Diskuze

Opustili jste partnera kvůli někomu jinému?

02.01.2005 - Partnerské vztahy - autor: redakce

Nutná registrace

Pro přispívání do diskuzí je nutná registrace.

Další příspěvky

Příspěvky:

  1. [48] Komářice [*]

    Já jsem opustila, ale díky bohu jsem našla mnohem lepšího a jsem konečně šťastná:))

    superkarma: 0 17.01.2017, 16:22:02
  2. [47] Polanda [*]

    Ano a pak jsem litovala.. Ale už je to dávno a bylo to ještě docela v "nízkém věku", takže se to dalo zvládnout. S dětma a závazkama si to nedovedu představit.

    superkarma: 0 16.01.2017, 10:00:50
  3. [46] Katinkaaa [*]

    Nevimsirady — #45 zkuste to ještě chvilku vydržet pokud jí máte tak rád. Ale chápu i vás, že vás to trápí a že byste už rád věděl co a jak. Držím vám palce, ať to dobře dopadne!

    superkarma: 0 31.10.2016, 15:37:14
  4. [45] Nevimsirady [*]

    Ahoj, mam ted podobny problem. Jsem samozivitel 14lete pubertacky, ktera je v pohode. Ziju hodne let sam, teda s dcerkou. Pred tremi mesici jsem poznal v praci zenu s kterou jsme si vymenovali od zacatku usmevy a pohledy. Hned jsme citily, ze nas to k sobe tahne. Posleze jsme si potykali a prohodily i slova a vety a pak si me nasla i na fb a zacalo dopisovani a teseni se na sebe. Nekolikrat mi i tajne do prace prinesla jidlo a ja ji take. Smskama si piseme do dnes 3mesice. Ale je zadana a ma dlouholety vztah bez deti a neni vdana. Ma pry hodneho pritele, ale po 16letech jsou spise kamaradi. Meli jsme uz 5 schuzek a probehli polibky, krasne mazleni a objimani. Jsme do sebe zamilovany. Ale strasi me to. Nechci se zklamat. Zadala me, at to vydrzim jeste tri mesice, to bude tyden sama a budeme moci byt poprve i spolu pres noc a i neco podniknout. Zadala me, at se jeste pozname a v lednu uvidime, ale nic mi pry slibit nemuze. Umirame po sobe, ale jsme spolu jen vzdy jednou tydne tri hodinky. Bojim se, ze to nedopadne a v lednu mi stejnak povi, ze zustane s pritelem, ze mu nechce ublizit. A ja i ona budeme trpet z rozchodu, protoze uz nebudu mit silu dal mit takovyto tajny vztah. Zlomi mi to srdce, ale take mam pravo na plnohodnotny vztah. Co mi zeny radite, mam do ledna vydrzet i kdyz neni nic jisteho?

    1. na komentář reaguje Katinkaaa — #46
    superkarma: 0 23.10.2016, 12:18:22
  5. [44] helena don [*]

    Neopustila jsem svého manžela k v.-ůli někomu jinému, vím co mám

    superkarma: 0 23.12.2009, 19:56:01
  6. avatar
    [43] Bambulka1 [*]

    ne ,ale díky někomu jsem partnera opustila ,kdyby mi tenkrát nepomohl,asi bych neměla odvahu od přítele odejít.Dodnes jsem tomu kamarádovi vděčná ,že mi pomohl odejít od facek a bití .

    superkarma: 0 20.12.2009, 16:54:37
  7. avatar
    [42] vodfon, kolie [*]

    Ne neopustila!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Sml16

    superkarma: 0 20.12.2009, 13:40:42
  8. avatar
    [41] lightblue [*]

    *Kotě*: Mám pocit, že zažívám něco podobného s tím rozdílem, že jsem vdaná a nikoho zatím nemám, ale cítím, že vztah se hroutí po všech stránkách a stejně nemám sílu to ukončit

    superkarma: 0 18.08.2006, 14:09:50
  9. avatar
    [40] Nikusa [*]

    páťa: Až mi běhá mráz po zádech.Přesně takto se odvíjel příběh u mně.Jen s tím rozdílem,že jsem poznala pozdě,že býval.manžela mám stále ráda a že ten současný,za to vůbec nestál.Taky mi bývalý navrhl, at se vrátím s naším synem i s mou malou dcerkou(z nového vztahu),ale já se styděla mu říct,že mněl pravdu a že jsem s novým mužem neštastná.Bývalý manžel to psychicky nezvládl a před necelým rokem zemřel.Tak bych se ted chtěla vrátit a omluvit se mu za všechnu tu bolest.Mám do konce života špatné svědomí.Ty jsi udělala moc dobře a přeju ti moc štěstí.

    superkarma: 0 19.07.2005, 19:23:52
  10. avatar
    [39] *Kotě* [*]

    Stalo se mi... tři roky jsem měla vztah s mužem - rok byl skvělý, další rok byl nic moc a třetí rok byl utrpení. Neměla jsem bohužel dostatek síly a rozhodnosti svého partnera opustit, ačkoliv náš vztah byl krizový a nefunkční a viděli jsme to oba (hádky, nesoulad v názorech, nesoulad v sexuální oblasti, nesoulad ve stylu života...) - i když on to vidět nechtěl... na udržení vztahu se mnou mu záleželo z dá se říci "prestižních" důvodů, takže mě citově vydíral a já se nechala a bála se ho opustit... přitom se mnou posledních několik měsíců nejednal zrovna pěkně, nechal se ode mě víceméně vydržovat... přesto jsem nemohla najít v sobě sílu dokonce si svou hlubokou nešťastnost ani přiznat - a dál se plácala s pocitem koule na trestancově noze... těžce to odnášelo i moje zdraví.

    Potom se stalo, že jsem potkala muže, o němž jsem snad v ten okamžik věděla - ano, toto je muž mého života, partner nadosmrti, otec mých dětí. Přesto jsme zpočátku zůstávali jen na úrovni přátelství - já netušila, cítí-li on totéž, navíc jsem se cítila vázána svým vztahem, on rovněž (netušil, jak se to mezi mnou a exem má)...

    Potom ale můj ex odjel na Vánoce domů (do USA) - a na Štědrý den se ani neobtěžoval mi zavolat a popřát hezkých Vánoc, zeptat se, jak se mám... v ten moment se ve mně něco zlomilo. Věděla jsem, že s tím vztahem skončím, jenom jsem si řekla, že to bude fér udělat osobně, ne po telefonu - a pak mi zavolala moje životní láska... strávili jsme spolu silvestrovský den i noc - podotýkám, pouze povídáním. Ráno jsme už oba věděli, co jeden ke druhému cítíme (kromě až neuvěřitelné duševní spřízněnosti také neskutečnou sexuální přitažlivost).

    Za pár dní jsem mu řekla, že můj vztah s exem je nefunkční a že se rozcházíme. S exem jsem se nakonec proti svému přesvědčení rozešla ještě po telefonu, protože jsem měla pocit, že nemůžu začít chodit s někým jiným, když jsem formálně neukončila vztah předešlý.

    Se svou láskou jsem začala chodit, po třech měsících jsme spolu začali žít. Už jsme spolu pět let, jsme manželé a za pár dní se nám narodí naše první dítě. Máme vztah, o jakém se mi nikdy nesnilo, že by mezi mužem a ženou mohl existovat.

    Takže ano, opustila jsem jednoho muže kvůli druhému a nikdy, ani na vteřinu jsem toho nezalitovala...

    superkarma: 0 11.04.2005, 03:30:13
  11. avatar
    [38] elfos [*]

    Léthé :-)) - ano, Viv má pravdu - odpovídala jsem na otázku v názvu. :-)

    superkarma: 0 16.01.2005, 19:50:27
  12. avatar
    [37] Eva_CZ [*]

    Beruška Elliah:


    Vivian: U nas sportku nemame, ale lotynku podavam vicemene pravidelne - vytezek jde na postizene deti....

    superkarma: 0 14.01.2005, 23:53:43
  13. avatar
    [36] Vivian [*]

    sv.Varel: tohle se ti povedlo, to je fakt dobrej postřeh:
    "Lidi jsou tak blbý, že chcou vyhrávat ve Sportce a přitom spousta z nich prohrává v životě a je jim to jedno..."

    superkarma: 0 14.01.2005, 23:34:20
  14. avatar
    [35] Eva_CZ [*]

    sv.Varel: u me to melo ale i jiny duvod, byla jsem temer 20 let v tezke zavislosti ( alkohol a jine drogy ). Tohodle jsem si jako prvniho vybrala za strizliva - a jak to vypada, strizliva (11.rok ) mam bajecny vkus....

    superkarma: 0 10.01.2005, 11:50:45
  15. avatar
    [34] Léthé [*]

    Feng: to ti věřím ...já jsme srab Ale již si nestěžuji...mohla jsem dopadnou s nějakým novým a lepším možná i mnohem hůř. Oni ty chlapi se dovedou léty tak vybarvit, že člověk až žasne….a naopak .

    superkarma: 0 09.01.2005, 19:44:36
  16. avatar
    [33] Eva_CZ [*]

    Nemenim. Mezi vztahy si davam pauzu a totez chci od muze. Pauzu a nadhled. Co s cerstve rozvedenym, ktery ma v sobe tunu nedoreseneho...????

    Ja jsem zase cetla, ze kdyz navazeme vztah tesne po rozpadlem vztahu, mame tendenci v tom puvodnim pokracovat. A pod to se klidne podepisu. 2.manzelstvi bylo pokracovanim toho blbyho prvniho - a z obou stran.

    Myslim, ze lidi po rozpadlem vztahu potrebuji cas. Na srovnani se sami se sebou, na prijeti nove vznikle situace.


    evelyn: porad jsem brala z jednoho pytle ( byl plnej smejdu ). Pak jsem se pres net senzamila s NIM. S NIM, o ktereho bych bohuzel mozna v beznem zivote nezavadila. Protoze je jinej - a je hodnej... Je uzasnej. Mam s nim skoro 6 let klidneho a krasneho zivota. Ma me rad ( a ma rad i meho syna ), nosiva mi darecky a snazi se mi kazdy den udelat nejakou radost. Je mi s nim bozsky, klidne, harmonicky..... Chaosu a italii jsem si uz uzila dost a dost, tak si tohle fakt vychutnavam....

    superkarma: 0 09.01.2005, 11:21:57
  17. avatar
    [32] evelyn [*]

    sem nekde cetla, ze jsme stejne pritahovani ke stejnym typum, tak proc menit? Za novej obal?

    superkarma: 0 08.01.2005, 15:49:06
  18. avatar
    [31] Léthé [*]

    Tak já taky odpovím na tu otázku v názvu komůrky . Ne neopustila. Neumím to , říkám si někdy bohužel, někdy zase bohudík….

    superkarma: 0 08.01.2005, 15:39:22

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] Léthé [*]

    Vivian:aha...no jo....já zapomněla že náš elf je velice stručný

    superkarma: 0 08.01.2005, 15:36:21
  2. avatar
    [29] Vivian [*]

    Léthé: asi odpovídá na otázku v názvu, ne?

    superkarma: 0 08.01.2005, 14:21:55
  3. avatar
    [28] Léthé [*]

    elfos:co ne? Ne odejít...ne zůstat?

    superkarma: 0 08.01.2005, 14:02:44
  4. avatar
    [27] elfos [*]

    Ne.

    superkarma: 0 08.01.2005, 07:30:57
  5. avatar
    [26] Lubar [*]

    sv.Varel: Upřímně -to, co sis prožil ty je o něčem trošku jiném, než o čem jsem tu psala já (a myslím že i některé jiné holky), když sis to shrnul, že máš vztah, který tě naplňuje a ve kterém jsi v podstatě spokojený (i když už je možná trošku okoukaný ...) Taková situace je něco úplně jiného, než když už delší dobu víš, že to, co se v tvém stávajícím vztahu děje, není momentální krize, ale bohužel setrvalý vztah ... a když jsi třeba už poměrně dost energie investoval do toho, abys ten vztah zlepšil a přesto se to nepovedlo. Odejít z fungujícího vztahu kvůli hormonům poblouzněnosti a zamilovanosti je blbost, nezodpovědnost a nezralost ... opustit někoho, s kým ten vztah jde do kytek už delší dobu, proto, že se objeví někdo, kdo mé rozhodnutí vyhecuje, není sice úplně nejčistší a zcela fér, ale ve svém důsledku to leckdy bude pro oba dva prospěšnější ...
    Takže bych to shrnula - já to vnímám tak, že pokud jsem ve vztahu delší dobu nespokojená a nemám sílu vztah ukončit (ať jsou ty důvody jakékoli), tak odchod k někomu jinému nepovažuji za nemorální; pokud ale z ničeho nic poté, co poznám někoho "zdánlivě lepšího" začnu přemýšlet o tom, jestli můj vztah je či není OK, tak bych si skutečně nejprve měla vyřešit to,jaký je můj současný vztah, jestli v něm jsem či nejsem spokojená (nezávisle na tom, jak se jeví případný nový partner a vztah s ním) a měla bych se rozhodnout, jestli mi můj současný vztah za něco stojí či ne (a když ne, tak se nejdřív rozejít a teprve pak hledat zkusit to nové...)
    A ještě jednu drobnost - lidem slabým bychom podle mě měli být nápomocni k tomu, aby dokázali získat sílu (ať již pomocí "dovnitř", aby se odpoutali, nebo pomocí "zvenku", aby třeba měli kam odejít ...) pokud je jenom soudíme, tak jim podle mě jen ubližujeme

    superkarma: 0 03.01.2005, 11:44:14
  6. avatar
    [25] *modrá [*]

    sv.Varel: jak řikám, jsi výjimka

    superkarma: 0 03.01.2005, 10:57:38
  7. avatar
    [24] *modrá [*]

    sv.Varel: v tvém případě došlo ke vzácnému případu, hormony se ti nezbláznily až tak úplně a ještě ti zbyla krev na okysličování mozku, toto se ale opravdu málokdy vidí

    superkarma: 0 03.01.2005, 10:17:27
  8. avatar
    [23] *modrá [*]

    sv.Varel: chápu tě a mám na věc podobný názor jako ty, ale je to asi opravdu na základě vlastní zkušenosti, záleží z které strany jsi to zažil

    superkarma: 0 03.01.2005, 08:58:44
  9. avatar
    [22] risina [*]

    Znovu s eptám (tentokrát snad čitelně): Co je to VZTAH?

    superkarma: 0 03.01.2005, 07:35:53
  10. avatar
    [21] Vivian [*]

    Varle, píšeš: "Já si ale myslím, že je nefér skončit jakýkoliv vztah i špatný kvůli jinému vztahu, i kdyby to nakonec dopadlo s tím novým dobře."
    Já to chápu tak, že když s někým budu a poznám někoho jiného, neměla bych podle tebe s tím novým navazovat vztah, dokud neukončím vztah stávající. Chápu tě správně?
    Jestli jo, tak máš samozřejmě pravdu. Ale pravdu má i Lubar, která to nevidí tak černobíle jako ty - viz poslední odstavec jejího příspěvku. Lidé se holt vždycky nechovají podle těch nejčistších morálních zásad. To by měli moralisti ten život hrozně jednoduchej. Koho by pérovali?

    superkarma: 0 03.01.2005, 00:46:30
  11. avatar
    [20] Lubar [*]

    sv.Varel: Ty fakt nedokážeš pochopit, že to někdy nejde ... anebo nechceš. Nevím, co je horší. Nulová tolerance je na odstřel všude a v mezilidských vztazích obzvlášť ... Ideály jsou krásný, ale nežijeme v ideálním světě a nikdo z nás není ideálním člověkem (ani já, ani ty)...
    Upřímně, působíš na mě jako moralista, který se potřebuje o své pravdě donekonečna ujišťovat - řekl jsi svůj názor, fajn, můj ti může být proti srsti, ale jistotu, že ten tvůj je správný a ten můj špatný nemáš ... a nikdy ji mít nemůžeš, pokud o svých názorech přemýšlíš, přehodnocuješ je, občas je měníš a občas se v jejich správnosti utvrzuješ, a hlavně, pokud lidi nesoudíš podle jednoduchých vzorečků, ale snažíš se porozumět i okolnostem a motivům jednání ...
    Mluvíš o síle ukončit stávající vztah - kde má brát sílu ženská s malým dítětem závislá na manželovi, která fakticky nemá kam odejít (dokud jí někdo jiný neposkytne aspoň tu střechu nad hlavou), kde mají brát sílu dva mladí nezkušení lidé, kteří nikdy v dospělosti nezažili být bez partnera, kde má brát sílu člověk, který je rád, že má ráno sílu vstát (třeba proto, že trpí depresemi, třeba proto, že se nedokáže mezi lidmi prosadit), kde má brát sílu ten, kdo byl ve vztahu vždy tím submisivním a má vnitřní strach projevit svůj názor i v méně zásadních věcech ... My lidi jsme hrozně složitý a v jádru dost křehký bytosti a naše psychika je strašný prevít ... dnes jsi král a zítra můžeš být panoš, nejen v byznysu, ale i ve svým vnitřním světě ...

