Bulvár

Odpověď osamělému muži

SPLNĚNÝ SEN

 

„Sen jsou malá skrytá dvířka v tom, co je duši nejvnitřnější a nejintimnější, dvířka, která se otevírají do oné pradávné kosmické noci, která byla duší, když ještě dávno neexistovalo žádné vědomí já, a která bude duší daleko přesahující to, čeho kdy bude schopno vědomí já dosáhnout…“

                                                                                                                                                                                                                     C. G. Jung

 

…..všichni už z práce dávno odešli, jen mě zdržela zpropadená poslední zakázka. Toužila jsem být doma s šálkem horké kávy a vidina volného víkendu mě hřála na duši. Teď jsem ale byla sama v strašidelné budově jen se svými myšlenkami a stohy papírů. „Klid!!!“, uklidňovala jsem se nahlas, ale ozvěna mého hlasu mě spíše polekala. Dala jsem se znovu do práce. Po pár minutách jsem ucítila ledové ruce na šíji. Klam, nebo skutečnost? Spíš jen pocit nebezpečí. Prudce jsem se otočila. Nic, jen prázdnota. Pustila jsem si rádio – hudba prý uklidňuje. Uslyšela jsem tiché a opatrné kroky v budově, připomínající jemné nakračování kočkovité šelmy. Ovanul mě dech strachu a chloupky na těle se napřímily. Prudce jsem se otočila, ale cizí ruka mě chytla kolem krku, a poté přiložila k ústům nějaký šátek. Snažila jsem se nadechnout a vykřiknout, ale místo výkřiku se ozval jen tlumený sten a před očima se mi objevily mžitky. Ještě poslední zoufalý pokus vymanit se ze sevření a… cizí paže pomalu zmizela v říši snů…

 

…..pevně Tě držím a cítím každý Tvůj pohyb, Tvůj zrychlený dech. Nemohu tomu uvěřit. Myšlenky na Tebe, na Tvůj úsměv a pohled mě pronásledovaly už dávno. Byl jsi blízký, a přitom tak vzdálený. Sledovala jsem každý Tvůj krok a čekala na příhodný okamžik. Nepřišel, protože jsi byl mužem, který se zrodil v mé hlavě. Byl jsi mým nesplněným snem. Snila jsem o Tobě řadu let, hodiny ve mně tikaly jak o život. Všechny mé kamarádky si svůj sen už dávno splnily. Jen já stále snila…

 

…..všichni už z práce dávno odešli, jen mě zdržela zpropadená poslední zakázka...

Uslyšela jsem opatrné a tiché kroky v budově, připomínající jemné nakračování kočkovité šelmy. Poznala jsem Tě. Pevně jsi mě objal, cítila jsem Tvůj zrychlený dech. Nemohu tomu uvěřit. Už nejsi vzdálený, jsi tady! Můj splněný sen! Už 5 let… Pořád Tě miluji.

 

…..před pár měsíci jsme si splnili náš společný sen. Málem jsme přestali doufat, že se stane skutečností. Roky čekání, tisíce návštěv u doktora, milióny rad, probděné noci… pláč, pláč, pláč. Ale čekání se vyplatilo… můj (vlastně náš) sen se splnil. Usmívá se na mě Tvýma očima…

  Kateřina


Milá Kateřino, přejeme vám mnoho takových splněných snů. Určitě ani jeden z vás není osamělý. Jste všichni společně šťastní a vychutnáváte společné chvilky. Moc vám to ze srdce přejeme.

redakce@zena-in.cz

   
12.10.2005 - Společnost - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [23] MIK [*]

    Z dnešních článků jsem totální mimoň

    superkarma: 0 12.10.2005, 17:15:19
  2. avatar
    [21] tyrkys [*]


    rozumím jenom poslednímu odstavci. Ale ani mě to nemrzí

    superkarma: 0 12.10.2005, 16:47:04
  3. [20] Rikina [*]

    Kromě toho také nerozumím tomu, co vlastně chtěla Kateřina sdělit a komu. Všichni z práce už dávno odešli, asi bych měla jít taky, a osvěžit si někde duševní sílu

    superkarma: 0 12.10.2005, 16:46:22
  4. [19] Rikina [*]

    sarka.denkova: zdvořile děkuji za odpověď, přesto pořád nechápu, proč by právě tyto dva příspěvky měly mít nějakou souvislost. Zřejmě je nás tu takových víc, dle ostatních reakcí

    superkarma: 0 12.10.2005, 16:43:52
  5. avatar
    [18] Kekka [*]

    Asi jsem unavená z práce.

    superkarma: 0 12.10.2005, 16:41:00
  6. [17] rozina [*]

    JÁ CHCI TAKY ŽENICHHA !!!!!!!!

    superkarma: 0 12.10.2005, 16:40:29
  7. avatar
    [15] Juana [*]

    Sem to nepochopila a nejsem sama. Četla jsem to několikrát a asi jsem blbec.

    superkarma: 0 12.10.2005, 16:10:42
  8. avatar
    [14] benynka [*]

    Rikina: to je ještě víc depresivní, než básnička...

    superkarma: 0 12.10.2005, 15:48:37
  9. [13] Rikina [*]

    sarka.denkova: a to zveřeníte bez uvážení všechno, co vám kdo píše ? I když to zjevně nemá souvislost ? to mi tedy taky přijde depresívní.

    superkarma: 0 12.10.2005, 15:46:47
  10. avatar
    [11] benynka [*]

    hlavně PROČ se to jmenuje Odpověď osamělému muži? co to má společného s tou básničkou od Romana?

    superkarma: 0 12.10.2005, 15:22:25
  11. avatar
    [10] fileva [*]

    napsane je to velice zajimave, ale ja jsem to taky tak nejak nepochopila

    superkarma: 0 12.10.2005, 15:19:15
  12. avatar
    [8] benynka [*]

    tak tomu teda taky nerozumím

    superkarma: 0 12.10.2005, 15:07:33
  13. avatar
    [7] kaatja [*]

    je to hezky napsane skoda, ze tomu taky nerozumim

    superkarma: 0 12.10.2005, 14:53:44
  14. avatar
    [6] Maši [*]

    Tak teď vážně nevím...Co je sen a co skutečnost? A ty škrtící ruce a upadání do mdlob...nějaké trauma z dětství???

    superkarma: 0 12.10.2005, 14:38:10
  15. avatar
    [4] zrza [*]

    Manx: trochu masochistka, ne?

    superkarma: 0 12.10.2005, 14:34:54
  16. avatar
    [3] sara.l [*]

    ValerieM: Manx: že by Roman

    superkarma: 0 12.10.2005, 14:31:54
  17. [1] ValerieM [*]

    Nějak jsem to nepochopila. A kdo jí na začátku škrtil?

    superkarma: 0 12.10.2005, 14:26:29

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme