Také jste vnímali docela jinak prohlášení rodičů o tom, jak to bude vypadat, až budete samy vydělávat, až vám bude osmnáct a až budete bydlet ve svém? Na zajímavý střet představ naráží ve svém příspěvku čtenářka SStream.

Zasmějte se u příspěvku čtenářky SStreak k dnešnímu tématu. Takhle vnímají rodičovská prohlášení děti...


Až si budeš vydělávat vlastní peníze.


Příslib svobody a větší váhy názoru v rodinném kruhu byl motivující. Začala jsem vydělávat. Hrdá jsem se nesla jako lev a prohlašovala, že už na to jako mám a hrdě se hlásila k plnohodnotnému hlasu v rodinné radě. K mému zděšení hlasovací právo začínalo na 10.000 čistého s tím, že finanční management mých prostředků zůstane v otěžích rodičů, jelikož nejsem plnoletá a bůh ví co bych s těmi penězmi vymyslela. Pravda, chtěla jsem si koupit anakondu. Což mi nevyšlo. Doteď mě to mrzí. Maminka mi vydělané prašule vždycky vzala a uložila na stavební spoření. Podmínky využití státní podpory u stavebního spoření vůbec nepočítaly s anakondou! A ten pán, co jsem s ním jako podepsala smlouvu mi řekl, že nějaké prašule možná uvidím za nějaké 4 roky. Připadalo mi to jako století. Můj život byl ztracen. Moje pozice v rodinné radě byla snad ještě horší, než předtím. Apokalypsa! S ohledem na fakt, že jsem vydělávala peníze bylo předmětem rodinného jednání finanční vypořádání ve jménu energií a dokonce jídla! Navzdory tomu, že jsem jídlo zodpovědně pomáhala pěstovat. Pohádky o tom, že se musí zaplatit nafta do traktoru a sadba a třeba malé sele, které se kupovalo na výkrm si mohli nechat pro sebe. Rozhodla jsem se pro odboj a prohlásila, že dělat teda nebudu nic. S převahou jednoho hlasu mě zachránil otec, který příspěvky do rodinného rozpočtu zatrhl po dobu mého studentského života. Prašule na spoření jsem ale pořád musela dávat všechny. Smlouva byla ale na mé jméno a tak jsem v nějakou sociální jistotu v budoucnu trochu věřila.

Až doděláš školu a bude Ti 18.
Maturita za mnou, hurá! Konečně prázdniny! Vezmu si více šichet v práci a to, co mi zbyde po zaplacení stavebka utratím na čundru a u vody. Jsem král! V sekáči jsem si koupila hippie kraťásky a tričko a běžela vstříc slunečným dnům, kamarádům, známým, lásce a všem snům.
Bylo 7.7.. Ano, první týden prázdnin. Poté, co jsem pomáhala doma s malováním a natíráním okenních rámů jsem zahlásila odjezd. (Argumentace jasná - mám po škole, jsem plnoletá, mám práci, prašule taky). Maminka mi oznámila, že mám za tři dny výběrové řízení na pozici účetní ve spřátelené firmě ve vesnici vedle. A bylo po prázdninách. Jako bonus za zodpovědné chování jsem dostala pěkné pletené svetříky a jedny společenské kalhoty (výbava do práce). Nastoupila jsem 13.7.
Nechtěla jsem věřit, že život je taková svině. Ráno jsem pomáhala rodičům s produkcí jídla (zahrada, zvířátka). Potom jsem jela do práce. Práce byla šílená. Nadřízený odporný. Z práce jsem přijela domů a plnila úkoly účastníka domácnosti. Z mého čistého platu (4.080 CZK) mi byla strhávaná jedna tisícovka za bydlení, stravu a občasné zapůjčení vozu. 2500 CZK jsem platila na stavební spoření. 420 CZK jsem platila za cestovné do práce a zpět. Neměla jsem ani vlastní toaleťák. Situace to byla zdrcující. V knihovně jsem se věnovala četbě naučné literatury. „Milionářem do roka“ „Ekonomika domácnosti“ „Jak ušetřit z ničeho“ „Jak si říct o zvýšení platu“

Až budeš bydlet sama
Jednoho krásného dne to bylo. Svítilo sluníčko. Byly to právě dva roky co jsem pracovala na pozici účetní a můj plat se díky bohu zdvojnásobil. Stále jsem bydlela u rodičů a vyhlídky byly severomoravsky smogově pesimistické. Až jednou! Kolegyně v práci mi poslala inzerát. Pracovní pozice v Praze. Řekla mi, že se na mě nemůže koukat, ať si sbalím saky paky a zmizím. Tak jsem zmizela.
Můj plat se zčtyřnásobil. Mí nadřízení byli skvělí. Cítila jsem se konečně jako NĚKDO. Kupovala jsem si vlastní toaletní papír a kolikrát i láhev vína. Taky jsem začala chodit s přáteli na pivo.

A život už nebyl svině :-)
Díky stavebnímu spoření, které jsem trochu protáhla jsem si koupila vlastní dům. A že nevíte kde? Vedle rodičů, protože jejich finanční plánování a motivace účastníka na startu jsou zkrátka brilantní!

SStream

Pozn. red. : Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 21. 8. 2012: Vícegenerační bydlení

  • jacobsCo si myslíte o vícegeneračním bydlení?
  • Dovedete si představit, že byste tak žila?
  • Máte s vícegeneračním bydlení nějakou zkušenost?

Své příspěvky k tématu zasílejte nejpozději do 21. 8. 2012 a 15.00 hodin na e-mailovou adresu redakce (viz níže). Pokud chcete mít šanci na získání pěkného dárku, ať je váš příspěvek dlouhý minimálně jako tento odstavec textu, lépe delší. Pro jednu z přispěvatelek tady mám tedy připravený dárek v podobě dvou chladících tašek na víno Jacob´s Creek.

Reklama