Vztahy

Ohledně smrti mám jasno!

 

Milé ženy in, o smrti přemýšlí snad každý.

Co bude, až mi tu už nebudeme?

Já mám jasno!

Jelikož si mě Pán Ježíš povolal mezi svůj lid a já mohla uvěřit jeho slovu.
Těším se, že na mě čeká v nebi...Může to přijít někomu šílené, divné, mimo...?

Ale kdo z vás neřekl o někom, že se s ním setká v nebi?
A nebo s něčím takovým nepočítá?
Nikdo by se nepřál jen tak shnít a pak už nic....

A co mě o tom tak moc přesvědčilo? Právě smrt mého táty...

Již asi od 10 let mě provázely zvláštní sny, ve kterých se mi zdály šílené věci hlavně o mých blízkých, a nejhorší na tom bylo, že se nakonec vyplnily. A já byla nešťastná, že jsem tomu nedokázala zabránit!
Často jsem je zapomněla a vybavily se mi až po nějakém čase...

Zdály se mi i několikrát a já si ráno pamatovala ten pocit... a pak když se to stalo, se mi vždy ten pocit vybavil a já věděla, co bude následovat, aniž by musel cokoli kdokoliv říci.

Než mi umřel táta, zdál se mi ten sen několikrát a já se ho snažila zahnat jako černou můru. V tom snu mě volal, omlouval se mi, jel někam pryč a já stála a nemohla se hnout a jen jsem za ním volala, ať tu zůstane, že ho potřebuju...

Ten den jsem šla na pouť a máma se doma zlobila, že ji táta někam slíbil odvést a ještě není doma. Bylo mi fajn, a pak když jsme se vraceli, na mě padl ten divný ošklivý pocit, na který do smrti nezapomenu... Ten stesk a bolest, které člověk nerozumí a tolik bolí...

Na konci pouti hlídkovali tátovi kolegové (policisté) a tak zvláštně na mě koukali a já už věděla, co se stalo ...aniž by mi něco řekli. Vtom za námi přišla máma, ať jdeme domů a že nám musí něco říci. Já tam tak nechtěla jít, protože jsem si naivně myslela, že tím se něco změní!
Až doma nám řekla, že táta už je mrtvý....

Bojím se těch snů...té bezmoci...

Často, když někdo zakašlal pod oknem, jsem měla pocit, že táta jde zase domů...a v tom mi to došlo...

Těším se, že se s tátou potkám v nebi...a taky s Bohem a budu se ho moci na spoustu věcí zeptat. PROČ?

kočička




 

Milá kočičko, bohužel život nám občas dává rány pod pás a ne vždy se k nám chová férově.

Stojí za tím vším jakýsi Bůh?

Nebo je to jen souhra náhod, kterou nikdo neovlivní?

 

To je pro většinu z nás jedna velká neznámá...

 

 

   
12.08.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [12] Kocicka [*]

    svetluszka: kdyby to bylo tak jednoduchý ....tak by to bylo super

    superkarma: 0 12.08.2005, 15:27:36
  2. avatar
    [10] svetluszka [*]

    Kocicka: Věřím na "něco mezi nebem a zemí" ale bůh to určitě není. A jestli bůh je, pak je to pěknej padouch, když dopustí, aby se na světě děly takový hrůzy co se dějou...

    superkarma: 0 12.08.2005, 14:45:43
  3. avatar
    [7] Kocicka [*]

    ..přeci jen když si s někým telefonuješ..chceš ho vidět jak vypadá...?

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:47:22
  4. avatar
    [6] Kocicka [*]

    to mám...ale věřím že potom mu budu ještě blíž...a že ho snad uvidím...

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:46:41
  5. avatar
    [3] Mylady [*]

    I já mám ohledně smrti jasno. I já jsem prožila něco, co není lidským rozumem pochopitelný a bylo by to na dlouhé vyprávění. Ale vím. Jenom jediná věc, aby člověk byl na té správné cestě a neodchýlil se. Stojí to za to!

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:27:30
  6. avatar
    [2] Kocicka [*]

    jo děje...

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:26:07
  7. avatar
    [1] Trinitty20 [*]

    Jsem nějak z dnešního tématu vyvedená z míry, je toho na mě moc. To vše se kolem děje?

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:16:32

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme