Reklama

U kartářky jsem sice byla, ale brala jsem to jako obrovskou psinu.

Za čokoládu mi paní kartářka navyprávěla všecko možné, v něčem se i trefila - to jsem zrovna měla jít na seznamovací schůzku na inzerát a ona mi předpověděla, že mi ten chlap bude protivný a půjde mi na nervy.

Sice jsem se snažila přemoci, protože ten pán by byl opravdu dobrá známost... ale kartářka se trefila.

Pátku třináctého se nebojím, ale kanálové mříže pro jistotu obcházím a nikdy bych na ně nešlápla, každý máme asi nějakou tu nevinnou pověru, ale na víc si nevzpomenu - jo, ještě kominík! Je ale fakt, že knoflík na oblečení kolikrát ani nemám, zatracené zipy :-). 

Ale pouze jednou v životě se mi stalo něco, nad čím i můj rozum zůstává stát. Je to už skoro 15 let. Prožívala jsem hodně složité období, byla jsem na všecko sama a k tomu jsem zatoužila po jednom mužském. Byl to pro mě úplně nemožný a nerovný partner,  o mém snažení nic netušil a já nebyla schopná myslit na nic a nikoho jiného než na něj.

A protože jsem se v té době zabývala četbou východních filozofů a hledala v tom spásu - např. Osho byl můj denní chleba -  uvěřila jsem, že každá myšlenka, vržená do prostoru, najde cíl. Že opakovaná mantra přivolá to, co si nejvíc přejeme.

A tak jsem se celý den snažila koncentrovat na to jediné: aby ON přišel, miloval mě a byli jsme spolu. S tou jedinou myšlenkou v hlavě jsem chodila do práce, nakupovat, na houby a doslova se modlila, aby mi to vyšlo.... a představte si, že to klaplo!

Úplně náhodně jsme se potkali, podívali se na sebe - a bylo to. Se vším všudy. Jestli si myslíte, že je to konec jak v červené knihovně, tak jste na hlubokém omylu. Můžu teď s čistým svědomím potvrdit, že když nás chce osud potrestat za přílišnou troufalost, tak nám naši největší přání splní!

Co já se pak natrápila... věděla jsem, že dělám blbost a nebyla jsem schopna ji ukončit. Bylo to jako droga a já bez vůle.  Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se z toho vymotala a vzpamatovala se.

Slíbila jsem si, že tohle bylo v mém životě poprvé a naposledy. Dokonale jsem vystřízlivěla. Nestálo to za to a za své nesmyslné přání jsem byla po zásluze potrestaná. Teď už budu taději věřit jenom sobě. 

Gerda


Nemyslím si, že jste byla za přání potrestána, prostě se to semlelo, ale nemůžu soudit, já u toho nebyla.


Splnilo se vám to, co jste si původně přáli, a pak to nechtěli?

čtvrteční téma:
Karty jsou rozdány aneb
věříte kartářkám?

Vyplnilo se vám předpovězené?
Kolik platíte za výklad?
Bojíte si nechat vyložit budoucnost?
Vykládáte si samy?
Žijete podle horoskopu?
Věříte virguli nebo něčemi jinému?
Napište nám o tom, odměníme Vás.
redakce@zena-in.cz