Zalistovala jsem knížkou  Přírodní léčba a domácí lékař, autor pan Šimsa, z počátku 20. století. Tak schválně, porovnávejte:

 

„Bohudík mizejí již matky, které z pohodlnosti dětí svých nekojí. Jest jisto, že ženy právě po dobu kojení výborně vypadají a pak je jisto, že kojení má velice příznivý vliv na zavinování se dělohy.

Nebylo-li poranění porodního, může matka již druhý den v posteli seděti a dítě lépe a pohodlněji k prsu přikládati. Prvé dny má býti kojeno každé 2 hodiny.

Dítě ovšem po kojení křičí. Nemusí to býti nedostatkem mléka, ale také že se přepilo. Právě proto jsou váhy dětské při kojení pravým dobrodiním.

 

Mnohdy to trvá týden po porodu, než prsy odměšují dostatek mléka, proto vždy dlužno aspoň týden čekati, než se rozhodneme buď vzíti kojnou, nebo živiti dítě uměle.

Dříve než dáme kojné dítě ke kojení, musí být tato řádně lékařsky vyšetřena, je-li tělesně a duševně schopnou kojnou. Na pohled může vypadati zdravě a o své chorobě ani neví.

Kojné musíme dopřáti dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, má se zaměstnávati domácími pracemi, neboť pohyb na vzduchu a lehká domácí práce jí prospívá.

Mylný jest názor, že hojná strava a zvlášť pití většího množství piva způsobuje mnoho mléka, naopak taková kojná, která pojednou změní svůj způsob života, jí a pije mnoho a přitom nepracuje, brzy ztloustne a mléko ztrácí.

 

Jest pravda, že mnoho dětí dobře bylo odchováno při umělé výživě, ale jest také pravda, že jich daleko více zahynulo. Děti uměle živené podléhají spíše nemocem.

 

Po 7. měsíci může dostati dítě polévku hovězí nebo z telecích kostí, do kterých se zavaří krupice, polévka se osolí, nesmí být však příliš tučná – dítě dostane 10–12  lžic.

Po 8. měsíci dostane místo mléka jednou denně kaši krupicovou a několik lžiček rozmělněného ovoce syrového nebo vařeného, nebo i kaše bramborové.

Koncem 2. roku dostane se dítěti trocha masa měkkého, drobně rozsekaného a jako nápoje také čerstvé, nepříliš studené vody.

 

Koupání

Když pupečník odpadl, koupeme dítě pravidelně denně. Nejlepší je vanička plechová, ale i dřevěná postačí, jen musí být čistá a nesmí  se v ní prát špinavé prádlo.

Po osušení se dá dítě na připravenou peřinku, na které je prostřena jedna plena nepromokavá, pak jedna plena v podobě obdelníku a jedna plena složená do trojhranu.

Dítěti se dá košilka, která je vzadu u krku svázána tkanicí, a přes to se dá kabátek rovněž vzadu tkanicí svázaný. Košilka i kabátek se přitáhne k tělu, dítě zabalíme do pleny a konečně zabalí do peřinky, která se sváže povijanem nebo špendlíkem spojí.

Nerozumné je dítěti přitahovati pevně do peřinky ručky nebo narovnávati mu nožičky.  Čepička je naprosto zbytečná.

Za parného léta necháme děti rozvinuty, lehce přikryty.

 

Procházky

V létě lze s dítětem již po 14 dnech vycházeti, v zimě po 6 nedělích. Zprvu jen v poledních hodinách, v zimě na ½ hodinky a jen při suchém počasí, ne při větru nebo mlze.

 

Zoubkování

Lékaři dnes tvrdí, že prořezávání zoubků dítěti nepůsobí bolestí. Má-li horečku  jedná se o nemoc, proto je neprodleně třeba se obrátiti na lékaře.

Koncem druhého roku mívá dítě všech 20 zubů mléčných.

Pro vývin pozdějších trvalých zubů, které rostou mezi 6–12 rokem, má veliký vliv, jakým způsobem se pečuje o zuby mléčné. Když se mléčný zub kazí, tvoří se zánět v půdě, ze které má pozdější zub vyrůsti.

 

Posazování a běhání

Dokud dítě po podlaze leze, jest žádoucno, aby podlaha byla čistá, aby se na podlahu neplivalo.

 

Dospělé děti mají být voděny na procházku, čím starší jsou děti, tím delší může být pochod, při tom laskavě a něžně rozmlouvejte s dětmi, čímž se mysl šlechtí. Trpělivě odpovídejme na vše, na co se ptají, nikdy nemáme dětem ukázati netrpělivost, anebo je dokonce hrubě zakřikovati.“

 
Reklama