Říká se jí olivová nať, olivová bylinka nebo také svatolína olivová. Latinský název pak zní santolina viridis. Ačkoli je její domovinou Středomoří, snese i mráz. Také proto se těší velké oblibě i v našich končinách. Hlavním důvodem, proč ji pěstitelé s láskou vysazují na svých zahrádkách, je ale její chuť a vůně. Svůj název totiž nezískala jen tak náhodou. Stačí přičichnout a ucítíte typické olivové aroma.

Bylinka v kuchyni

Olivová nať se skvěle hodí do pokrmů typických pro středomořskou kuchyni. Oceníte ji například v zeleninových salátech, v těstovinách či v pomazánkách, rozumí si i se sýry, dochutí ryby, někdo ji používá také na pizzu či do domácího pečiva. Zkrátka všude tam, kde mají své místo klasické olivy. Ale pozor, tepelnou úpravou ztrácí na svém aroma. Skvěle se hodí i pro přípravu pesta. Bylinku můžete také zamrazit – neztratí tolik aromatických látek, jako při sušení.

Léčivé vlastnosti

Lidé už za dob Antiky dobře věděli, že tento druh svatolíny dokáže zázraky s jejich bolavými klouby a revmatickými potížemi. Využívali ji k masážím postižených míst. Vy si můžete přidat pár snítek do teplé lázně. Ze žlutých kvítků, které rostlinu zdobí po celé léto, si můžete připravit posilující čaj.

Olivová nať dokáže spolehlivě vyhnat šatní moly.

Jak svatolinu pěstovat?

Asi vás nepřekvapí, že tato 25 – 60 cm vysoká bylinka miluje slunce. Dařit se jí bude v hlinito-písčité půdě, která dobře propouští vláhu. Nesnáší totiž přemokření, pak dochází k uhnívání kořínků. Mrazuvzdorná je až do –17 °C, ale pokud jsou u vás zimy drsnější, raději bylinku dobře přikryjte nebo jen letněte. V takovém případě ji bude přes zimu nejlépe v chladnější místnosti s omezenou zálivkou.


Čtěte také:

Reklama