Seděla jsem za stolem a oči už pomalu nevnímaly, co ruce napsaly do počítače. Stále více jsem musela krotit svoji nepozornost a kočírovat ji pevnou vůlí, abych pokračovala v začatém konání. Proč zrovna já si toho na sebe tolik naložím, proč zrovna moje kolegyňka musí onemocnět a na mně zbude tíha celé pondělní prezentace pro nového klienta. Myšlenky už zase odlétaly k pryč, k vaně napuštěné horkou vodou, taková perličková koupel by bodla. No, musí stačit ta horká voda s kopcem pěny.

 

Vtom zvoní telefon: „Lásko, proč tak pracuješ? Máš toho ještě hodně?“

„Ahoj, ty vždycky víš, jak mne potěšit. Ještě jsem chtěla dát do kupy dvacet prezentací, ale nějak už nemám sil,“ naříkala jsem do mobilu. „Tak víš, co? Stavím se pro tebe a půjdeme na večeři, platí?!“

 

Ještě že máme velkou zasedačku a hned vedle mého kanclu, tam si to hezky rozložím, práce půjde od ruky, chci to mít už z krku a užít si klidnou neděli.

 

Robin, vpuštěn vrátnými do jámy lvové, vstoupil do mého unaveného večera o půl hodiny později. „Sluší ti to,“ políbil mne na ústa. „Pomůžeš mi? Jen to dáme do desek, a bude hotovo,“ odvětila jsem velmi pracovně.

„Nevím, nevím, jestli mám na to kvalifikaci,“ rozesmál se, „doděláš to zítra.“

Chytil mne za ruku a táhl pryč. „Ne, to ne. Bude to jen chvilka.“ Neochotně souhlasil, ale moc dobře ví, jak jsem jinak z nedodělané práce nervozní.

 

Z počítače pustil hudební stanici, aby se nám lépe pracovalo. „Pojď, zatancujeme si,“ neptal se mne a vzal mne kolem pasu. „Práce sice šlechtí, ale mně se po Tobě moc stýskalo,“ a zabořil nos do mých kadeřavých vlasů. „Mně taky,“ šeptla jsem odevzdaně a opřela si ruce o jeho ramena a hlavu položila na jeho pravou tvář. Nechala se kolébat v rytmu písničky Private dancer a přestala myslet na práci a pomalu se v myšlenkách nořila do voňavé koupele usrkávajíc sherry.

„Krásně se ti lesknou vlasy.... máš úžasný krk...,“ začal mne líbat do vlasů, na ústa, na klíční kost, a  od letmých dotyků rtů přešel k dlouhým a horkým polibkům. „Těšil jsem se na tebe celý den,“ řekl naléhavým hlasem.

Vysadil mne na stůl a nedal mi šanci, abych dala kolena k sobě. Vzala jsem jeho hlavu do dlaní, hladila jeho kudrnaté vlasy, čelo, ústa. Líbali jsme se neskutečně dlouho, až mne najednou položil. Od úst přešel pomalu do jamky na krku, jeho dlaně nezapomínaly hladit mé paže i ňadra, která odhalil pod halenkou. Já celou dobu mlčela a nechávala se vést, tak jsem to chtěla. „Už to bez tebe nemůžu vydržet, ani já, ani on,“ a stáhl mi kalhotky. Ke svému vzrušení už nepotřeboval mé dlaně, má ústa. Přitáhl si mne blíž ke hraně stolu, jeho ramena podržela mé opálené nohy a ON do mne vnikl. Začínal být zabrán do sebe a já si nechtěla nechat ujít ten okamžik vyvrcholení.

 

Svojí dlaní jsem si začala hrát se stydkými pysky, hladila poštěváček. To potřebuju, tohle je ten můj okamžik. Všiml si toho, ale nepřestával. Přirážel a já zintenzivnila hru i tlak. Místností se táhly naše vzdechy, aby o pár sekund později jeho ruce přitiskly má lýtka k sobě, a on dosáhl vyvrcholení. Vzrušilo mne, že byl dřív než já, vzrušilo mne to natolik, že jsem v sobě uvolnila tu vlnu vzrušení a nechala ji vytrysknout v plné síle. Tak to chci, tak to chci, probíhalo mi hlavou. „Prosím tě, nic neříkej,“ vyhrkla jsem, „já tě miluju, já se chci takhle milovat celý život,“ plácala jsem v rozrušení částečné nesmysly. „Já ne,“ odvětil spiklenecky, „já bych občas i zezadu.“

 

Našli jsme si útulnou restauraci, kde jsme si v šeru při skrovném osvětlení dál vychutnávali předchozí okamžiky. Nebyla jsem schopna nic jíst, jen jsem usrkávala střídavě víno a horké caffé latté – to místo té koupele.

Reklama