(Použity jsou výňatky z připravované knihy MUDr. Romana Kufy)

 

Mé jméno je Anna, je mi 21 let a pracuji  v jednom obchodě s luxusní módou a doplňky. Stejně jako mnoho dalších žen se zajímám o módu, vizáž a styl jako takový. Navíc se denně v práci setkávám s lidmi, kterým velmi záleží na vzhledu. Což mně osobně také. Chápu vizáž nejen jako určitou osobní vizitku, ale i symbol značky, pro kterou pracuji. 

Podle mě hraje plastická chirurgie důležitou roli v péči o vzhled. Její podíl na současném kultu dokonalé vizáže vůbec neodsuzuji. Právě naopak. Pokud není člověk s něčím na svém zevnějšku spokojen a třeba si i vypěstoval komplex, neměl by se trápit, když existuje pomoc. Možná to v mém věku zní hloupě, ale myslím si, že život je příliš krátký na vyloženě zbytečné útrapy.

 

 

I můj problém byl právě v tom, že jsem nevypadala, jak bych chtěla. Mohl za to můj nápadný nos.  Kořeny svého komplexu bych našla už někde ve školní lavici. Děti vždycky neomylně přesně  vypíchnou ten největší nedostatek. Takže jsem až do puberty slýchávala cosi o čarodějnicích. Později se tahle přímočará přirovnání změnila v diplomatické komentáře o antických typech. Nesetkala jsem se sice s prudkou negativní reakcí, ale s pozitivní také ne.

O úpravě nosu jsem snila dlouho.  S tělem se dá pracovat a formovat ho, ale nos? Ten člověk neovlivní. Nepředstavovala jsem si žádný pidi nosík, úplně by stačilo zmenšení úměrně k mé tváři. Vždyť právě nos, coby středobod obličeje, utváří celkový dojem. Lidé s orlím nosem jako já působí na okolí přísně. A taková já vůbec nejsem.

Nakonec jsem se skutečně odhodlala k operaci u plastického chirurga MUDr. Romana Kufy v Perfect Clinic na pražských Malvazinkách. O mém plánu věděli kromě mého muže ještě kolegové v práci. Nikdo z nich mě nepovažoval za blázna. Spíš mé rozhodnutí schvalovali. Vím, že se pohybuji ve společnosti lidí, kteří mají kladný, ale stále ještě asi menšinový vztah k plastické chirurgii. Zbývá dost těch, co pohlíží na plastiku velmi skepticky. A přitom o ní tak málo vědí. Právě proto mě těší, že mohu zveřejnit svůj příběh.  Vidím v tom pomoc lidem, kteří o podobném řešení uvažují, ale nevědí přesně, do čeho jdou. A je jen dobře, že vše uvidí a lépe se rozhodnou.

 

Operací nosu neboli rhinoplastikou řešíme hlavně jeho tvar. Tvar nosu se dá velmi dobře měnit, a to hned z několika důvodů. Můžeme odstranit hrbol, zúžit šířku nosu, zkrátit délku, upravit hrot nosu nebo i samotné nozdry. Vzhledem k tomu, že nos je dominantou tváře, dokáže jeho úprava skutečně změnit charakter obličeje. Pokud to není pro pacienta žádoucí, vyhýbám se tak výraznému zásahu. Mnohem častěji se jedná o změny, které vzhled vylepší, ale zásadně ho neovlivňují. 

Operace nosu patří do kategorie náročných. Provádí se totiž naslepo, bez kontroly zraku. Nástroje se zavádí zevnitř z jedné nosní dírky. 

Pomocí dlátka se postupně odsekávají kůstky a modelují chrupavčité části. Při necitlivém nalomení kůstek nebo snesení nosního hrbolu může dojít k nepříznivým tvarovým změnám. I ty lze ale reoperovat. V krajním případě je dokonce možné použít nosní implantáty. Rhinoplastika už vyžaduje velkou zkušenost operatéra.

Zákrok probíhá v celkové narkóze a po něm se v obličeji objevují masivní otoky a podlitiny v oblasti očí i tváře. Je to sice paradox, ale oč brutálněji vypadají inkriminované partie po operaci, o to méně bolestivý celý proces je. Po dvou až třech týdnech se sundává sádra (dlaha) a hodnotí se první výsledek. Ovšem konečný efekt lze posoudit až po několika měsících, kdy dojde k zahojení kůstek i kůže na nose. 

 

Po probuzení z narkózy jsem se cítila až obdivuhodně dobře. Hezky jsem se prospala a tlak v nose, který jsem cítila prvních pár minut, okamžitě odezněl. O bolesti nemohla být řeč. Žádnou jsem necítila. Snad jediným handicapem je to, jak vypadáte. V nose máte nacpané tampony, na nose sádru, oči a jejich okolí podlité krví. Řešení je nedívat se na sebe. Vést dlouhé hovory s přáteli také moc nedoporučuji, protože huhňavý hlas na ně působí děsivě a mohli by vás začít litovat. Ale ono není proč. Kromě toho, že lekáte okolí svojí momentální vizáží, se vám nic hrozného neděje. Chce to trpělivost. I já jsem si říkala, že přežiji čtrnáct dní s touhle karnevalovou maskou hezky doma a pak už mě čeká jen vysněný pohled do zrcadla.

Trochu jsem se sice obávala, jestli se s novým nosem sžiju, ale když mi doktor Kufa po čtrnácti dnech sádru odstranil, byla jsem nadšená. Ani chviličku jsem neměla pocit, že mi nepatří. Naopak, je jako můj. Kdo mě nezná, nepozná, že se s mým nosem něco dělo, a kdo mě zná, výsledek hodně chválí.

 

U Anny byly při odstranění sádry podlitiny kolem očí a na tváři zcela nepatrné, ale zbytky otoku se udrží klidně i dva měsíce. Proto je velmi důležitá tlaková masáž, kterou musí pacientka několikrát denně provádět, dokud otok neustoupí. Dvěma prsty se tlačí proti sobě po celé délce nosu od jeho kořene ke špičce. Třicet sekund tisknout a povolit. Tak se uvolní kůže od spodiny a zabrání se tvorbě velkých jizev. 

Po této operaci je výsledný efekt hodnotitelný až po delší době proto, že se jedná o kostní zlomeninu a jizvy se ještě mění a pracují.

 

Momentálně po třech týdnech od zákroku mám nos u kořene a na stranách ještě oteklý. Bude ještě měsíc nebo dva trvat, než se nos usadí. Hojení je dlouhé. Ale už teď se ráda vzhlížím v zrcadle a okukuju ve výlohách. Mám ze sebe radost, což je hodně znát i na náladě. Jdu po ulici a zničehonic se jen tak se usmívám…

 

 

MUDr. Roman Kufa

Perfect Clinic

U Malvazinky 5, Praha 5

GSM: +420 603 560 856

www.kufa.cz  

Reklama