1) Nepřemáhejte se

Pokud si alespoň trochu věříte, že byste mohli partnerovi odpustit, pak můžete začít znovu pracovat na budování vašeho vztahu. Nejde sice úplně zapomenout a bude trvat dlouho, než vás zrada alespoň trochu přebolí, ale jste na dobré cestě. Jestliže se ale na svou záletnou polovičku nemůžete ani podívat, a snažíte se slepit vztah třeba jen kvůli dětem (nebo čemukoli jinému), čeká váš zřejmě cesta do pekel.

2) Neduste to v sobě

Pokud vám byl partner nevěrný, máte právo být zklamaní, naštvaní a ublížení. Nenechávejte si tyto pocity pro sebe, neskrývejte je. Jakmile v sobě budete negativní pocity dusit jako v papiňáku, jednoho dne bouchnete. Proto je třeba vyříkat si vše hned na začátku a domluvit se na pravidlech. Ovšem v klidu, bez zbytečných urážek. Slova, stejně jako činy, už nelze vzít zpět.
Platí to ale i naopak. Otevřený by měl být i nevěrný partner. „Oba dva musíte pojmenovat konkrétní příčiny, které vašeho partnera k nevěře dovedly. Jedině tak budete vědět, jak je odstranit a zabránit tak podobným problémům v budoucnu,“ radí vztahový kouč Karel Chába.

3) Neoplácejte stejnou mincí

Oko za oko, zub za zub. Tohle sice v některých případech funguje, nicméně „nevěra za nevěru“ jen přilije olej do ohně, který váš vztah nemilosrdně spálí.

Ivetin (29) přítel si našel milenku a ona na to přišla. Nic neprozradila, ale chtěla mu ukázat, jak moc to bolí. Že mu tak snad dojde, jakou hloupost udělal. A tak si domů pozvala souseda a svedla ho. „Když se Mirek vrátil z práce, našel nás dva v posteli – podle mého plánu. Řádil jako tajfun a absolutně ho nezajímalo, že je to vlastně jen oplátka za jeho nevěru. Do týdne se z našeho bytu odstěhoval,“ přiznává.

4) Nevyčítejte

Jestliže chcete znovu vzkřísit pošlapaný vztah, nebrzděte tento proces výčitkami. Ani ten největší hříšník si nezaslouží poslouchat do konce života, jak vás zklamal a podvedl. Většina z nich po čase zvedne kotvy a vypluje do klidnějšího přístavu. A můžete se jim divit? Jakmile se tedy jednou dohodnete, že začnete znovu, o nevěře už nemluvte.

5) Netrestejte

„Ty jsi byl nevěrný, tak teď zaplatíš dovolenou!“ „Ty jsi to podělal, tak mi teď nemluv do výchovy dětí!“ „Podvedl jsi mě, tak teď mlč!“ Ano, podobný scénář se v některých domácnostech, kde jeden z partnerů zahnul, skutečně odehrává. Jak ale jistě tušíte, je to velká chyba. Vydírání, obviňování a neustálé trestání nevěrníka vede k jedinému – rozpadu vztahu, který však stejně nefunguje. Není totiž založen na partnerství, nýbrž na soužití oběti a viníka ve výkonu trestu.

7) Neživte bolest a nenávist

Odpustit nelze mávnutím kouzelného proutku, ale podle psychologů bychom se k tomu měli v dohledné době dopracovat. Neznamená to, že se rázem smaže vše špatné, co nevěrný partner udělal. Cílem je vyrovnat se se situací, vzít ji jako fakt a ponaučení. A také zbavit se neustálého utápění se v negativních emocích.

„Druhému neodpouštím jen proto, aby jemu se ulevilo, tomu je to dost často jedno, ale aby se ulevilo především mně. Abych se odpoutala od toho, co se mi stalo, abych se osvobodila a nemusela neustálým vracením se do minulosti tím žít i v přítomnosti. Odpuštění znamená pročištění celé situace, zbavení se všech negativních emocí s ní spojených a její proměnu v čirou zkušenost, kterou mohu kdykoliv bez bolesti a emocí ve svém životě použít. Použít k tomu, abych si nemusela stejnou situaci jen v jiných kulisách prožívat stále znovu a znovu,“ uvádí poradkyně v partnerských vztazích Eva Ráčková v jednom ze svých textů na webu Pandořina škola v přírodě.

7) Začněte znovu věřit

Naučit se vybudovat ve vztahu znovu důvěru, kterou partner zklamal, je velmi složité. Bez ní ale dál fungovat nemůžete.

„Podváděl jsem manželku se svou kolegyní. Asi dva roky. Pak se to celé ale provalilo a chýlilo se k rozvodu. Zdálo se ale, že to nakonec ustojíme. Dohodli jsme se se ženou, že na to zapomeneme. Jenže to prostě nešlo. Nic mi sice nepřipomínala a nevyčítala, ale přišel jsem o svou svobodu. Musel jsem hlásit každý svůj pohyb, nesměl jezdit na firemní akce a byl ve stresu, kdykoli jsem se kvůli něčemu zpozdil. Bude mi věřit, že bylo třeba zůstat déle v práci? Že mi ujel autobus? Držela se, ale bylo na ní vidět, že mi prostě nevěří, a rozvíjí v hlavě scénáře o další nevěře. Měl jsem pocit, že se v takovém vztahu udusím. A tak, po dalších třech letech, to stejně skončilo rozchodem,“ svěřuje se prodejce vozů Tomáš (41).  

Zkuste dát partnerovi druhou šanci, pokud vám za to stojí. Zklame-li vás napodruhé, už to pro vás nebude takový šok. A taky si třeba nebudete do konce života vyčítat, že mohlo jít o zbytečný rozchod - nebyl to z jeho strany skutečně jen jednorázový přešlap, kterého hluboce lituje? Zkrátka kdo neriskuje, nic nezíská.

Čtěte také:

Reklama