byly vždy na dochovaných vyobrazeních v podřepu. U porodu byly přítomny pouze ženy, kdy každá měla svou specifickou funkci. Jedna stála za rodičkou a pevně ji držela a povzbuzovala, další chytala a vítala děťátko, jiná se modlila. Zajímavé je jedno staroegyptské přísloví, které praví: „Kolikrát bude těhotná zvracet, tolik dětí porodí.“ Tak snad abych se dala raději sterilizovat... J

Něco z pediatrie

Vzácná shoda se soudobou praxí panuje v zacházení s novorozencem, ten se nejprve umyl, pečlivě osušil a po té uložil do teplé kolébky. Děti se obvykle kojily do věku tří let (to by měla Laktační liga radost), mateřské mléko a akt kojení vůbec měl v Egyptě velkou váhu. Starověcí obyvatelé této země správně tušili, že na schopnosti matky kojit závisí zdraví a vývoj děťátka. Existovalo zde mnoho receptů na záněty prsů. Pokud nepomohly obklady, hojně vypomáhala magie.

Dětství co do množství chorob a úrazů nebylo nikdy a nikde procházkou růžovou zahradou. Je zajímavé, že i před několika tisíciletími se Egypťanky snažily po odstavení své děti vyživovat lehkou a střídmou stravou. Jídelníček zahrnoval ponejvíce dřeň papyru a různě upravené stonky především vodních rostlin.

Rodiče neutišitelných ratolestí měli k dispozici lék se zajímavým složením, jednu část tvořily mušince seškrábané ze stěny a druhou mák. Dalším neméně impozantním medikamentem byla upečená myš, její požití se předepisovalo při problémech spojených s prořezáváním zoubků. Svoji renesanci zažil tento druh léčby na sklonku středověku a přetrvával až do začátku 20. století, kdy se myškami léčily nejen bolesti zubů, ale i inkontinence a černý kašel.

Zajděte na si ORL

Dle Ebersova papyru měli starodávní Egypťané systém léčby a chápání  propojení sedmi otvorů na hlavě podobný soudobému ORL. Léčily se záněty a bolesti uší i očí a rýma. Pro léčbu bolestí uší se používala například směs kmínu a koření s antiseptickými účinky. Oblíbené bylo též nakuřování krokodýlím trusem, žabími vajíčky a želvími šupinami. I k zažehnání rýmy sloužily nejrůznější originální, ale i staletími prověřené recepty. Používaly se nosní výplachy datlovým vínem, med a nejrůznější bylinkovo-datlové tampony, které se vkládaly do nosu. (Článek o léčivých účincích datlí najdete na Žena-in  ZDE.)

Anestezie po egyptsku

Některé dosud nalezené písemnosti a reliéfy nasvědčují tomu, že jako anestetikum se užívalo hlavě máku, mandragory a jakéhosi záhadného kamene, který se drtil a sypal přímo do rány. Někteří badatelé se domnívají, že se jednalo o mramor smíchaný s octem. Tato směs prý uvolní kysličník uhličitý, inhalace pak v určité koncentraci navodí lehkou ztrátu vědomí. Další hypotéza zase nabízí sladké omámení způsobené vdechováním par z taveného asfaltu.

 

Zdroj: Bruno Halioua, Medicína v době faraonů

   
27.02.2007 - Zdraví - autor: Martina Machova

Komentáře:

  1. avatar
    [8] sweety77 [*]

    Hezký článek, nejvíc mě pobavil ten česnek

    superkarma: 0 01.03.2007, 12:33:13
  2. avatar
    [7] Vivian [*]

    Jájja: transplantaci mozku neděláme ani dnes

    superkarma: 0 27.02.2007, 21:57:41
  3. avatar
    [6] Jájja [*]

    teb: Transplantace mozku asi těžko, nebyla to spíš trepanace lebky?

    superkarma: 0 27.02.2007, 16:42:45
  4. avatar
    [5] teb [*]

    Údajně je i někde na nějaké kresbě zachycena transplantace mozku. Jo, myslím, že byli hodně daleko!
    Ale je pravda, že některé praktiky bych teda nemusela.

    superkarma: 0 27.02.2007, 12:05:07
  5. avatar
    [4] Vivian [*]

    Krokodýlí hownisko do pochvy?

    superkarma: 0 27.02.2007, 11:46:44
  6. avatar
    [1] gerda [*]

    Myslím, že egyptští lékaři už uměli operovat ledvinové kameny. A vytahovat hůlkou vodní červy, bilharzie.

    superkarma: 0 27.02.2007, 08:19:13

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme