Od malička sme byli vedení k správnemu sezení u stolu, aby sme mněli vždy čisté ruce, že u jídla se nemluví a pod.

Jako děti sme dělali různe blbosti u jídla. Dělali sme si z toho legraci, když nám rodiče vysvětlovali, že se u jídla chováme slušne a nevystrájame.

Jako dětem nám to bolo jedno smáli jsme se. Můj táta je podnikatel, a tak na oběd pozval k nám domů svého obchodního partnera s manželkou a synem. Mamina nás ráno nastrojila připravila slavnostní stůl s talířma, které se vybíraly jenom na zvláštni príležitost, samozřejmě, byly sme poučený jak se máme chovat, a že je to pro tátu duležitej oběd.

Na oběd sme měli slepičí polívku s nudlema, no byly to domáci nudle, a tak byly delší jak kupovaný a z toho si udělal můj bratr legraci, spíš cirkus, jemu ty nudle připadaly jako hadi a udělál scénu, že to nebude jíst, že on hadi nejí, takže si asi dokážete predstavit co nasledovalo. Druhé jídlo dopadlo docela dobře a pak si naši rodiče a návšteva dali kafčo a my sme v děckom pokojíčku jedli zmrzlinu, a tak se vše začalo.

Začali sme si utahovat s návštevy a z Jakuba, to byl syn, že je jak mamlas, že sou hrozný puntičkáři a že se neumí ani prát. Strhol se boj, oblečení bylo od zmrzliny, košele roztrhnuté, a pak nasledovalo to, o co sme si koledovali. Jakub byl tak hodnej, že to vše vzal na seba, ale trest nás neminul. Táta podepsal smlouvu a dodnes se potkávame při rúznych oslavách, a teď se tomu už jenom smějeme.

miMILLI


Děkujeme za pěkný příspěvek napsaný zajímavým jazykem :) a posíláme 1000 bodů do VVS.

VVS: druhá odmocnina z x

Reklama