    superkarma: 0 03.01.2005, 00:40:17
  12. avatar
    [19] Vivian [*]

    sv.Varel: a jaká je teda ta tvoje osobní zkušenost? Mě by zajímalo, proč to řešíš. Jestli se ti něco takového stalo, jak to bylo a vůbec... myslím, že nemá cenu řešit nějaké hypotetické "co-by-kdyby", to je diskuse o ničem.

    superkarma: 0 03.01.2005, 00:37:02
  13. avatar
    [18] risina [*]

    sv.Varel: "Já si ale myslím, že je nefér skončit jakýkoliv vztah i špatný kvůli jinému vztahu, i kdyby to nakonec dopadlo s tím novým dobře."
    Takže jakmile máš poprvé s někým vztah, měl bys s ním zůstat? Vo je to valstně podle tebe "vztah"

    superkarma: 0 03.01.2005, 00:29:22
  14. avatar
    [17] risina [*]

    sv.Varel: /rosm tě, to jako pokaždé, když s platonicky zamiluješ, a přestaneš tedy být věrný po stránce duše, bys pálil mosty? A co děti???
    Jo, taky bych uvítala, kdyby se o tomhle diskutovalo třeba na tvém audítku "mužský pohled", to budeš pokaždé, když tě napadne nová otázka nebo téma, zakládat taky nové auditorium?

    superkarma: 0 03.01.2005, 00:28:09
  15. avatar
    [16] Vivian [*]

    sv.Varel: ale člověk často ani jiný vztah nehledá Prostě někoho potká, aniž by to vědomě plánoval, zamiluje se a je to...
    nehledal, ale našel. A další rozhodnutí už je jen na něm.
    Samozřejmě je férovější to partnerovi říct, neudržovat dva vztahy najednou... ale holt to vždycky nejde tak snadno.

    superkarma: 0 03.01.2005, 00:16:26
  16. avatar
    [15] Lubar [*]

    páťa: Leta zamilovanosti to znám ... já si u toho svýho "objektu" taky užila a víc než šest let tajně doufala ... pak jsem se záměrně rozhodla pro , o celým rozhodování mu řekla, při první příležitosti je představila a dneska vím, že jsem se tím vyléčila ... kdybych jednou utekla za tímhle, tak by to v životě nerozdýchal a já si nejsem jistá tím, že by to byla správná volba ...
    Mmch - s mým "objektem" se pracovně dost často stýká můj táta (který tuší a možná i ví), takže "objekt" je velice dobře informován o mých poměrech - včetně toho, že o narození věděl od táty hned druhý den a viděl jeho fotku dřív, než moji nejlepší přátelé se kterými se často stýkám ("objekt" taky vídám, resp. jsem vídala teď už jen pracovně)
    takže odchod v tvém případě více než chápu

    superkarma: 0 02.01.2005, 23:17:43
  17. avatar
    [14] páťa [*]

    Lubar: i kdyby si narážela tak bych to snesla. Já pálila a naštěstí nespálila. My se znali tehdy 12let a já ho celou dobu fakt milovala. Mezi tím já měla jiný a dlouhý vztah a on taky,ale stejně mně to k němu táhlo. A pak tohle abylo po zamilovanosti. A teď když ho potkám tak jsem naprosto v pohodě a vím kde mám místo.

    superkarma: 0 02.01.2005, 23:11:22
  18. avatar
    [13] Lubar [*]

    páťa: Já nenarážela na nikoho, tím méně na tebe spíš mi šlo o to, že někdy člověk často dělá věci zbrkle a zamilovanost je potvora a zatemnit mozek dokáže skoro všem z nás ... kdyby o mě stala jedna moje platonická láska, tak jsem pálila mosty tolikrát, že by v Praze žádný nezbyly naštěstí mě to už přešlo, ale trvalo to několik let

    superkarma: 0 02.01.2005, 23:00:34
  19. avatar
    [12] páťa [*]

    Lubar: Asi narážíš na mně. Tehdy jsem si myslela,že náš vztah je nšefunkční a byl z jednoho a prostýho důvodu. Potom co jsem začala spát s tím druhým tak jsem nemohla a měla jsem odpor k mému již znovu milovanému. A řikala jsem si,že přesto,že syna miluju tak mu neobětuju život. Jo měla jsem růžové brýle,ale zaplať pámbů jsem je relativně včas sundala. A rozmýšlela jsem se dost dlouho než jsem to udělala. Ale hold špatně.

