Zdraví

Operace byla úspěšná, pacient zemřel


Nevěřila jsem vlastním uším, když mi jeden známý povídal, co se mu stalo v jedné nejmenované nemocnici, kde se mu snažili zprůchodnit krční tepnu buď vyčištěním, či nastavením žílou z nohy. O celém průběhu operace ho včas informovali a dali mu na výběr buď celkovou anestezii, nebo jen lokální umrtvení. Zvolil si druhou možnost, ze strachu, že by se ve svém pokročilém věku už nemusel ani probudit.

 

Mučení hladovkou

Celý dlouhý den před operací byl nucen nejíst a nepít, což je vlastně normální postup. Co už však nebylo dvakrát standardní, a o to i méně příjemné, že operaci mu z rána odložili až na brzké odpoledne, a tak musel s kručícím žaludkem přežít obědvání ostatních pacientů. Následně si užil podobná muka i před operačním sálem, kam ho nemocniční zřízenec odvezl. Oběd si teď totiž dával přímo operující personál. Útěchou pacientovi bylo, že už to brzy bude mít za sebou.

 

„To se vsákne.“

Když doktoři naplnili svá břicha, byl můj známý převezen do cílové stanice pod velká světla. Lehátko se přichycovalo jakýmsi kůlem, který vyjížděl z podlahy, a kolečková konstrukce se následně odvezla pryč. Bohužel, tentokrát se jim nevedlo lehátko pořádně uchytit, a tak se jim neustále trochu kývalo. Na spadnutí to nebylo, ale zda to vyhovovalo v případě, když do vás má někdo řezat skalpelem, si pacient nebyl jist. Lékařský personál nějakou dobu taky tápal a snažil se problém vyřešit. Když mu však došly nápady na nápravu, jeden z nich mávnul rukou a řekl: „To je jedno. To se nějak zvládne.“

 

Do třetice všeho dobrého

Následně se na operační sál dostavil lékař, který měl provádět lokální umrtvení. Aplikovalo se kanylou do páteřního kanálu. Pacient se tudíž musel posadit a pořádně se nahrbit. Samotné napíchávání nebylo dvakrát příjemné, ale vydržet se dalo. Jednou… Doktor měl zřejmě tento den velmi smolný, a tak celý úkon prováděl natřikrát, než se odvážil prohlásit, že se věc zdařila.

 

Důležité je vydržet

Následně zahlásil, ať sestra zapne rádio, jinak by taky mohl usnout dřív než pacient. I následující diskuze vypadala, jako by pacienta naprosto ignorovali. Připadal si spíš jako kus masa na tácu než jako někdo, komu mají provádět chirurgický výkon. Když ho šla sestra cévkovat, opět se projevila jakási amatérská zmatenost či ležérní nedbalost, protože po zavedení hadičky teprve prosila kolegu, aby jí donesl patřičný pytlík. Do té doby pevně svírala hadičku prsty, aby neznečistila celý operační stůl. Velmi to pak připomínalo scénu z filmu Pelíšky.

 

Jak vypadá operace na živo
Po umrtvení a zacévkování se dostavil sám operující chirurg. S optimistickým zvoláním „Tak se do toho dáme!“ se se skalpelem v ruce pustil do rozřezávání krku. Ovšem říznul do živého. Známý zařval a cuknul. Chirurg velmi překvapeně ustoupil a prohlásil, že tedy ještě chvíli počkají, aby se místo řádně umrtvilo. Pak se obrátil na „uspávače hadů“: „Copak to nejprve nezkontrolujete?“ Odpověď byla jednoznačná: „Ne, proč? To je zbytečný.“ Ovšem i po 10 minutách při dalším říznutí chirurg zjistil, že tkáň dosud není umrtvená. Rozhodl se proto, že budou muset provést celkovou anestezii, což pacient jen uvítal. Další říznutí do živého už vážně riskovat nechtěl.

 

Operace se zdařila, pacient umřel, jak se tak říká...

