Zdraví

Ona to nepozná, vy ano!


Nejčastějšími projevy poruch příjmu potravy jsou mentální anorexie a mentální bulimie. Těmito poruchami převážně trpí dívky a mladé ženy, anorexie a bulimie se stávají jedním z nejčastějších a nejzávažnějších onemocnění ve věkové kategorii mezi 13 a 25 lety.

Existuje mnoho hypotéz a teorií vzniku poruch příjmu potravy. Mnoho odborníků staví do hlavních rolí vzniku poruch přijmu potravy hlavně rodinné zázemí. Rodina je ale nejen místem, kde může nemoc vzniknout, ale také místem, kde je možné nemoc odhalit, přestože je dobře utajována. Máte dost informací? Občanské sdružení na pomoc lidem s poruchou přijmu potravy i jejich příbuzným vytáhlo do boje s kampaní, která je určená hlavně rodičům.

Mentální anorexie a její příznaky

Mentální anorexie je porucha charakterizovaná zejména úmyslným snižováním tělesné hmotnosti. Nejde o nechutenství v pravém slova smyslu, ale o odmítání jíst a averzi k jídlu z důvodu narušeného postoje ke své postavě, hmotnosti a tloušťce. Objevuje se strach z přibírání na váze a ze ztloustnutí i v případech, kdy je dívka
již extrémně vyhublá (tuto skutečnost však často popírá). Zpočátku je chuť k jídlu a pocit hladu vědomě potlačován. Postupem času však nemocní skutečně chuť k jídlu ztrácí a dochází u nich k závažnému oslabení pocitu hladu. Nemocný člověk využívá k hubnutí různých metod: Dodržuje různé, mnohdy až drastické diety, nadměrně cvičí, zvrací i po malém množství jídla, užívá projímadla či léky snižující chuť k jídlu nebo močopudné léky.

 

K projevům hladovění a intenzivních diet patří nadměrný úbytek váhy, zvýšená celková únava a svalová slabost, zimomřivost a snížená tělesná teplota, nepravidelná menstruace až její vymizení, nízký krevní tlak, závratě, snížená funkce střev, projevující se zácpou,  vypadávaní vlasů, křehké nehty, vysušená kůže, silná kazivost zubů, pokleslá až depresivní nálada, podrážděnost, nejistota a úzkost, pokles sebedůvěry, postupně až sebevražedné myšlenky, poruchy koncentrace pozornosti, nesoustředěnost, poruchy spánku, ztráta zájmu o okolí a vše, co se bezprostředně netýká jídla, konflikty s rodiči a přáteli, až postupná sociální izolace, narušené vnímání vlastního těla.

Mentální bulimie a její příznaky

Mentální bulimie bývá často pokračováním anorexie a projevuje se hlavně záchvaty přejídání a ztrátou kontroly nad množstvím snězeného jídla, v důsledku toho se objevuje přehnaná kontrola tělesné hmotnosti pomocí zvracení, užívání projímadel, hladověním, extrémním cvičením. Nebezpečí bulimie nespočívá v extrémní vyhublosti jako u anorexie. Neovladatelné bulimické záchvaty rozvracejí tělesný metabolismus a mohou vést k trvalým zdravotním problémům. Nemocní trpí také častými depresemi a pocity viny. Myšlenky na jídlo, přejídání a zvracení se mohou stát jedinou náplní jejich života.

K projevům koloběhu hladovění a zvracení patří nadměrná pozornost věnovaná jídlu a tělesné
hmotnosti, strach z přibrání na váze, záchvaty přejídání se a následného zvracení, stravování se v tajnosti, zneužívání projímadel a močopudných léků, užívání tabletek na zhubnutí, nadměrné a  vyčerpávající cvičení, kulatá tvář, způsobená zduřením slinných žláz a hormonálními změnami, zvýšená kazivost zubů, zažívací obtíže (pálení žáhy, žaludeční vředy, střevní potíže), možnost metabolického rozvratu organismu v důsledku odvodnění organismu a nerovnováhy minerálních látek, deprese, změny nálad, podrážděnost, pocity viny, nadměrná sebekritičnost, úvahy o sebevraždě.

 

Jak poznáte, že něco není v pořádku?

Podrobněji byste se podle sdružení měla zaměřit na svou dceru, pokud: V poslední době hodně zhubla. Nechce s vámi obědvat ani večeřet. Drží dietu a nejí maso, protože to není správné. Nejí tučné ani sladké, protože to není zdravé. Pobývá dost často na toaletě a v koupelně. Vyhýbá se vám nebo se s vámi dohaduje hlavně kvůli jídlu. Je čím dál více hubenější a tvrdí, že je tlustá a musí ještě trochu zhubnout. Někdy z ledničky zmizí velké množství jídla. Nevěří vám a často pláče. Zajímá ji jen její postava a jak vypadá, pořád se kontroluje v zrcadle. Přestala mít zájem o sex. Přestala žít společenský život. Myslí si, že ji nikdo nemá rád, protože je tlustá. Chodí nezvykle často cvičit. Už nemá smysl pro humor. Svěřila se vám nebo někomu jiného, že ztratila menstruaci. Svěřila se, že občas zvrací.

Pokud jste zjistila, že vy sama nebo někdo z vašich blízkých trpí mentální anorexií nebo bulimií, nezapomínejte, že anorexie či bulimie není vaše prohra ani vaše chyba, ani to, za co byste se měli stydět vy nebo vaše dítě, je to nemoc. Nemoc, která se musí léčit. Kam půjdete, když onemocní vaše dítě angínou? Samozřejmě k lékaři. Tak proč nejít k lékaři, když člověk onemocní anorexií nebo bulimií? Není třeba někoho obviňovat. Jsou to poruchy časté, nejde rozhodně o projev výstřednosti, a přestože jsou to poruchy vážné, jsou léčitelné. V první řadě vyžadují velkou dávku pochopení a porozumění sobě i druhým.

 

Nemoc může vyvolat i konflikt v rodině

Mnohem lepší, a to platí u všech chorob, je nemoci předcházet než později řešit její následky. Vy můžete svým dětem poskytnout dobré rodinné zázemí, a zmenšit tak riziko vzniku poruchy přijmu potravy. Občanské sdružení Anabell udělalo mezi svými klientkami malý průzkum, z něhož vyplynula následující zjištění.

Rodiny s dcerami s anorexií jsou popisovány jako strnulé. V mnoha případech rodiče chtěli dokonalost. Chtěli, aby jejich dcera zvládala skvěle školu, domácí práce, kroužky. Co jejich dcera mohla či nemohla v deseti letech, zůstávalo v mnoha případech stejné i v 18 letech. Vztahy v těchto rodinách jsou až příliš úzkostné, typická je přílišná péče a tendence chránit dívku před emočními zraněními, mají tendence negativní emoce spíše potlačovat a konflikty vytěsňovat. Vytvářejí tak dojem bezchybně fungující rodiny, kde každý konflikt může znamenat ohrožení jednoty a dokonalosti.

 

Oproti tomu rodiny dívek s bulimií se dle výzkumů a klinických zkušeností zdají být více chaotické. Typická je jejich menší organizovanost, kdy pravidla nebývají přesně určena a výchova je nedůsledná. Často lze jen těžko odhadnout, zda určité chování bude odměněno či potrestáno. To vytváří pocity nejistoty, nepředvídatelnosti a rozvíjí se úzkost. Tyto rodiny se také zdají být konfliktnější, neboť na rozdíl od rodin dívek s anorexií zde není tak výrazná tendence konflikty a emoce potlačovat. Spíše naopak.

zdroj: www.anabell.cz

Čtěte také: Za anorexií může stát i povolání
Mé tělo - můj nepřítel
Anorexií netrpí jen dospívající dívky

 

 

Máte zkušenost s anorexií či bulimií? Myslíte, že ženy a dívky s poruchou příjmu potravy si za svou nemoc mohou samy, nebo ji způsobil tlak okolí?

   
14.10.2008 - Zdraví - autor: Eva Soukupová

Komentáře:

  1. [3] piškotka [*]

    jj:-( mám už 4rokem bulimii,,, začlo to cvičením a dietami,jezením suché rýže a hladověním přišla anorexie zakonečila jsem to bulimií a antidepresivy...v současné doběě je bulimie mím soupeřem číslo jedna ...je to náročný ( lítání od lékaře k psychologům a psychyatrům) zatím bez úspěchu...a le na dobré cestě, začla sem si rovnat psychyku a chci to zvládnout už kvůli sobě.a příteli..díky vaší že jsi semnou

    superkarma: 0 22.10.2008, 11:56:12
  2. avatar
    [2] SENSITIVESKIN [*]

    já mám taky poruchu příjmu potravy - moc žeru

    superkarma: 0 14.10.2008, 08:42:09
  3. [1] gentiana [*]

    No, až se bulimičce začnou rozpadat zuby a anoretička vypadá jako kostra, tak už je za pět vteřin dvanáct. A pokud holt okolí nefunguje, jak má, tak si dřív ničeho nevšimne. Nemluvě o počtu matek, které do svých dcer hučí, že musí být hubené nebo aspoň méně tlusté, aby v životě uspěly, protože když budou tlusté, tak je nikdo nebude mít rád atp.

    superkarma: 0 14.10.2008, 08:16:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme