Bulvár

Okouzlený a já v křečích


Jak jsem pomocí inzerátu našla manžela, jsem už psala. Ale co tomu předcházelo?

Inzeráty jsem si dávala několikrát - říkala jsem tomu "výběrové řízení". Snažila jsem se je sestylizovat tak, aby hned po jeho přečtení odpadli primitivové, kriminálníci a násoskové, ale ani tak jsem nezabránila výlevu citů z vinařické věznice :-).

Nevadí, vytřídila jsem odpad a těšila se na setkání s romantickými domácími kutily se širokými rameny i rozhledem. Nebudu psát o všech, se kterými jsem seděla v restauraci u kafe, napíšu o jednom, se kterým jsem zažila něco těžko popsatelného. Ohlásil se mi pán přiměřeného věku, výšky i vzdělání - k tomu měl na vesnici domek, inklinoval k přírodě, prostě něco pro mě.

Schůzku jsme měli na náměstí, myslila jsem si, že ho tam nemůžu na smluveném místě přehlédnout. Už to první setkání bylo zajímavé - místo prázdné plochy mě uvítala řízná vojenská dechovka a nastoupené vyšňořené vojsko.

Trošku jsem se lekla, protože jsem zapomněla na dlouho dopředu oznamovanou přehlídku. Přesto jsem toho svého mužského našla, podali jsme si ruce, já se na něj podívala a řekla si, že by to mohlo být horší. Zašli jsme do blízké kavárny a tam jsme si vzájemně svěřovali své životní osudy a přání. Musím ještě připomenout, že před touto schůzkou jsem si zašla - z legrace - ke kartářce, která mi vyložila, že to rande nedopadne dobře, že mi ten chlap půjde něčím na nervy, těžko říct, čím.

No, zatím jsem to nezpozorovala, ale jaksi jsem cítila, že to opravdu není na sto procent. Nevadí, použila jsem rozum a vyhodnotila jeho klady, které převyšovaly to, co mi napovídal instinkt - nevábil mě jako muž.

Všecko je otázka zvyku, vzpomněla jsem si na poučku své zubařky, když mi dělala umělé zuby :-). A tak jsem si s ním domluvila další schůzku o pár dní později. To bylo co říct, protože zatím všecko u prvního kontaktu končilo. Ještě jsem se v duchu kartářce smála, co mi to napovídala!

Ten den D mi nebylo nějak dobře. A tak jsem si koupila hroznové víno, vzpomněla jsem si totiž, že je dobré pro marody, a bezmyšlenkovitě s myšlenkami na další vývoj ďobala kuličku za kuličkou. Pak jsem se začetla do knížky, nějak na to víno při četbě zapomněla, ale zato si vzpomněla, že mám v ledničce kefír a v zadumání jsem ho celý vypila.

No, a pak už byl čas vypravovat se na rande. Přijel pro mě přepychovým autem a jako překvapení mě vezl k novostavbě rodinného domu - že přesně takový by pro mě taky postavil. Ještě k tomu i boháč!!!  Už byla tma, v autě hřálo topení a on básnil o naší budoucnosti. Pocítila jsem podivný tlak v břiše. Byli jsme asi tak 50 km od mého domova. Poprosila jsem ho, aby ztlumil topení, že je mi horko a že bych už raději jela domů.

Byl moc hodný, mé přání vyplnil a obrátili jsme se zpět. Mně bylo čím dál hůř a nevěděla jsem, co dělat. On - romanticky naladěný a viditelně mnou okouzlený, já - úplně vyřízená, zpocená, v křečích. Nic naštěstí nepoznal. Seděla jsem jak na časované pumě. Když jsem viděla světla domova, byla jsem na pokraji zoufalství, že snad nebudu bez ostudy schopna z vozu vylézt. Osud se nade mnou ale smiloval, dovolil mi bez ztráty kytičky se rozloučit, přislíbit další schůzku a vyletět několik pater do místnosti, kterou bych venku o samotě zaplatila snad zlatem.

Syn se vedle ráchal ve vaně, a když slyšel to hromobití, s obavami se ptal, jestli se mi něco nestalo.... no - a závěr. Ten nešťastný Romeo z inzerátu doplatil, aniž to věděl, na mou tělesnou indispozici, za kterou v nejmenším nemohl.

Už jsem si ho prostě spojila s obrovskou nepříjemností a já nemohla citově zpět. To bylo nějakých telefonátů, doprošování - byla jsem jako kámen a už jsem se nedala zviklat. Možná jsem pro***la své velké životní štěstí, co já vím? Ale i tak si myslím, že si na současného manžela nemůžu stěžovat, právě jsme oslavili 7. výročí seznámení na inzerát :-)

Gerda

Milá Gerdo,
když člověk musí, tak to nejde jinak :-). V tu chvíli se zapomíná na dobré vychování i na příslib krásné budoucnosti. Já myslím, že sedmé výročí seznámení svědčí o tom, že jste si své štěstí určitě nepro***la! 

SOUTĚŽ

OTÁZKA ČÍSLO PĚT: Jak se česky řekne ŠVINDL.

Pravidla najdete ZDE

   
02.02.2006 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Komentáře:

  1. [4] Radka JS [*]

    Chápu Skvěle napsáno!

    superkarma: 0 02.02.2006, 13:01:23
  2. [2] darby [*]

    superkarma: 0 02.02.2006, 12:25:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Akce pro čtenářky: Velikonoční pečení a vaření s Globusem
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme