Děkujeme za zajímavý příspěvek na dnešní téma. Tak trochu tragikomický příběh nám poslala čtenářka Dáša.

K dnešnímu tématu se možná tak trochu váže jedna historka, která se stala před lety mé kamarádce. Moje kamarádka má za manžela architekta. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, ale on je tak trochu "umělecky "praštěný a co se oblékání týče, dost ulítlý. Zvláště ve svém volném čase se dokáže pěkně vyblbnout.

Jednou se chystali na nějaký večírek na chalupě. On otevřel skříň a oblékl si hadry po dědečkovi, takže vypadal trochu jako přerostlý Charlie Chaplin. Vyrazili na kole do pár kilometrů vdálené vesnice, kde se měl večírek konat. Už se trocu smrákalo. Kamarádka jela daleko za ním, protože se za něj styděla.

Ale to se jí tak trošku stalo osudným. Její manželsi to pěkně vyšlapoval do pedálů, a až po po čase zjistil, že jeho žena za ním nejede. Otočil kolo a našel ji v příkopu. Prostě se vymázla, nějak blbě se praštila a omdlela. Sice ji nějak přivedl do stavu bdělého, ale vydal se do vsi pro pomoc. To ještě nebyly mobily. Jenomže jak byl vymustrovaný, nikdo mu nevěřil a zabouchl před tím bláznem dveře v domnění, že si dělá legraci.

Tenkrát v něm byla malá dušička.

Nakonec všechno dobře dopadlo. Někdo se nad nimi nakonec slitoval a odvezl kamarádku na pohotovost. Až na pár pohmožděnin jí nic vážného nebylo

Vaše čtenářka Dáša

A jaké z toho může plynout ponaučení. Vážný klaunovi nevěří?

Mate také nějakou příhodu? Co je schopen na sebe navléknout váš muž? Má také smysl pro humor? Nebo se bere moc vážně? Styděla jste se někdy za jeho oblečení? Co měl kdy nejstrašnějšího na sobě?Co se vám naopak na něm nejvíc líbilo? Napište nám

redakce@zena-in.cz

Reklama