Rodina

Osliznuté Granko

Čtenářka Eva vzpomíná na své zkušenosti z let, kdy jezdila na dětské tábory jako kuchařka. Neslavně dopadl hned její první tábor... ale nebojte, děti přežily.

V posledním příspěvku k dnešnímu tématu si můžete přečíst vzpomínky čtenářky Evy. V osmnácti letech se vydala vařit na dětský tábor...


Dobrý den,
myslela jsem, že k tomuto tématu nebudu mít, co napsat, ale pak jsem si vzpomněla na dva jedinečné průšvihy, které se stali v jeden den :D
Stalo se to, když mi bylo 18 a jely jsme s kamarádkami na tábor, jako kuchařky do kuchyně.
Byl to malý tábor s 15 dětmi, který se konal u známého na louce. Všechny tři kuchařky jsme nastupovali poprvé. Já jako rozmazlená 18-ti letá, která uměla uvařit maximálně čaj a jednu polívku. Moje dvě kamarádky už na tom byly o něco lépe, ale i tak to byla pro všechny premiéra. Týden před táborem jsme se scházely a plánovaly jídelníček. Jednoho dne byly v plánu těstoviny, a tak Míša postavila vodu na špagety, dala tam olej a čekala, až se voda přivede k varu. Byl to obrovitánský hrnec a trvalo, než se na plynovém sporáku tolik vody zahřálo. V ten moment přišly děcka, že mají strašnou žízeň a v báni, (to byla taková nádoba s kohoutkem dole, kde si děti nalívali čaj), čaj už došel. A tak mě a tu druhou kamarádku nic jiného nenapadlo, než na čaj použít už tu vodu, která byla zahřána. Vůbec jsme si nějakých olejových skvrn v tom spěchu nevšimly. A tak jsme vzali báňu, nalily do ní tu zahřátou vodu, nasypaly sáčky s čajem a ještě nalily Jupí šťávu, zavřely jsme ji a daly z vesela dětem. Děcka byly rády, že v chladném počasí mají teplý čaj a tak pily o sto šest. Jak ale klesala hladina ke kohoutku, klesaly i olejové skvrny, které plavaly na hladině. V tom přišla Míša a s údivem se ptá: „Kde je ta voda, co jsem tu vařila na špagety?“ „Udělaly jsme z ní čaj, děcka měly žízeň.“ Odvětily jsme klidně. V tom přišlo jedno dítě a říká: „Ten čaj má nějakou divnou chuť....“ V tom jsme dostaly záchvat smíchu a rychle přispěchaly k báni, abychom se přesvědčily na vlastní oči, jestli se stalo to, co jsme si myslely. :)
Naštěstí jsme se tomu všichni zasmáli a nikomu se nic nestalo.

A ta druhá příhoda byla taky pěkně nechutná. Toho samého dne, kdy jsme měli ty špagety, tak si děti mohly vybrat, jestli je chtějí na sladko nebo na slano. Podle toho jsme podávaly Granko, nebo sýr s kečupem. Jako kuchyň jsme měly hangár (obrovský vojenský stan), kde bylo plno věcí a vedoucí družin tam i spali. No a ze začátku jsme to ještě neměly tak vybavené, tak jsme měly suroviny na zemi. V jednom rohu jsme měly slídu na zemi a tam jsme to měly poukládané. No, a jak jsem tak nandávala to Granko, tak sypu, sypu a najednou v něm byla nějaká nechutná mokrá hrouda. Si říkám, co to je? Jak se to tam dostalo? A najednou jsem si všimla slizu na boku krabice. Hádejte, co to bylo? No bylo to opravdu nechutné, řekla jsem to holkám a jen jsme se zhrozily.
Naší kuchařské kariéře by slimák s Grankem asi moc neprospěl, tak jsme to ututlaly a otevřely raději novou krabici :)
Chudáci děcka, kdyby věděly. :D Příští rok jsme jeli zas, ale naštěstí se už takové maléry nestaly.

Přeji hezký den, bez průšvihu :)
Eva

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 8. září 2011: Kuchařské průšvihy

Zasílání příspěvků k tomuto tématu právě skončilo. V 16.00 hodin se můžete těšit na vahlášení, ve kterém se dozvíte, kterou z dnešních přispěvatelek jsem ocenil slíbeným dárkem, a to knihami: BioAbecedář Hanky Zemanové (vydalo nakladatelství Smart Press) a Kniha o kávě od Petry Veselé (taktéž Smart Press).

bio kava

   
08.09.2011 - Příběhy - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [1] Evaspiel [*]

    Omlouvám se za chyby, vím, že mi moc nejde i/y, ale ani word není dokonalý Sml16

    superkarma: 0 08.09.2011, 16:19:09

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme