Reklama

Otec byl pro mě důležitější, i když raději jsem měla mámu. Do puberty byl můj táta skvělý chlap. Když jsem ale přestala poslouchat, nastaly boje. Tak to vidím já. Kdybyste se zeptali jeho, řekl by vám, že se jen snažil ze mě vychovat slušného člověka.

Jsem otci povahově podobná, ale raději jsem mívala mámu. Byla hodnější, tolerantnější, soucitnější, nebyla lakomá a strašně jsem se s ní nasmála. Táta bez důvodu k odměně nepustil korunu, stále mě napomínal a cepoval a nebylo nikdy moc příležitostí, kdy by projevil city. Vím ale, že mě měl moc rád, i když se to vždy projevilo jen v krizových životních okamžicích. Je prostě takový. Přísný, tvrdý, náročný a mnohdy neslitovný. Přišla jsi z flámu? Ráno v osm vstaneš a půjdeš dělat na zahradu. Něco potřebuješ? Zařiď si to, jsi dospělá (to říkával po mých 18. narozeninách). Díky tomu jsem dnes skoro jako chlap a poradím si se vším možným, což většina mých kamarádek nedokáže. 

Ale to bylo až od puberty. Do té doby byl táta skvělý vychovatel a myslím, že se mi hodně věnoval. Od školkových let mi stále vysvětloval všechno možné od funkce motoru přes vznik života na Zemi, hráli jsme spolu stále nějaké hry, luštili kvízy, hádali hádanky. On jediný mi celý život kupoval knihy, vybíral zajímavé tituly a učil mě znát literaturu. Vzpomínám si, že za dob gymnaziálních studií to bývaly moje nejoblíbenější dárky k Vánocům. (Dostávala jsem totiž většinou cíchy, ručníky nebo talíře do výbavy, takže fakt radost jako v márnici. Dodnes jsem na většinu toho nesáhla.) Jak tenkrát máma zuřila, že se za knížky vyhazují peníze – pod stromečkem jich bylo klidně dvacet!

Táta mě naučil plavat, pískat na prsty, jezdit na kole, hrát poker i šachy, vždy jsem se ho mohla na cokoli zeptat – málokdy neznal odpověď. Za jeho vzdělání, přehled a mozek jsem si ho vždy strašně vážila a obdivovala ho. Za sebemenší pochvalu bych se jako holka byla přerazila, ale ta bohužel skoro nikdy nepřišla.

A to mě mrzí dodnes. Když se ho dnes zeptám, proč byl takový, tvrdí, že mě chtěl svou náročností a kritičností motivovat k vyšším výkonům. Výsledkem ale byly moje komplexy, že jsem hloupá. Zkrátka patent na správné rodičovství s inteligencí nesouvisí.