Rodiče se rozvedli, když mi byly čtyři roky.

Když mi bylo pět, maminka se znovu provdala, čímž se počet mých tatínků zvýšil na dva. Ač mému novému tatínkovi bylo v době svatby teprve 19 (je o čtyři roky mladší než máma), byl to tatínek se vším všudy. Nikdy mě nenapadlo, že je nevlastní, ani jsem o tom jako dítě nikdy nepřemýšlela. Prostě to byl můj tatínek, který mě miloval a udělal by pro mne všechno na světě.

Dodnes si pamatuji na historku, co se udála, když jsem byla ve třetí třídě základní školy. Tenkrát jsme měli vyplnit nějaký "důležitý" dotazník a tam byla kolonka OTEC. Zeptala jsem se soudružky paní učitelky, kterého tatínka tam mám napsat, a ona suše odvětila, že otce máme jen jediného. Pochopila jsem. A napsala jsem do dotazníku toho nevlastního :-)))). A právem. Byl - a je - to ten nejlepší táta na světě, kterého bych ani za nic nevyměnila.

Kadla


Děkujeme za pěkný příspěvek :).

No, naši se rozváděli dost pozdě, takže mě by už ani nenapadlo považovat mámina partnera za tátu, spíš to pro mě byl kamarád :).

redakce@zena-in.cz

Reklama