Přiznám se, že k tomuto kroku jsem se dlouho odhodlávala, ale vzhledem k mému špatnému zdravotnímu stavu jsem to také dlouho oddalovala a možná taky čekala na tu správnou příležitost. Tou se stala moje spoluúčast na jedné knize, které tady nebudu dělat „reklamu“, protože pak by můj dopis možná ani nemohl být otištěn.

Díky tomu, že knížka včera opravdu vyšla, mám šanci dát do pořádku záležitosti, které se mi vymkly z rukou a které se tady veřejně řešily. Proto nyní i já volím formu otevřeného dopisu, abych měla poprvé a naposledy šanci se obhájit přede všemi.

Abyste mě mohly lépe pochopit, asi bych měla začít od začátku, kterým se pro mě stalo narození mého dítěte, čímž jsem se stala svobodnou matkou. Nebyla to moje volba, ale život se tak nějak zamotal. Přesto jsem byla a jsem ráda, že svoje dítě mám. Nebylo to lehké uživit se ani v té době, ale vždycky jsem byla zvyklá žít z mála, tak se dalo.

Vše se pro mě zkomplikovalo ve chvíli, kdy jsem byla nucená po sedmi letech opustit svou práci. Rok jsem strávila na podpoře marným hledáním práce jiné, ale nedařilo se. Proto jsem se za podpory Úřadu práce rozhodla podnikat – dělat hudebně-zábavné akce pro malé děti. K tomu jsem potřebovala auto, které jsem si musela vzít na leasing.

Do toho se mi ozvali věřitelé – ručila jsem za půjčku bývalému kolegovi, po němž se slehla zem, a já, pokud jsem nechtěla mít problémy, jsem ji musela uhradit ze svého. Bohužel jsem žila od měsíce k měsíci a neměla žádné rezervy, takže jsem se rozhodla požádat o půjčku své známé, a to na Žena-in. Nebylo to ale s žádným podloudným úmyslem. Věřila jsem, že dokážu své závazky splnit. Bohužel se nedařilo, a tak pro mě nastal nikdy nekončící  kolotoč „záplatování“ půjček půjčkami, které samozřejmě vedlo jenom k větším problémům.

Psychicky jsem to neunesla a zhroutila se. Přesto jsem věděla, že jenom já musím dát své věci do pořádku, rozhodla jsem se tedy pro radikální řešení a odjela do ciziny, abych si vydělala nějaké peníze jako au-pair. Ani tady se osud netočil, jak jsem chtěla – můj syn onemocněl a musel na operaci, takže jsme se po 3 měsících museli vrátit, čímž se nám pokryly v podstatě jen náklady na cestu a pojištění, plus jídlo, peníze navíc se opět nekonaly.

Pak přišel požehnaný zázrak v podobě externí práce pro Žena-in a úklidy u děvčat z webu. To jsem zase nezvládla – jak fyzicky, tak časově, neměl se mi kdo postarat o prázdninách o syna. Mezitím jsem absolvovala nespočet pohovorů, ale svobodnou matku s dítětem nikde nevítají s otevřenou náručí.  Měla jsem ale alespoň jistotu těch pár tisíc za externí práci pro Žena-in a měla z čeho žít. Pouze žít, zatím ne splácet, ač bych opravdu ráda.

Ten, kdo se nikdy nedostal do podobné situace, asi nepochopí, jak se člověk cítí s dluhy v zádech, jak nemůže spát a přemýšlí, z čeho zaplatí nájem a kde může „sehnat“ peníze navíc, abych se zbavila dluhů. Jediné, oč jsem přišla, byly kamarádky, které jsem svým přístupem zklamala.

Přiznávám, jsem zbabělá v tom, že když nevím, co mohu říct a slíbit, raději mlčím. Strašně mě to trápilo a už dlouhou dobu beru prášky na nervy, možná proto jsem zkolabovala znovu, tentokrát to bylo vážnější. V té době jsem se nechtěně „odmlčela“. Nemám se na koho spolehnout, nikdo za mě moje věci nevyřídí, nemohla jsem tedy o sobě dát vědět, kde jsem a proč se neozývám. A v té době přišla rána, která mě dorazila.

Děvčata si moje mlčení vyložila po svém, tedy že je to kvůli penězům, a vznikl tak článek, který asi znáte. Nechci se k tomu už teď vracet, protože nyní už to ani nemá cenu. Všude dostávají šanci vyjádřit se obě strany zároveň, já ji dostala až poté a nebyla jsem ve stavu to „unést“. Obrečela jsem to, protože jsem přišla o svůj imaginární „domov“, kde mi bylo dobře, kde jsem byla ráda a ráda jsem tam i psala.

 

Byla jsem pochopitelně zoufalá i proto, že jsem přišla o jediný zdroj příjmů. Ale vím, že to byla moje vina, proto bych nerada budila dojem, že se cítím být ublížená. To snad jen tím, že jsem nedostala šanci se vyjádřit hned. Ale necítím se být vinna tím, že bych chtěla někoho podvést. Nikdy to nebylo mým úmyslem, nikdy jsem svým věřitelkám své závazky nezapírala. Jen jsem prostě neměla nikdy na nic víc než na jídlo a někdy ani na to ne. Svým věřitelkám jsem ochotná ukázat i své výpisy z účtu, aby viděly, že jsem nikdy neměla k dispozici žádnou větší sumu, moje příjmy nedají ani životní minimum. Chtěla bych jim také podepsat splátkový kalendář, jehož výši budu moct stanovit s prosincovým vyúčtováním za prodej „mých“ knížek.

Když jsem dostala „zakázku na knížku“, byla jsem ráda a snažila jsem se pracovat na maximum. Ale s tímto dopisem jsem čekala, až bude knížka venku, abych opět neslibovala nesplnitelné, toho už bylo dost, já vím. Ale bylo to vždy jen s těmi nejlepšímu úmysly, jenže jsem přecenila sama sebe. Situaci jsem nezvládla.

Ale teď jsem trochu někde jinde. Knížka už je venku a já začala psát tento dopis. Opravdu nejsem tak naivní, aby mi nedošlo, že si přečtete článek o knize, na níž jsem spolupracovala. Právě na to jsem čekala, jen jsem myslela, že články vyjdou až ve středu. Proto jsem tento dopis psala až dnes (v úterý), abych ho poslala do středečního vydání. Samozřejmě, v tu chvíli mi začaly chodit  od děvčat sms a e-maily, takže jim jsem odpověděla také jednotlivě, přesto bych to ráda jednou provždy vyřešila i pro ostatní, když už to takhle bylo odstartováno.

Věřte mi, není nijak příjemné řešit svůj soukromý život na veřejnosti, ale chci své problémy vyřešit a postavit se k nim čelem. Nejsem žádná podvodnice, jenom člověk, který nezvládl svoje záležitosti, To přiznávám.

Hlavním důvodem, proč píši tento dopis, je, že bych se chtěla veřejně omluvit svým věřitelkám za veškeré nepříjemnosti, které jsem jim způsobila. Moc mě to mrzí a chci vše napravit. Abych vynahradila čekání, chtěla bych splatit o 10 % víc, doufám, že děvčata budou souhlasit.

Splácet budu moct začít od prosince, kdy bude první vyúčtování z prodeje. Nejsem skutečný „autor“ knihy, jen tzv. literární spolupráce. V současné době mám možnost spolupracovat na další knížce a to je druhý důvod, proč jsem se rozhodla napsat tento otevřený dopis. Už se totiž na internetu objevila další negativní „reklama“ pro mě, což může znamenat jediné – že o tuto práci přijdu také a můj bludný kruh bude pokračovat – bez práce, bez peněz.

 

Proto jsem vás tímto chtěla požádat, zda byste mi daly šanci – především vy, kterých se to osobně dotýká, ale i vy ostatní, které ty reakce píšete, a nechaly mě v klidu mít možnost napravit mé chyby. Ráda bych s tím začala hned – jelikož jsem si uvědomila, že za svou práci pro Žena-in v září jsem dosud nedostala zaplaceno. Pracoval jsem sice 3 týdny, ne 4, přesto, pokud bych tím neměla nárok na plat za celý měsíc – tedy 5 000 Kč, myslím, že poměrná částka je 3 750 Kč. Na ty jsem s tímto dopisem odeslala fakturu s tím, že tyto peníze budou poslány přímo na účet (účty) některé z mých věřitelek. Je to první a zatím jediný krok, který v tuto chvíli mohu udělat. Další budou následovat v prosinci.

Takže tolik můj dopis, ve kterém jsem vám chtěla svěřit to, co mě trápí už neskutečně dlouho. Děkuji vám za pozornost a možná i za pochopení, pokud ho pro mě budete mít. Omlouvám se, že nepřijdu za vámi a nebudu nijak reagovat. Jednak - upřímně se přiznám, na to teď psychicky nemám a pak, snažím se pracovat ze všech sil, abych mohla dostát svým slovům, už konečně. Dávám sem ale svoji e-mailovou adresu pro ty z vás, které budou mít pocit, že bych jejich reakce číst měla – BabyBook@seznam.cz.

Ať už se moje věřitelky rozhodnou jakkoli, děkuji jim za pochopení, které pro mě svého času měly a možná i mít budou, možná taky ne, chápu.

Jinak Vám všem, ženám-in, přeji hezký zbytek roku a vše nej do toho nového, ať se Vám vyhnou trable, které potkaly mě, a ať máte kolem sebe vždy dost přátel a lidí, co Vás milují a stojí při Vás. Moc mě mrzí, že jsem pro Vás nemohla dokončit náš Dům na předměstí, tak snad někdy příště…

 

LFNikita, tedy už spíš jen Klára Němečková

 


Kláru Němečkovou jsem se osobně pokoušel několikrát sehnat a požádat ji před uveřejněním výše zmíněného článku o vyjádření. Moje snaha byla ignorována a ze strany Kláry Němečkové jsem byl kontaktován SMS zprávou až po zveřejnění tohoto článku: LFNikita nedluží je pokračování "Domu na předměstí"

Píši to jen proto, že z textu vyplývá, že Klára Němečková nedostala šanci se vyjádřit. Dostala!  Radek Kříž

Reklama