Na JIPce se probudil až druhý den brzy ráno. Rozřezaný neměl jen krk, ale i nohu. Bylo mu tedy jasné, že došlo k nastavování tepny žilou. Z pooperační péče se však netěšil dlouho, už odpoledne byl na standardním oddělení a druhý den ho dokonce pustili domů. Mezi šuškáním sestřiček vyrozuměl, že jim stejně jen zabírá lůžko, a propouštějící doktor mu oznámil: „No víte, operace se nám nezdařila. Sice jsme vám vzali i kus té žíly z nohy, jenže žíla je stále neprůchozí. Ale díky tomu se nemusíte bát, že by se vám zase nějaká sraženina opět dostala do mozku. Tou žílou už fakt nikdy nic neprojde.“

 

I když pooperační problémy nebyly vážné, přesto se u známého nějaké objevily. Do rány na noze se mu dostal nějaký druh infekce a dodnes má okolo rány ošklivý ekzém. Kůže má okolo jizvy nachovou barvu, místy až zčernalou. Naštěstí rána na krku se zahojila vcelku dobře. Pak se svěřte do péče doktorů! Snad byl tohle jen ojedinělý případ a nestává se to v nemocnicích příliš často.

 

Jaké zkušenosti s nemocniční péčí máte vy? Máte si na co stěžovat, nebo jste byli plně spokojeni? Co byste dělala vy, kdyby se něco podobného stalo vám nebo někomu z vaší rodiny? Důvěřujete doktorům?

   
31.01.2008 - Zdraví - autor: bezradná Eleonor

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [82] MÁRINKA [*]

    Hmmm! Smutné, ale pán měl aspoň "štěstí", že se doktoři pokusili. Mám kompletně uzavřenou jednu karotidu a druhá se uzavírá. Na možnost operace se doktor trochu ošíval a pak mně vysvětlil, že už nejsem v perspektivním věku. Je mi 57 let. Ale na kontroly,jestli jsem ještě na živu si mně zvou pravidelně.

    superkarma: 0 06.02.2008, 03:36:20
  2. avatar
    [81] ilčidlo [*]

    Porodu se nebojte, porodní bývá většinou jedno z nejlepších oddělení v nemocnicích. Určitě to bude dobré.

    superkarma: 0 05.02.2008, 11:10:42
  3. [80] Michaela26 [*]

    Mám 22 dnů do porodu a po přečtení tohodle článku mám strach jaké to bude u nás v olomouci na porodním.

    superkarma: 0 04.02.2008, 21:13:00
  4. avatar
    [79] ilčidlo [*]

    Při přečtení tohoto článku jsem měla smíšené pocity - v pátek jsem se vrátila z nemocnice. Byla jsem na celkem banální operaci - vyndání kovu z nohy. Také mě navrhovali částečné uspání, ale na to jsem si netroufla. Měla jsem tam 2 dlahy a 28 šroubů a pak jsem se nejprve vzbudila a pak jsem dostala injekci proti bolesti, nějak to neodhadli a já si pěkně užila. No je to za mnou a teď zase musím čekat až mi zarostou díry po šroubech, zatím nesmím na nohu soupnout. Snad je všechny vyndali

    superkarma: 0 04.02.2008, 15:32:00
  5. avatar
    [77] MEK [*]

    v nemocnici jsem měla dobrou péči,nemůžu si stěžovat,a svým doktorům důvěřuji

    superkarma: 0 31.01.2008, 15:41:24
  6. avatar
    [76] Kassy [*]

    aninas: Ne, proč? Měla bych mít?

    superkarma: 0 31.01.2008, 15:39:20
  7. [75] Starr [*]

    tak to je fakt dost hustý. Naštěstí mám týden po operaci křečáků z pravý nohy, číst to 14dnu zpětně, tak mě do špitálu nikdo nedostane!!!!

    superkarma: 0 31.01.2008, 15:32:56
  8. avatar
    [74] Solei [*]

    Lindaa: ošetřoval podlitiny, naražené kosti, vyražený dech, křísil z bezvědomí, léčil škrábance.... On to nebyl zrovna tábor květinových dětí.

    superkarma: 0 31.01.2008, 15:26:45

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [73] Lindaa [*]

    Doprcic, melo tam být Ukazovali jste si vzájemne...

    superkarma: 0 31.01.2008, 15:14:35
  2. [72] Lindaa [*]

    Solei: Proc? Ukazovali vzájemne na telech zilní povrchový systém?

    superkarma: 0 31.01.2008, 15:13:42
  3. avatar
    [71] Solei [*]

    aninas: se mnou na tréningy chodil jeden patolog, ani bys nevěřila jak moc se hodil na týdenním soustředění...

