Osud s námi hraje podivnou hru, ve které někdo dostáváme, jindy ztrácíme. Jsme stavěni před nová a nová rozhodnutí a signály, že se bude něco dít, často dostáváme dopředu. Uvědomujeme si je ale zpětně...
Jedna moje kamarádka, kterou jsem občas potkával při nočních toulkách městem, kterak jde z katedry, mi vždycky říkala: Když se mají dva lidé potkat, tak se potkají. A skutečně - ona nepříliš praktická intelektuálka potřebovala jednoho dne udělat doma dvířka pro kočku, tak jsme se náhodou potkali, slovo dalo slovo a kočka Babetka měla po pár týdnech nová dvířka na onu místnůstku.
Od té doby přikládám náhodným setkáním význam. Stalo se mi již nejednou, že jsem vyrážel někam na akci, nebo třeba na zdánlivě bezvýznamnou schůzku a cestou potkal známého, kterého jsem léta neviděl. Krátká zdravice a pak se naše cesty zase rozejdou, jenže v mé hlavě zůstane vykřičník a dumám nad tím, jaký asi mělo tohle setkání význam - zda to byla jen náhoda.
Zvažuji, jak dobře toho člověka znám. Jaký k němu mám vztah...
Pak dojdu na schůzku a zjistím, že význam toho setkání je zcela jasný, měl mě připravit na jednání s člověkem, se kterým jsem se setkal. Jak? Stačilo si dát do souvislosti, že ten známý pracuje jako finanční poradce a člověk, který dorazil na schůzku je pevně rozhodnut, přesvědčit mě o výhodnosti finančního produktu jeho banky. A je to: Vykřičník zasvítí, seberu všechny podklady, ale nic nepodepíšu - vše si doma pečlivě prostuduju a pročtu i ta mikroskopická písmenka na smlouvě. Možná i zavolám tomu náhodnému známému, aby si se mnou sedl a poradil mi. Takový je ideální scénář.
Realita většinou pokulhává: „Ahoj, Martine.“ „Jé, ahoj!“ „Jak žiješ, co děláš...“ „Člověče, jsem teď finanční poradce, co ty, pořád ten magazín?“ „Jasně. No, hele, letim na schůzku, maj sa!“ „Jo, jo, tak si někdy cinknem, čau!“
A na schůzce: „Tak jsem pro vás připravil smlouvu, ta půjčka je taková a taková.“ „Výborně, to jste zlatej, tak kde to mám podepsat?“
Doma potom: „Do pr-! Vždyť na úrocích zaplatim dvojnásobek, že já idiot si to nepřečetl rovnou...“
Téma dne 22.6.2012: Máte šestý smysl?
- Měla jste někdy tušení?
- Cítíte v kostech, že se nějaká událost stane?
- Dostáváte od „Osudu“ varovné signály?
Popište mi konkrétní příběhy, které se vám staly a vy jste tušila, že to tak dopadne, ať už to dopadlo dobře či špatně. Příspěvky mi posílejte do redakční e-mailové schránky (viz níže), a to nejpozději 22.6.2012 do 15.00 hodin. Váš text ať je dlouhý alespoň jako tento odstavec, tedy pokud chcete mít šanci na uveřejnění a také šanci na získání dárku, kterým je tentokrát vpravdě osudová hra - dřevěné Šachy od firmy Albi.
- Redakční e-mail: Redakce@zena-in.cz
- Heslo (předmět e-mailu): PREDTUCHA
Nový komentář
Komentáře
osud?
Řídím se svou intuicí, už jsem se takto vyhnula mnoha problémům...
Tušení mám pořád, ale ne jen tušení...
jazuzinka — #14 Psala jsem níže, že mám jeden blbý sen. Ten sen se také týká chalupy mé babičky a dědy. Vždycky, když mám sen o chalupě a nemusí tam být prarodiče, je vždycky velký průser nebo nemoc.
No jo, ale když si to blbě interpretuju, potom můžu udělat chybu.
Článek na to téma asi psát nemohu, abych nebyla napadnuta, ale můj názor si přečtěte: Jsme důrazně varováni před službami nebankovních lichvářů, ale jsme dostatečně varováni též před službami cizích (a někdy i známých) finančních poradců... ? Pokud chcete produkt (hypotéku, pojištění, spoření, atd.), jděte do konkrétní banky, konkrétní pojišťovny. Tak nezaplatíte navíc příjmy a často nemalé, oněch poradců. Navíc toto zaměstnání nedělají jen zkušení a dlouholetí odborníci, ale též mladí lidé bez vzdělání, kteří se jinak neuživí, takže o jejich profesionalitě mám vážné pochybnosti. Vyjímku mezi varovanými tvoříte, pokud jste velmi zaměstnaní, neschopní finančních rozhodnutí či kalkulací, nebo velmi solventní a nějaká ta koruna navíc vás nerozhodí.
Já na osud nevěřím! Ale pokud jde o předtuchy toho, co se stane, ty občas mívám ..
clovek musi naslouchat a kdyz je to hodne dulezite, tak to slysi. To jak se s tim vyrovna je vec druha
To u mně nehrozí, předtuchy nemívám.
Tušení mívám,ale moc se tomu nevěnuji,až když dostnu ránu do zad,tak si to tůšo uvědomím
Trefa:zatim jsem zadne predtuchy nemela.
Předtuchy nemám.
Tušení mám,ale jinak nic
Tušení nám, ale úplnou předtuchu jsem nikdy neměla.
Občas mám takový pocit, jako že zažívám deja vu
Julianna — #10 Přeji hodně síly, bude jí opravdu potřebovat, vím o čem mluvím.
Julianna — #10 to je osud,nedalo se tomu zabránit,vesmírné zákony není dovolené porušovat
mě se kolikrát stane něco, že si říkám, že to bude určitě nějaké znamení, ale málokdy přijdu na to, co to znamení znamená a co mi naznačuje
10/hodně síly,hodně moc!!!!!!!