Reklama


Občané odvedou téměř ve všech evropských zemích na sociálním pojištění vyšší finanční částku než na samotné dani z příjmů fyzických osob. Jaké povinnosti mají tedy živnostníci vůči příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení? Do kdy se musí registrovat? Jaká je minimální výše sociálního pojištění? Je nutné platit i nemocenské pojištění? Na všechny tyto otázky si odpovíme v následujících řádcích.

Nejvyšší sociální pojištění je v Česku
Sociální pojištění je v Evropě oproti ostatním vyspělým zemím OECD vysoké. Z těchto vybraných finančních prostředků jsou státem financovány životní situace, kdy člověk potřebuje podat pomocnou ruku (nemoc, nezaměstnanost a především penze). Sociální pojištění je pro jednotlivé země světa velmi výhodné v tom, že se nedá snižovat různými odpočitatelnými položkami či slevami jako daně z příjmů. Navíc jeho odvod či kontrola je jednoduchá, a úniky jsou tedy minimální - narozdíl od DPH či spotřební daně. Odvod sociálního pojištění leží z větší míry na zaměstnavateli, který musí pojištění srazit a odvést za svého zaměstnance, čímž se výrazně zvyšují jeho mzdové náklady. Sociální pojištění v Česku patří mezi nejvyšší na světě.

Registrace do 8 dní
Na začátku podnikání se musí příslušná osoba samostatně výdělečně činná do 8 dní od zahájení podnikatelské činnosti nahlásit na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení dle místa trvalého bydliště. Současně všechny změny, které nastanou během podnikatelské činnosti, se musí hlásit opět do 8 dní (např. změna adresy).

OSVČ a hlavní činnost
Osoba samotně výdělečně činná musí platit minimální zálohy ve výši 1394 Kč (platí pouze do konce dubna), potom je to již 1491 Kč. Tato částka však v sobě zahrnuje pouze zálohu na důchodové zabezpečení a politiku zaměstnanosti. Jestliže se chce OSVČ dobrovolně pojistit na nemocenské pojištění, musí dále měsíčně platit 208 Kč (platí pouze do konce dubna), potom je to již 222 Kč. Tato částka je minimální a je stanovena zákonem, to znamená, že i v případě nižších příjmů či hospodaření ve ztrátě je živnostník povinen ji každý měsíc zaplatit. V případě slušného zisku (dle odevzdaného Přehledu o příjmech a výdajích) může být tato záloha i podstatně vyšší. Případný přeplatek nebo nedoplatek se doúčtuje dle skutečných příjmů a výdajů za kalendářní rok uvedený v Přehledu (musí se každoročně odevzdávat do konce března následujícího roku, tj. za rok 2006 do konce března roku 2007, musí mít razítko Finančního úřadu).

OSVČ a vedlejší činnost
Jestliže občan podniká a současně chodí do zaměstnání (tj. je v zaměstnaneckém poměru), ve kterém dostává po celý rok měsíční mzdu vyšší než činí minimální mzda stanovená zákonem, posuzuje se jeho podnikatelská činnost jako vedlejší činnost. V případě, že měl za rok 2006 hospodářský zisk z vedlejší podnikatelské činnosti nižší než 45 200 a příjmy ze zaměstnání vyšší než 12 * minimální mzda za rok 2006 (tj. 90 840 Kč), vyplní pouze Přehled o příjmech a výdajích a sociální pojištění nemusí platit. Součástí Přehledu (přílohou) však musí být potvrzení zaměstnavatele, že příjem za rok 2006 byl skutečně vyšší než 90 840 Kč. Jestliže byl hospodářský výsledek z vedlejší podnikatelské činnosti za rok vyšší, než stanoví zákon, musí občan i při vedlejší činnosti platit minimální zálohy, pro které platí stejný režim jako při hlavní činnosti. Minimální záloha 558 Kč (pouze do dubna), potom již 597 Kč. Tato částka však v sobě zahrnuje pouze zálohu na důchodové zabezpečení a politiku zaměstnanosti. Jestliže se chce občan i při vedlejší činnosti dobrovolně pojistit na nemocenské pojištění, musí dále měsíčně platit 83 Kč (platí pouze do konce dubna), potom je to již 89 Kč.

Zdroj: