Zajímavý názor na dnešní téma nám poslala čtenářka s nickem Libis. Děkujeme za něj, a necháme na vás, jestli se s ní shodnete. Myslím, že mnohé ano.

Toto téma je pro mne osobně dosti náročné.

Mužů v mém životě prošlo několik od dědů, táty, strýců, bratrů, synovce, manžela, kamarádů ze škol i z mého okolí až po syna a samozřejmě lásek.

Ale vybrat toho jediného, který je v mém srdci, není tak jednoduché.

Dědové ti mě učili poznávat nepoznané na vesnici, co se týkalo domácích zvířat a lásky k nim. Životu kolem polí a zahrad, stavení a pospolitosti sousedů.

Táta byl vlastně v životě ten hlavní. Bez něho bych tu vlastně ani nebyla. Učil mne od začátku mého života prvním krokům, slovům, poznávat a rozeznávat dobro i zlo. Učil mne hudbě a rybaření, lásce k umění a houbaření. Snažil se mne chránit před špatností a zlobou, ale vždy se jsem se snažila si to dělat po svém, a v zápětí jsem zjistila, že ono na tom jeho tvrzení něco je.

Strýcové ti vlastně v době prázdnin suplovali tátu.

A bratři, ti zase byli ve dvou v přesile, takže jejich ochrana ve škole i dospívání mi pomohla v mnoha situacích, které se navodily postupem času.

Synovec to byla moje radost, i když jeho vázanost s jeho rodiči se nedala přehlédnout, ale dala mi podnět k tomu, jak se postavit potom ke svým dětem.

Manžel a syn jsou nyní pro mne to nejcennější, co mám. Jejich láska a porozumění mne zbrojí a pomáhá v tom dnešním uspěchaném světě. Stačí jejich úsměv a pohlazení či obejmutí a políbení a vše špatné a zlé je zapomenuto.

Kamarádi ze škol a okolí ti jsou stále na blízku, jelikož tu jsou mobily, internet… Setkání s nimi i po letech je, jako bychom se vlastně ani nerozprchli každý jinou cestou.

A lásky, kolik jich vlastně bylo od školky po střední školu? Vzpomínám na ně s nostalgií, prohlížím fotografie a vím, že byli a budou mou součástí ještě dlouho.

Sami uznáte, že není opravdu lehké vybrat, kdo je ten hlavní Muž mého srdce, ale po napsání a přečtení titulku vlastně odpověď najdu a vidím ji tu.

Je to táta, ten který u mne byl první a pomohl mi najít cestu takovou, jakou se nyní procházím.

Cestu lásky, štěstí a porozumění. A věřím, že i moje dcera bude při takovém tématu vybírat podle srdce a že i pro ni, ten její táta a pro mnohé z vás bude ten, který tam patří ze všech nejvíce.

Libis

Vaše slova by ho určitě potěšila.

Co vy na to, milé ženy-in? I takto do široka se dá dnešní téma pojmout. Pro některou z vás jsou muži srdce lásky, které jste v životě potkaly, pro jinou jsou to otcové a dědové, kteří vás ovlivnili. Koho byste zvolila vy mužem svého srdce? Pochlubíte se s ním? Naše téma je široké a zdaleka ještě nekončí.

Na vaše názory, příběhy a vzpomínky se těšíme na adrese

redakce@zena-in.cz

lupa

Reklama