Reklama

Tento redakční příspěvek našeho šéfredaktora jsem si nechala zvlášť, aby nesplynul s předchozími plesovými poznatky. I když… on by stejně asi nesplynul, protože dát si „vznešenou houbu“ na místech, kde se rozlévá  to nejdražší pití, to dokáže jen osmnáctiletý Radek :)

Bylo mi krásných 18 a psal se rok 1990. Porevoluční euforie v nás, výhled na maturitní zkoušku před námi.

Byl jsem telátko. Myslel jsem, že jsem nejmoudřejší na světě, vše vím, všemu rozumím, a podle toho jsem se choval.
Žil jsem na vesnici, a když jsem šel do hospody, tak na pivo. Občas na zelenou nebo rum.

Maturitní ples se konal v pardubickém hotelu Grand. Za barem stál číšník v obleku. A co mohlo, to se blýskalo.
Já, zvyklý na hospodské v bílých košilích s rozhalenkou a velkým pupkem, jsem se cítil jako součást velkého světa. Nebudu přece tady pít sprosté pivo, projevím se jako gurmán a objednám si něco dobrého. Očima jsem přehlédl etikety flašek, které jsem v naší vesnici v hospodě nikdy neviděl. Mé znalosti chutě a názvů těch nápojů se rovnaly nule.

Zaznamenal jsem rum, zelenou a becherovku. Výčepní lihovina nebyla. Číšník na mne se zájmem hleděl. A čekal, co si dám.
„Už to mám, dám si „vznešenou houbu“ – to si vždycky v restauraci Muzeum v Chrudimi dávaly ty hezký holky, to musí být dobrý,“ říkal jsem si v duchu.
„Tak co?“ zeptal se číšník.
„Dám si rum s červeným vínem,“  vypadlo ze mne.
Číšník se na mne se zájmem podíval a zeptal se: „Cože?“
„Dám si červené víno s rumem!“  trval jsem na svém.
„Červené víno s rumem dohromady?“ Zeptal se udiveně, ale pobaveně číšník, zřejmě zvyklý na nezvyklá přání.

Podíval jsem se na něj jako na hňupa a pravil : „Vy neznáte houbu, nebo co?“
„Já houbu znám!“ odpověděl s profesionálním obličejem na tváři číšník, a dodal: „Náš zákazník, náš pán!“
Nalil mi to, a když mi to podával, pobaveně se usmíval.

Na svém maturitním plesu jsem pak tancoval, pil mnoho dalších nápojů a nakonec skončil u piva. Za to, jak mi bylo, ale tehdy dle mého mohla ta nechutná houba…

_______________

Radku, díky moc za příspěvek. A… upřímně, nevrátil by ses někdy do let, kdy sis tu houbu dával? Vždyť i ta ostuda a poté kocovina za to stála.:)

Tématem dnešního dne jsou: plesy, bály, taneční zábavy

  • Máte ráda plesy?
  • Chodíte na plesy?
  • Jaké ovládáte společenské tance?
  • Chodila jste do tanečních nebo do nějakého jiného tanečního kurzu?
  • A co vaši taneční partneři?
  • Vzpomenete si ještě na svůj úplně první ples či taneční zábavu?
  • Našla jste tam toho pravého?
  • Probíhají v místě vašeho bydliště plesy?
  • A co klasické taneční zábavy?
  • Chystáte se na maturitní ples svých dětí?
    (nebo už proběhl?)
  • Chtěla byste se někdy podívat třeba na ples do Vídeňské nebo pražské Státní opery?
  • Myslíte, že jsou plesy stále v kurzu, nebo dřív byly častější?
  • A co plesy maškarní :)

Všechny plesové a taneční historky, včetně fotografií - pište a posílejte na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz