Osobní bankrot není podle soudců zdaleka tak bezpečný, jak lidé doufají. Nový insolvenční zákon, který má asi 400 paragrafů a nahrazuje dřívější konkurzní právo, má pomáhat z krize těm, kdo upadli do dluhů. Ale! Špatně nebo nerozvážně podaná žádost může přivodit i to, čemu se lidé snaží vyhnout, tedy exekuci a rozprodej majetku.

Co udělat
Možnost požádat o oddlužení, která dala po Novém roce tisícům lidí naději, že se vyhrabou z finanční krize, aniž by skončili v klasickém konkurzu, je pro mnohé stále jenom těšínským jablíčkem. „Řadu návrhů na zahájení insolvenčního řízení soudy vůbec neakceptují, protože nejsou opatřeny úředně ověřeným podpisem. V případě žádosti o oddlužení musíte uvést k seznamu majetku také jeho ocenění, v případě nemovitosti dokonce formou znaleckého posudku a další náležitosti,“ řekl na včerejší tiskové konferenci pro Ženu-in místopředseda Krajského soudu v Praze Luboš Dörfl. Je také dobré vědět, že žadatelé o oddlužení musí podat žádosti dvě. První o zahájení insolvenčního řízení, druhou o povolení oddlužení. Pokud vyhoví jen podmínkám první žádosti, ocitají se v klasickém konkurzu.

Dohoda s věřiteli
Vzhledem k tomu, že to není dlužník, ale věřitelé, kdo rozhoduje o způsobu finančního vyrovnání – tedy zda se zpeněží majetek nebo se využije možností splátkového kalendáře, je nanejvýš dobré se s věřiteli dohodnout už předem na způsobu úhrady.

Jak to chodí
Ani podání žádosti není jednoduché a bez právníka ji těžko kdo dokáže správně sepsat. Návrh na povolení oddlužení podává samotný dlužník, soud žádost posoudí, a pokud splňuje všechny náležitosti, může oddlužení povolit. Svůj souhlas však musí vyjádřit i věřitelé. Dlužníkovi pak stačí uhradit minimálně třicet procent dlužné částky, a to buď z rozprodeje majetku, nebo tak, že v průběhu pěti let odevzdává věřitelům všechny své příjmy nad rámec životního minima.

Myslíte si, že možnost oddlužení je správná, nebo ne? Posílala byste zkrachovalé firmy rovnou do konkurzu, nebo byste jim dala šanci se z dluhů dostat?

 

Reklama