    superkarma: 0 02.01.2005, 22:52:06
  20. avatar
    [11] Lubar [*]

    Vivian: odpuštění, to je ono ... já bývalou upřímně obdivuju - i když věděla, že se musí rozejít a i když mě (z jiných důvodů, než proto, že jsme spolu se začali chodit) neměla ráda, tak že ke mně dokázala najít cestu a že (ač to bylo těžké pro nás obě) jsme se dokázaly docela dobře dát dohromady, až to občas není příjemný
    A souhlasím s tebou i v tom ostatním - připadá mi, že Varel tu hrozně moralizuje a nechce se snažit pochopit, že to ostatní můžou vidět jinak ...

    Osobně si dovedu velice dobře představit, že bych jednoho ze svých bývalých, se kterým ten vztah nebyl nic moc (ani pro jednoho), klidně opustila kvůli někomu jinému ... ne proto, že bych jemu chtěla udělat špatně nebo že bych to lepší nutně hledala, ale proto, že ten vztah byl takový, že jsme spolu být nechtěli, ale zároveň, když mě prosil, abych ho nenechávala, tak jsem se několikrát nechala ukecat, tak strašný ten vztah zase nebyl ... nakonec to stejně (jakkoli jsem proti tomu) skončilo ultimátem ... Netroufám si kohokoli odsuzovat za to, že odejde od partnera kvůli někomu jinému, málokdy se odchází z funkčního vztahu, ale na druhou stranu si myslím, že by člověk neměl jít za první příležitostí bez rozmyslu, obzvlášť ne v případě, že má se svým partnerem děti nebo jde o delší vztah ...
    Jsem přesvědčená o tom, že bych dokázala odpustit, kdyby se mi to stalo, odpuštění by totiž ulevilo hlavně mě .. nenávist a zloba je prevít a škodí hlavně tomu, kdo jí cítí ...

    superkarma: 0 02.01.2005, 22:42:43
  21. avatar
    [10] páťa [*]

    Vivian: musím s tebou souhlasit. Nejdůležitější je umět odpouštět. Jsem nesmírně vděčná,že bylo odpuštěno mně a já odpustila i tamtomu. Nedokázala bych žít s nenávistí . Myslím,že u mně se to vyrovnalo. Já ublížila,mně bylo ublíženo. Dobrá životní zkouška. Chlap na to kouká jinak než ženská.

    superkarma: 0 02.01.2005, 22:08:07
  22. avatar
    [9] Vivian [*]

    sv.Varel: píšeš "jak můžu vědět, jak to s tím novým bude vypadat za rok?" - to přece nemůžeš vědět nikdy, co bude za rok Každý vztah má začátek, nemůžeš hned vědět, jak to bude vypadat za rok, musíš se k tomu dopracovat. A to, jak to bude vypadat za rok, ovlivníš z převážné míry ty sám.
    píšeš: "nejde volit mezi současným vztahem a novým člověkem", ale to je přece nesmysl, spousty lidí takhle volí. Spousty lidí opustily svého partnera, když si našly jiného. Někdy to vyšlo, někdy ne, ale kdo z nás může soudit, jaký postup je správný a jaký ne?
    Mám takový pocit, že ti to připadá nefér proto, že sám právě takový problém řešíš. A možná jsi tím, kdo byl opuštěn nebo je opouštěn. Možná to není právě teď, možná se ti to stalo kdysi a tys to doteď nevydýchal, máš to v sobě a nevyřešil jsi to.
    Řeknu ti, co je podle mě nejlepší řešení. Odpustit. Ono člověku většinou ani nic jiného nezbývá. Nic jiného než zapomenout, odpustit a jít dál. Jinudy.
    Já svému ex.manželovi (který mě opustil kvůli jiné) odpustila. A je mi fajn, nepěstuju si v sobě žádnou křivdu, nedělám ze sebe ublíženou, prostě jsem to tím odpuštěním vyřešila jednou provždy a necítím vůči němu už nic negativního . A už se v tom nemusím pitvat, nemusím neustále dokola řešit, co se tenkrát stalo a proč (to stačí vyřešit jednou a pořádně), nemám potřebu na něj pořád nadávat a v duchu mu spílat, jakej to byl hajzl... ne, nebyl. Prostě odešel. Tečka. Nic dalšího tam už není

    Založil jsi tady tři auditka, chceš radit jiným, ale myslím, že bys měl možná nejdřív vyřešit sám sebe.

    superkarma: 0 02.01.2005, 22:03:41
  23. avatar
    [8] páťa [*]

    Také mně to potkalo. Odešla jsem od otce svého tehdy 4letého dítěte za svojí první velkou láskou. Stýkali jsme se potají 2roky. A pak ne mně udeřil ať si vyberu a já si teda vybrala. Moje rodina mně odstrčila na druhou kolej a nedokázala mi to odpustit. On má také dítě a ve své péči. Tak jsem si myslela ,že tak jak to bylo,když jsme byli pouhými milenci zůstane i nadále. Rozuměli jsme si ve všech směrech. A ejhle po měsíci společného bydlení jsem se dozvěděla,že už má mimo mně jinou a té vykládá,že se rozcházíme.Dobré probrání. A v tu dobu jsem také zjistila,že má velký problém ws alkoholem. Dřív jsem si toho nevšimla,protože když jsme byli spolu tak jsme si dali oba dva. A že ho vlastně vůbec neznám.A že mi chybí původní partner a otec syna. Tak kvůli tomuhle volovi jsem odešla a málem zničila našeho syna. Velice se trápil a onoho strejdu nenáviděl od prvního okamžiku. Naštěstí nejen syna ,ale i mně natolik miloval a dokázal odpustit a vzít zpět bez slov výčitek,že mu za to budu dosmrti vděčná. Teprve potom jsem si uvědomila co jsem ztratila a znovu našla. Za tt ho miluju snad ještě víc než předtím. Teď máme už druhé ditě a doufám,že už mně nic takového nepotká. Tentokrát třeba opačně. Myslím si,že se dá opustit partnera kvůli druhému,ale vždy je potřeba domyslet všechny důsledky. Mně to poučilo. Doufám,že to má trochu hlavu a patu.

    superkarma: 0 02.01.2005, 21:45:38
  24. avatar
    [7] Vivian [*]

    I když ono je to v šestnácti asi něco jiného než ve třiceti. Když teď tak o tom přemýšlím... kdybych byla ve vztahu nešťastná, asi bych nejdřív vyřešila ten vztah, a až pak bych hledala někoho jiného.
    I když, cesty lidských osudů jsou různé. Člověk často neví...
    Když je ženská nešťastná a potká někoho, s kým je jí dobře, může mít předtím nakrásně ideu, že nejdřív vyřeší svůj současný vztah a pak teprve bude hledat nový, ale copak mohla zabránit tomu, aby někoho potkala? Copak lze poručit srdci?

    superkarma: 0 02.01.2005, 20:23:13
  25. avatar
    [6] Vivian [*]

    Opustila jsem svého přítele kvůli jinému. Ale ten "jiný" po několika letech pak opustil mě, kvůli jiné. Karmický zákon asi zafungoval
    Víš, tenkrát jsme s tím klukem žili asi sto kilometrů od sebe, vídali jsme se jednou týdně pár hodin (a to jsme celou dobu sedělina lavičce v parku, protože nebylo kde být...), jinak jsme si dopisovali... a mně, šestnáctileté holce, to po pár měsících už prostě nestačilo. Měla jsem pocit, že je to pořád stejné a že se to dostává do takového divného stereotypu... takže když jsem pak potkala toho druhého, který bydlel ode mě deset kilometrů a viděli jsme se denně, zamilovala jsem se. Pár dnů se to ve mě sice rvalo a já nevěděla, co dělat, ale pak jsem se rozhodla.
    Ale myslím si, že s tím prvním by to stejně tak jako tak později skončilo, i kdybych nikoho nepotkala. Já jsem s ním prostě nebyla šťastná a už jsem ani neměla zájem něco napravovat, moje láska (byla-li to láska) se prostě kamsi vytratila, byla pryč...
    Myslím, že každý člověk se snaží žít tak, aby se měl co nejlíp, aby se cítil co nejlíp... takže je, myslím, docela normální, že se lidé rozcházejí, když jim vztah nevyhovuje. Proč být s člověkem, s nímž nejsem šťastná? Navíc, když jsem poznala někoho, s kým šťastná jsem? Ze slušnosti? Nesmysl.
    Jasně, občas se ukáže, že to byl omyl a já zase nejsem šťastná, ale to už je život, chybami se člověk učí, špatnými zkušenostmi roste a vyvíjí se.
    A já určitě nepovažuju za nemorální opustit partnera kvůli jinému. Proč by to mělo být něco špatného? Co je špatného na tom, když se zamiluju? Co je špatného na tom, když odejdu od člověka, s nímž mi není dobře? Co?

    superkarma: 0 02.01.2005, 20:12:44
  26. avatar
    [5] Lubar [*]

    sv.Varel: Nepochopil jsi, o čem jsem psala - že se někdy stane, že, ač oba dva nespokojení a ač oba dva s chutí se rozejít, tak se rozejít prostě nedokáží, protože na sobě jsou závislí ... a oba dva vědí, že když přijde někdo lepší, tak že toho druhého snad opustit dokáží ... a když se to skoro dva roky nedařilo (ani jednomu) aby si někoho lepšího (alespoň pro to odpoutání) našel, tak ona využila příležitosti odjet za moře a tím dala jim oběma svobodu ...když dva lidé dospívají spolu zároveň a když své osobnosti utvářejí dohromady, tak sjou prostě natolik spojení, že se ze vztahu stane závislost ... já sama to nezažila, ale viděla jsem to u mnoha lidí - rozejít se s první láskou, pokud vám to vydrželo několik let a pro oba to byl první vážný vztah je leckdy takřka neřešitelný ... takže se berou lidi, kteří by se za jiných okolností (kdyby každý měl zkušenost i s nějakým jiným vztahem) mnohdy nevzali ...
    kdysi jsem slyšela zajímavý přirovnání - když se na sebe dva lidé v partnerském vztahu naváží příliš brzo, dokud nejsou sami dostatečně zralí, tak se nevyvinou dva samostatné kruhy, ale spojí se v jeden ... a rozdělit jeden kruh je o hodně větší fuška, než rozdělit dva, byť pevně spojené, kruhy

    superkarma: 0 02.01.2005, 20:12:41
  27. avatar
    [4] Petronilka [*]

    Tak to já jsem jednou i pendlovala mezi dvěma . Nakonec jsem to ukončila s oběma a byl klid
    Nicméně si myslím, že někdy prostě člověk potká toho pravého, zamiluje se do něj tak moc, že to prostě jinak nejde a nemá to srdce hned ničit dlouholetý vztah. Někdy z toho pobláznění procitne a někdy holt jde za svým srdcem a ten druhý s tím nic nenadělá.

    superkarma: 0 02.01.2005, 19:26:15
  28. avatar
    [3] Lubar [*]

    sv.Varel: Jsou vztahy, kdy to jinak nejde ... může se stát, že dva lidi si k sobě vytvoří tak silné pouto, že odejít ani jeden jen tak, sám,nedokáže ... ale šťastní přitom nejsou ve vztahu ani jeden ... zažil to můj - pro oba dva první vážný vztah, bydleli kousek od sebe a rozešli se snad desetkrát ... pak už věděli, že nemůžou být spolu, ale ani každý sám ... nejdřív se začal s vědomím přítelkyně poohlížet jinde, ale ani to nefungovalo ... pak ona, s vědomím, že je to jediná cesta, jak se oni dva můžou rozejít, jakkoli to ji samotnou hrozně bolelo, odjela jako aupairka do ciziny ... když pak začal chodit se mnou, tak ze začátku byla zklamaná, protože někde uvnitř věřila, že k definitivnímu rozchodu nedojde, ale dneska je to kamarádka nás obou ... loni s námi byla na Silvestra a letos se s námi radovala z našeho (a to mě ještě předtím, než se rozešli, upřímně neměla ráda ... dneska si docela rozumíme )

    superkarma: 0 02.01.2005, 12:03:41
  29. avatar
    [2] paja.svecova [*]

    sv.Varel: tys na někoho lepšího narazil a řešíš to??

    superkarma: 0 02.01.2005, 11:48:55
  30. avatar
    [1] paja.svecova [*]

    sv.Varel: další auditko?? na kolik ti jich ještě mám psát... ...nikoho lepšího jsem nepotkala, protože nikoho nehledám, takže jsem partnera nikdy neopustila...

    superkarma: 0 02.01.2005, 10:54:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Rubrika: Vztahy a sex

Novinky

Dnešní vydání

Doporučujeme

Nově založené

Nejprohlíženější

Nejdiskutovanější

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme