Jsou věci, které v zamilovanosti podceňujeme. Někdy jsou docela závažné, jindy spíš úsměvné. Ale i ty druhé mohou časem způsobovat nepříjemnosti, které lze překonat jen s opravdovou dávkou tolerance. A lásky.

Třicetiletá Sandra dlouho hledala toho pravého, ale nakonec svého rytíře na bílém koni našla. Po několika zklamáních byly pro ni dny a noci strávené v blízkosti chlapa snů rájem na zemi. Jenže jak bylo řečeno výše – zamilovanost nám nasazuje růžové brýle, přes které nevidíme to, co po několika letech výrazně bije do očí. A také díky kterým děláme to, co bychom jinak nedělali, protože nás to stojí hodně úsilí a není to naše přirozenost.

Vlastně se nejedná o žádný zásadní problém,“ říká s hraným nadhledem ke svému příběhu usměvavá prodavačka a dodává, že některé její kamarádky, které řešily třeba i domácí násilí či nevěru, jí vyloženě jejího chlapa závidí.

vstavani

Foto:Shutterstock

On je vážně báječný a vůbec jsem nedoufala, že někoho takového ve svém věku ještě najdu. Je totiž už poněkud přebráno,“ konstatuje Sandra, kterou na současném vztahu trápí jediná věc.

  • Čím déle spolu jsou, tím méně se svým partnerem nacházejí na sebe čas.

Počáteční snaha být s tím druhým co nejvíce na čas potlačila jejich přirozené chování, ale nyní je přemáhání starých zvyků a osobních potřeb stále těžší a těžší. A ochota něco pro to udělat menší a menší.

Já jsem typický SKŘIVAN. Nevadí mi vstávat před šestou hodinou a ráno mám také nejlepší náladu a chuť do všech aktivit. Energie ze mě přímo sálá. Ovšem zákonitě pak brzy večer odpadávám a vím, že jsem tou dobou také už někdy i dost protivná,“  nastiňuje potíže se společným životem Sandra

Můj miláček je naopak typická SOVA. Kdyby nemusel do práce, prospal by den. Pokud už musí vstát, je neobvykle nepříjemný, lépe na něho vůbec nemluvit. O víkendu ho nedostanu z postele dřív, než v poledne. A i pak má pomalý a mrzutý rozjezd. Jak postupuje den, stává se z něho šarmantní a milý chlapík. Večer je pak úplně dokonalým společníkem, ale to už já zase pomalu upadám do svých vyčerpaných nálad,“ dokončuje popis svého na první pohled banálního trápení Sandra. 

Sama říká, že se snaží se svému milému přizpůsobit a svůj navyklý denní režim upravovat, ale bez výsledku. Ráno spát nemůže a večer nedokáže být dlouho vzhůru. A její partner to má zase obráceně. Usíná až kolem druhé v noci a dřív nezabere, takže ráno bývá pekelné.

Samozřejmě to není nějaký velký problém, kvůli kterému by se rozpadl jinak pěkný vztah, ale bojím se, že časem bude,“ říká Sandra, která přiznává, že už teď vznikají někdy zbytečné hádky, neboť oba mají občas pocit, že ten druhý se nesnaží dost. „Cítím, jak se pomalu vzdalujeme a nacházíme stále méně společných chvil,“ uzavírá svůj příběh.

Přečtěte si také:

Reklama