Rozhodla som sa reagovat na moznost napisat nieco o svojom otcovi. Vlastne fyzickeho otca som nepoznala, raz som ale po nom dedila, pretoze ho brutalne zavrazdila jeho byvala.

Ten moj otec bol vlastne moj nahradny - otcim. Pokial som bola mala, vela si toho nepamatam, ale casom som si zapametala vsetko mozno preto, lebo to bolo drsne. Ja som menstruaciu dostala tak, ze ma rozkopal - dovodom bola skutocnost, ze som chcela ist s mamou do obchodu.

Na vianoce som dostala darceky, avsak na druhy den som mu ich musela vratit, lebo vianoce sa skoncili. No a ked som zacala dospievat a objavili sa mi prsia - zacal ma obchytkavat, ked mama nebola doma. Utiekla som z domu - tulala som sa, nemal sa ma kto zastat.

Po 21 rokoch stasneho manzelstva hodnotim - vysledkom toho je, ze nedopustim, aby moj syn zazil to, co ja. Mam manzela, ktoreho nadovsetko milujem, syna, ktory ma zboznuje, milujuceho manzela. To, co som si prezila, mam v srdiecku, ale zabudnut sa nato neda.

A co je s mojim otcimom? Ked mama dostala porazku, ochrnula a on ju opustil. Ked mama zomrela - neprispel ani na pohreb, dokonca ani na pohrebe nebol. Nedavno zomrel a ja som to nechala len tak... Nedokazala som vyronit jedinu slzu, asi preto, lebo som uz silna. Na jeho pohrebe som nebola - vratila som mu to, co urobil on svojej ubohej manzelke.

...


Tento příspěvek ve slovenštině a bez diakritiky uveřejňuji zkrátka proto, že si myslím, že by byla škoda si ho nepřečíst. A doplňovat diakritiku do slovenštiny se radši ani nebudu pokoušet... Přijměte tedy prosím ten příspěvek tak, jak je... Doufám, že Vás ztížená čitelnost neodradí - je to silný, i když smutný příběh...

Jaké jsou Vaše vztahy s otcem, milé ženy-in? A jaké byly v dětství? Vzpomínáte na tátu v dobrém nebo spíš ve zlém? Nebo raději vůbec nevzpomínáte? Napište nám na redakce@zena-in.cz!

Reklama