Sedmdesát let uplynulo od podpisu Mnichovské dohody, která zaručovala odstoupení pohraničního území českých zemí Německu.

Tento „hanebný“ pakt považují mnozí historici za faktický počátek II. světové války.

Závazné dokumenty tehdy podepsali premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler.

Diktát, kterému se o den později podvolila i česká vláda, znamenal nejen zánik jedné z posledních demokracií předválečné Evropy, ale také značně usnadnil naplňování Hitlerových mocenských plánů.

František Halas:
Zpěv úzkosti

Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon

Čí ruce ho rozhoupaly

Francie sladká
hrdý Albion

a my jsme je milovali

(ze sbírky Torzo naděje)

Mnichovská dohoda, Mnichovský diktát, Mnichovská zrada...

Dohoda byla zpočátku vydávána za akt zajišťující Evropě mír. Krátkozrakost britských a francouzských politiků však umožnila pozdější vojenské úspěchy wehrmachtu při dobývání Evropy.

Hitler totiž bez boje získal klíč k zemi, jejíž vojenský potenciál a vyspělý zbrojní průmysl patřil ke špičkám tehdejšího světa.

Následkem mnichovského diktátu bylo nucené postoupení Sudet Německu a dalších československých území Polsku a Maďarsku.

Mnichov znamenal pro neněmecké obyvatele, kteří se nechtěli stát druhořadými občany německé říše, nutnost urychleného opuštění majetku a přesídlení do českého vnitrozemí.

Na rozhodování a organizaci byla velice krátká doba. Německá armáda překročila československé hranice 1. října ve 14.00 hodin, tedy pouhé dva dny po podpisu dohody.

Československo přišlo o 30 % území s téměř 34 % obyvatelstva. Německo anektovalo 28 680, Maďarsko 11 830 a Polsko 1086 čtverečních kilometrů.

Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností.

Reklama