    superkarma: 0 31.01.2008, 15:03:57
  4. avatar
    [70] Meander [*]

    Kassy: Naprosto stejná zkušenost i následky z pobytu v plzeňském Privamedu

    superkarma: 0 31.01.2008, 14:54:38
  5. avatar
    [69] aninas [*]

    Kassy: asi ti to bude pripadat deivne, ale nemas problemy s partnerem?

    superkarma: 0 31.01.2008, 14:45:53
  6. avatar
    [68] aninas [*]

    Solei: Az se dostanes k patologovi, uz to tezko ocenis.

    superkarma: 0 31.01.2008, 14:43:28
  7. avatar
    [67] Vivian [*]

    eewee: Eleonor původně tu anestezii zaváděla "přímo do míchy", s tím páteřním kanálem zasáhla korektura :-)

    superkarma: 0 31.01.2008, 14:29:44
  8. avatar
    [66] femme [*]

    mám za sebou pět vážných operací, ale na operační a pooperační péči jsem měla zatím štěstí za to nikdy nezapomenu na "péči" při porodu ve slavné porodnici v Podolí

    superkarma: 0 31.01.2008, 14:09:56
  9. avatar
    [65] Solei [*]

    Kassy: Patologové jsou ti nejlepší doktoři vědí toho o lidském těle nejvíc. Ale tu práci jim nezávidím, když mi kamarád popisoval jak vypadají ruce člověka, který byl ubodán.... brrrr, bylo mi blivno

    superkarma: 0 31.01.2008, 13:25:27
  10. avatar
    [64] Kassy [*]

    Já mám s doktory zkušenosti dobré i špatné, když jsem s nějakým nebyla spokojená, našla jsem si jiného a teď mám všechny doktory, ke kterých chodím pravidelně, dobré. Ale v létě jsem zažila dost nepříjemný pobyt v nemocnici. Měla jsem hodně silný zánět ledvin, přijímali mě v neděli z pohotovosti. Vyšetřoval a přijímal mě doktor, který neuměl pořádně česky, když jsem na něco zeptala odpovídal jednoslovně a já jsem se čtyřicítkou horečkou a šílenou bolestí neměla na to, tahat z něj všechno jak z chlupaté deky. Taky jsem měla pocit, že polovině z toho, co jsem mu říkala, vůbec nerozumněl. Následovalo příšerných deset dní během kterých mi nikdo nic neřekl, nikdo se o mě nezajímal a když jsem se zeptala dvou lidí na totéž, dostala jsem dvě různé vzájemě si odporující odpovědi. Měla jsem pocit, že jim tam snad překážím. Někdo by třeba řekl, že přeháním, že to bylo v pohodě, ale nejsme všichni stejní. Pro mě byl desetidenní pobyt v nemocnici nejhorší zážitek za celý život, psychicky jsem se tam zhroutila a rozjelo mi to depresi. Zkrátka doktoři by si měli uvědomit, že pracují s lidmi a chovat se podle toho. Pokud je někomu zatěžko s pacientem komunikovat a zajímat se o jeho potřeby, ať jde dělat na patologii.

    superkarma: 0 31.01.2008, 13:18:28
  11. avatar
    [63] Meander [*]

    fialinka: Jo, přesně!

    Moje zkušenosti s nemocniční péčí jsou (až na výjimku, kterou byla dětská hematologie) děsné. Ale že tu zase nad osudem svého nebohého kamaráde hořekuje Eleonor, to mě docela rozveselilo.

    superkarma: 0 31.01.2008, 13:12:40
  12. avatar
    [62] fialinka [*]

    Z článku plyne jednoznačné pounaučení: vždycky si vybrat celkovou anestézii.

    superkarma: 0 31.01.2008, 13:04:39
  13. avatar
    [61] verlit [*]

    No zase na druhou stranu, ono se dá na to dívat taky tak, že to, co doktorům připadá běžné, v normě a jako nic dramatického vyhodnotí operací stresovaný pacient úplně jinak.
    Je snadné říct, že je to kverulant, který tomu nerozumí, ale není zas tak strašně složité pro něj udělat něco navíc (co by ve skutečnosti mělo být samozřejmostí – a dneska už často i je) a více s ním mluvit, více vysvětlovat a myslet na to, že co některé debaty nebo žerty, které se snesou mezi doktory nejsou vhodným profesionálním chováním před pacientem (vzpomínáte na slavný výraz „odvezte ho na Špínu“ z Nemocnice na kraji města?).
    Je to jako všechno o lidech, jak už tu zaznělo. Někde se chovají vstřícně, s pacientem mluví, informují ho o tom, co se děje a proč se to děje. Jinde se stále ještě tváří, že pacient je otravný přívažek, který ničemu nerozumí a něco mu vysvětlovat je obtěžování a ztráta času. Přitom faktická lékařská práce třeba při operaci může být v obou případech úplně stejně kvalitní. Jenže podle mě je kultivované a profesionální chování vůči pacientovi stejnou součástí pracovní náplně lékaře, jako umět ho kvalitně odoperovat.

    superkarma: 0 31.01.2008, 12:08:21
  14. avatar
    [58] Amálie [*]

    Majucha 53: Mohu se připodepsat?


    Momentálně ležim druhý týden s obr chřipkou a už mě to pěkně sejří

    superkarma: 0 31.01.2008, 11:42:04
  15. avatar
    [57] Ťapina [*]

    Jenka2: V lidech na obou stranách. Kamarád Eleonor by zřejmě tvůj zážitek podal nějak takhle: Celý den (12 hodin) jsem nemohl jíst, pak mě převezli na sál, kde ještě měli náladu na srandičky, přitom sestra nemohla napíchnout žílu, povedlo se jí to snad až na potřetí. Probral jsem se na JIP a přišli za mnou teprve pak zjišťovat, jestli vůbec můžu mluvit, no hrozný, co kdybych nemohl?

    superkarma: 0 31.01.2008, 11:26:55
  16. avatar
    [56] Ťapina [*]

    ginile: Ono to třeba bylo zavedené dobře a mohl mít rezistenci vůči lokálním anestetikům, to taky existuje. Kdo by pak měl koho žalovat? Mohla by třeba nemocnice pacienta, že jim tam s tímhle vleze a neupozorní je

    superkarma: 0 31.01.2008, 11:23:52
  17. [52] Jenka2 [*]

    Má čerstvou (prosincovou) zkušenost. Nastoupila jsem v pondělí ráno, v pondělí večer mi primář ARA (náhodou sloužil) přišel na chíru vysvětlit, co a jak bude, od půlnoci jsem neměla jíst ani pít (tedy žádná celodenní hladovka), v úterý v deset mi přišla sestra píchnout injekci, odvezli mě na sál (ani na chvíli jsem nezůstala nepřikrytá - nejdřív dekou, potom prostěradlem), sálová sestra byla prima (ještě jsme laškovaly, že jsem si zapomněla vzít žílu, do které by se dala zavést jehla) a pak už jsem nevěděla nic. Asi za dvě hoďky přišel za mnou na JIPku doktor, který mě operoval i s primářem zkontrolovat, jestli mluvím (operovali mi štítnou žlázu). Další čtyři dny jsem ležela, třikrát denně se na nás přišel podívat sloužící lékař, zeptal se, jak se nám daří a případné problémy hned řešil. A neležela jsem v žádném soukromém zařízení, ale v "obyčejné" okresní nemocnici. Všechno je v lidech.

    superkarma: 0 31.01.2008, 11:18:47
  18. avatar
    [50] ginile [*]

    tak to mel stesti, ze kdyz se to stim umrtvenim nepovedlo, neskoncil na voziku, ono zavadeni injekce do paterniho kanalu je , nechapu, proc v cesku nikdo nemocnice nezaluje

    superkarma: 0 31.01.2008, 11:16:48
  19. avatar
    [47] arjev [*]

    Aloren: my víme, co jsi chtěla napsat

    superkarma: 0 31.01.2008, 11:05:05
  20. avatar
    [46] Aloren [*]

    oprava: gynekologické...

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:57:50
  21. avatar
    [45] Aloren [*]

    Jo,jo, bohužel za ně nemohu a ani jsem je nemohla ovlivnit svým zdravým přístupem k životu... Mám prostě smůlu, operace slepého střeva to začala, pak gynekolické operace 4x, pak operace prsu pro nádor, naposledy můj natřikrát zlomený kotník, za ten si vlastně mohu sama, blbě jsem si na něj dosedla při pádu a klasická léčba sádrou se nepovedla...

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:56:31
  22. [44] mamoch [*]

    Já mám fobii z doktorů , ordinací, nemocnic, stačí když mě doktorka měří tlak, už mi buší srdce jako o závod. Neudělám se sebou nic..asi jsem blázen, mám v kartě napsán syndrom bílého pláště

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:54:20
  23. avatar
    [42] Aloren [*]

    Také patřím k těm, které zneužívají naše zdravotnictví, podle současných slov politiků a jiných podobných vtipálků, mám za sebou 7 velkých operačních zákroků a 5 malých. Operovali mne poprvé před 25 lety a naposledy před 3 měsíci, mohu porovnávat a určitě mohu říci, že péče je stále na vyšší úrovni, ale stejně se stávají v přístupu k pacientům věci, které by se stávat neměly...Opravdu, vždy záleží na lidech tj.na přístupu nemocničního personálu jak v předoperačním, při operaci a i v pooperačním období...Mohla bych vyprávět, jen jedna má operace proběhla perfektně bez problémů, jen jedna...

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:44:31
  24. avatar
    [41] tyrkys [*]

    Znovu budu pět chválu na ÚVN . S pacietem jednají jako s člověkem, vše vysvětlí, před operací se přijde představit operatér, anesteziolog a já nevím kdo všechno, sestry jsou slušné a navíc se tam dobře vaří . Už jinam nepůjdu. Hlavně po šílené zkušenosti z Karláku a historkách z Bulovky .

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:42:49
  25. [40] Pavla_b [*]

    eewee: naprosto souhlasím

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:36:18
  26. avatar
    [38] idiska [*]

    gentiana: proto si myslím, že by to naše zdravotnictví potřebovalo nějakou změnu...třeba trochu přibrat lékaře nebo tak...od toho tam ty úředníky máme, že ...já si i ráda zaplatím, pokud budu vědět, že nebudu jen "další na seznamu"...ale samozřejmě, že někteří lidi by tou lopatou zasloužili a nervy některých doktorů musí být ze zlata

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:29:27
  27. avatar
    [37] gerda [*]

    arjev: no vidíš! Doufám, že jsi zaslala děkovný dopis.

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:24:10
  28. avatar
    [36] arjev [*]

    gerda: tak oblbovák na pět hodin ještě není, ale šíleně jsme se smály, když mi sestra píchala heparin . Pomohl mi, měla jsem dlouhou dobu zalehlé v uších a po injekci jsem začala dobře slyšet

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:21:27
  29. [35] gentiana [*]

    idiska: Já vim. Jenomže, ten doktor si nemůže vybrat, jestli chce nebo nehcce sloužit, může si akorát vybrat, jestli chce být doktor nebo ne.
    gerda: Nevím, jestli pracovat s lidma je čest. Oni někteří pacoši by taky zasloužili lopatou po hlavě...
    Ťapina: máš recht. Já třeba mám nízkej práh bolesti. Asi hodně, podle toho, jak na mě někteří doktoři koukali, když jsem jim skučela, že to bolí a už jsem v sobě trojnásobek standardní dávky novokainu. Na čele to napsaný nemám, takže holt civilizovaně řeknu, když jdu někam, kde to nemají v kartě. Doktor není jasnovidec.

    Čímž neříkám, že není špatných doktorů, například našemu sousedovi bych nesvěřila ani vycpanou vránu:D Na druhé straně, ta banda, co léčila mého tatu z malárií, se na to mohla vyfláknout s tím, že umře tak jako tak a ne shánět specialistu na poruchy srážlivosti krve z Vídně nebo odkud.

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:20:26
  30. avatar
    [34] idiska [*]

    gerda: přesně to mi vadí nejvíc...to, že lékaři mluví mezi sebou je v pořádku, klidně ať mluví i o sobotním výletu, ale potřebuju vědět, že teď napíchnou a tuhle říznou, aby mohli to či ono udělat nebo neudělat...prostě už jenom pro ten pocit, že tě operuje lékař, který ví co a jak...zvláště pro mě, pro poseru

    superkarma: 0 31.01.2008, 10:16:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme