Každý den vstáváte do práce, která vás nebaví, nenaplňuje, ale naopak ubíjí. Většina lidí si řekne, co se dá dělat, nějak se živit musím! Pak se ale najdou i ti, kteří se odhodlají něco s tím udělat. Vždyť v práci trávíme většinu dne. A není škoda podstatnou část svého života prožít s nechutí vylézt ráno z postele? Pro Denisu byla. A tak udělala nesnadný krok. Opustila jistotu zaměstnání v agentuře a začala dělat to, co ji baví. Hraje si se psy!

psici

Pracovala několik let pro velké firmy, ale cítila, že to není ono. „Povolání tiskové mluvčí mě bavilo, ale ničil mě korporátní svět jako takový, jeho hodnoty. Říkala jsem si, že život je přece o něčem jiném. Jenže to vám naplno dojde, až když se dostanete mimo tuto oblast. Definitivní rozhodnutí opustit ji přišlo ale později. Při odchodu z pozice tiskové mluvčí do PR agentury. Došlo mi, že v mém případě není public relations obor, který lze dělat dlouhodobě na plný úvazek. Možná u mě nastal syndrom vyhoření, těžko říct,“ vzpomíná na období, kdy chodila domů zničená. Že ji práce ubíjí, viděl i její přítel. A tak ji začal přesvědčovat, aby se na hektické zaměstnání vykašlala. Poslechla ho.

Jak se z koníčku stane povolání

Když začala uvažovat, co by ji bavilo, skončila u psů. „V té době už jsem měla dva psy a věnovala jim veškerý volný čas. Běhali jsme agility, chodili na cvičák, na procházky… Zjistila jsem, že těm psům dávám všechno, a tak přišlo rozhodnutí věnovat se jim naplno. Otevřít si psí školku Dog Zone,“ popisuje, jak vybírala, v čem podnikat. Se školkou pro psy měla zkušenosti. I ona tam občas odvedla své mazlíčky, aby se doma nenudili, když byla dlouho v práci. Ale rozhodla se dělat to trochu jinak.¨

denisa

Rodinná školka i hotel

„Existují školky, kde je i 30 psů. A tak nemáte jistotu, že si ten váš celou dobu hraje, že na něj má někdo čas. Proto jsem se rozhodla dělat to v rodinném stylu, s maximálně šesti až sedmi psy denně. Abych věděla, že se mohu všem naplno věnovat. Pronajala jsem si prostor v přízemí našeho domu, kde mají psi prostornou hernu, a začala,“ vypráví Denisa, která nezůstala jen u hlídání psů přes den. Nabízí kompletní servis. Od taxi pro psy přes wellness až po hotel, pokud majitelé odjedou na dovolenou.

Občas je to pěkný záhul

Také si říkáte, že to musí být pohodová práce? Hrát si se psy, jít s nimi na procházku… „Je, ale taky ne vždy. Občas je to pěkný záhul. Třeba když se mi tu zrovna sejde šest bláznivých psů, kteří vypadají, že to tu zboří. Nebo odpoledne na procházce. Když je to chytne, začnou se honit sem a tam, a vy najednou musíte řešit třeba to, že jde naproti člověk s neznámým psem. To je občas také stres, i když samozřejmě úplně jiný,“ směje se.

Nikdy nelitovala, že ze zaměstnání odešla. „Bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí. Uvědomuji si to neustále. Hlavně když je třeba krásný den, sluníčko svítí a já vím, že nemusím sedět zavřená v nějaké klimatizované kanceláři. Můžu se po obědě sbalit a vyrazit se psy třeba k vodě, nebo do lesa – to je život!“ svěřuje se.

denisa

Už nepotřebuje tolik peněz, jako dřív

Neodradila ji ani počáteční nejistota. Nemohla vědět, zda bude podnikání úspěšné, když se vzdávala stálého příjmu. „Pokud máte správnou podporu a dostatek nadšení, vůbec to není těžké. Prostě jsem jen snížila své životní náklady, což vzhledem k tomu, co teď dělám, nebylo zas tak těžké. Vlastně už ani nepotřebuji tolik peněz, jako dřív. A taky mnohem víc ušetřím. Hlavní je, že mám dostatek financí pro své psy – nejen na jejich jídlo a zdravotní péči, ale také na zábavu, tréninky a závody. Nic víc nepotřebuji,“ vypočítává, kam mizí podstatná část výdělku.

medaile

Začala si užívat života

Denisa je ráda, že přišla na to, co je opravdové štěstí, včas. „Kdysi prý dělali výzkum u starých lidí. Ptali se jich, co by ve svém životě udělali jinak. Většina odpověděla, že by tolik nepracovali a raději si více užívali života. Je hrozné, když je pro vás práce jen povinnost, a tak jsem moc ráda, že konečně můžu říct, že pro mě je práce zábava!“

Čtěte také:

Reklama