Pozvánku na zámek Choltice zaslala čtenářka ToraToraTora. Její hodnocení této památky je však nevalné. Ale zámecká restaurace a kaple patří ke špičce!

Už jste slyšela o zámku Choltice? Že ne? tak právě sem vás zve čtenářka ToraToraTora...


Dneska je to tu samé přenádherné romantické místo a jeden krásnější kout republiky než druhý. Dovolte mi vyvážit jedním ošklivým káčátkem.
Zámek Choltice patří k tomu nejzanedbanějšímu, co jsem kdy navštívila. Na fasádu nebylo šáhnuto asi čtyřicet let a většina zámku není přístupna veřejnosti. Ale asi má tu smůlu ve vínku neboť je ho jen půlka. Majiteli došly při stavbě peníze. Ze zamýšleného tvaru U je ošizené L. Poslední zámecké panstvo kolaborovalo s Němci, takže je v milostivé a chudé správě státu. K zámku patří něco hospodářských budov a rozlehlý park. Na nádvoří mají nefunkční kašnu, tedy kašničku, ve které plave symbolicky několik hmyzích nebožtíků.
Chááá a najděte alespoň jeden důvod, proč vás tam zvu:) Nic? Napovím.

chol

Hned vedle parku je zámecká obora. Jde o chráněné území s přírodními poklady a vzácnými dřevinami a rostlinami. Pro procházku jedinečné. Stejně jako park, který cudně ukrývá i několik set let staré stromy. Kdyby začalo pršet, nebraňte se zámeckým expozicím.
Jsou dvě. Za skromné vstupné máte možnost zhlédnout sál vykládaný polodrahokamy s vitrínami plnými úžasně zachovalých vykopávek z cholticka. Točitými úzkými schůdky, ze kterých mně bylo regulérně blbě, vystoupáte do patra, kde kromě tradičního zámeckého vybavení máte možnost shlédnout i hromady porcelánu a skla po někdejších majitelích rodu Thun. Klasika. Chlapce a chlapi zaujme rozsáhlá sbírka chladných zbraní, hudební fandy zas historické nástroje.
Celá prohlídka končí v zámecké kapli. A pozor, tam vám spadne čelist. Je to jedna z nejkrásnějších kaplí, kterou jsem kdy viděla. Je také bohatá na unikátní raritky ve výzdobě, na které vás upozorní průvodkyně.
Druhá expozice je fajn, pokud máte malé děti. Jsou to totiž vodníci pod patronátem Josefa Dvořáka. No, já ty sádrové fešáky moc nemusím, ale děti to celkem braly. V prohlídce je ale zahrnuta i výstava černého divadla. Vůbec jsem netušila, že je to český výmysl, který dobil svět. Procházíte se ve tmě, kde slabé světlo nechává iluminovat jen loutky, které znáte z televize a svět je zná z předávání významných cen.Děti si mohou některé osahat, vyzkoušet. A dvakrát do týdne je připravena i pohádka.
Ano, je to taková chudá příbuzná našich památek, ale dohání to množstvím doprovodných akcí, divadelních a šermířských vystoupení a....prostě se snaží a je to milé. I proto vlastně má pozvánka neláká někam, kde voní nové štuky a čerstvě naleštěné parkety. Líbí se mi ta energie, kterou tomu ti lidé dávají a věřím, že se bude dařit. Přijeďte s dětmi nebo bez nakouknout a přiblížit zámku jeho zašlý lesk.

ToraToraTora

PS: Pokud vám vyhládne, zajděte do zámecké restaurace. Ceny měli tak nízké, že jsem se bála si objednat. Ale pak přinesli manželovi steak a mě tatarák a spadla mi čelist podruhé. Tam se určitě ještě vrátíme. Protože žebra se už do mě nevešla a vůbec ten jídelní lístek vypadal jako výzva:)

Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne (které jste chtěly) 16. srpna 2011: Hrady a zámky, kde to frčí!

Vaše pozvánky už neposílejte. Zasílání skončilo dnes (16.8.2011) v 15.00 hodin. Po 16.00 hodině se dozvíte, která z přispěvatelek získala slíbený knižní dárek: dvě krásné publikace Na cestě po České republice 1. a 2. díl (nakladatelství JOTA).

na cestěna cestě

Reklama