Bulvár

Ověřte si, kam jdete na konkurz

Dobrý den.
Je vidět, že se na trapasy díváte s nadhledem, a tak to má být.
Před pár lety mi volala kamarádka Eva, že v novinách objevila „spešl" zaměstnání a zároveň mě poprosila, jestli bych ji doprovodila na konkurz. Konal se v odpoledních hodinách, a to mě zaráželo. Ale slíbila jsem a dodržela.
Přijely jsme jejím bavorákem"do velkoměsta, já si vyřídila potřebné věci a pak jsme už ťapkaly na danou adresu. Neustále jsem se divila, kam že to jdeme.
Přišly jsme do starší zástavby pěkně opravených secesních domů. Eva zazvonila, z mikrofonku se ozval mužský hlas: Dámy si přejí?"
Eva pověděla a já se ještě stačila rozhlédnout. Jak může dotyčný vědět, že jsme dámy? Byla tam kamera, a to už mě Eva táhla za ruku elektronicky otevřenými dveřmi. Ty se za námi opět zavřely. Krásné schodiště, zábradlí kované, na schodech červený koberec. Hm, pěkné.
Evi, víš co mě napadá? To není obyčejný konkurz, ale..."
Pořád maluješ čerta na zeď!"
Eva v kalhotovém kostýmku, já odrbané rifle, pohodlný svetr a velké žebradlo, ze kterého mi vykukoval nákup pro firmu.
Opět se elektronicky otevřely dveře a my vstoupily do nádherného, ale spoře osvětleného salonu, kde čekaly na konkurz" dámy.
V tu chvíli se mi chtělo strašně smát, protože my dvě jsme do šantánového prostředí vůbec nezapadaly. Eva 169cm/50,5kg - a to má, když si sundá náušnice:-). Já nic, já muzikant.
Stačila jsem se posadit, dámy" po nás loupaly očima a z jedněch dveří k nám přicházel krásný muž se slovy: Mohu na slovíčko?"
O samotě nám vysvětlil, že se jedná o konkurz tanečnic k tyči...
Eva červená jako míšeňské jablíčko, já se dusila smíchem a po schodech jsem se jím ventilovala.
V mysli se opět směji - zachránily jsme jeden noční podnik před krachem.
Když jsem byla pozvaná pane šéfem na jeho rodinnou oslavu, setkala jsem se tam s tím krásným mužem - šéfův syn - a červenala jsem se za všechny ty moje roky, které mám.
U skleničky dobrého červeného vína jsme si povídali a smáli se.
Smích je koření života, ale nesmí se kořenit moc. Všeho s mírou.
arjev


Milá arjev,

tak to bych si dovolila oponovat: Smíchu není nikdy dost, toho se předávkovat nemůžete a bohužel si ho nemůžete ani uložit na horší časy. Takže kořeňte, co to dá.

   
23.11.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [8] Kadla [*]

    arjev: V tangách, bez podprsenky a vyčůraná, ne?

    superkarma: 0 23.11.2006, 14:22:14
  2. avatar
    [7] arjev [*]

    50,5kg je čistá váha v tangách a bez podprsenky Evi,promiň ,ale já se u počítače válím smíchy,když si vzpomenu jak jsme mazaly z konkurzu

    superkarma: 0 23.11.2006, 13:50:26
  3. avatar
    [5] jiti [*]

    169 a 50 kg je teda extra málo. já mám 175 a 65 kilo a velikost 38 mít o deset kilo mín tak jsem anorektička

    superkarma: 0 23.11.2006, 13:18:57
  4. avatar
    [3] Kadla [*]

    Tobbi: To mně přijde, že je hrozně hubená... Já když měla na 160 cm 55 kilo, tak jsem vypadala jako kostra... Fakt, nekecám

    superkarma: 0 23.11.2006, 13:09:21
  5. avatar
    [2] Věrulinka [*]

    superkarma: 0 23.11.2006, 13:03:35
  6. [1] Tobbi [*]

    169cm/50kg mi přijde úplně normální váha. Ani moc, ani málo.

    superkarma: 0 23.11.2006, 13:01:54

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme