Sedavé zaměstnání se musí kompenzovat aktivní dovolenou! Pěkně v duchu zdravého životního stylu. Žádné nečinné grilování se na slunci (však je to také krajně nezdravé), konec vyspávání do jedenácti (do půl desáté vám to musí stačit :-)), konec proflákaného času (život je krátký, škoda každé prolelkované hodiny).

Bude se sportovat, hrát tenis, plavat, jezdit na kole, na koni a jíst zdravě.
To by v tom byl čert, aby to na nás nezanechalo pozitivní stopy.

Začala jsem jízdou koňmo. Podotýkám, že jezdím příležitostně, jezdím ráda, ale říct, že jezdím dobře, bych si netroufla. O koních už jsem toho tady napsala dost, nechci vás unavovat svými romantickými výlevy o krásách světa viděného z koňského hřbetu. Však jsem na něm tentokrát moc dlouho nepobyla.


Vyrazila jsem si na „své" oblíbené Micině, tak familiárně říkám kobyle, která se jinak jmenuje vznosně po indiánsku Minehava. Je to anglický plnokrevník, a ačkoliv je jí už hoooodně přes deset, energie má až až. Máme spolu takovou nepsanou dohodu: Pojedeme hezky v klidu, nikam se zbytečně nepoženeme. Říkám jí: „Hele, neblbni, už jsme obě dámy v letech, nechci si srazit vaz a tebe by bylo do salámu škoda."
Celou vyjížďku nám to fungovalo, ale já ve své hloupé pýše neměla dost a cestou domů jsem si chtěla ještě zacválat.
A ta kobyla chytrá si asi řekla: „Chceš svézt? Máš to mít!"


Vystřelila jako šílená a hodila hrba. Naklonila jsem se napravo a sotva jsem dosedla, hodila dalšího. To už mi bylo jasné, že padám. Padala jsem dlouho, padala jsem věčnost, a než jsem dožuchla, byla v prachu. Tedy v obilí. Pěkně si to poklusávala s hlavou hrdě vztyčenou směrem k rodné stáji. Jako by se mi smála. Na moje volání „Stůj!" jen tak hodila očkem, na zoufalé „Prrrrr" se na pár vteřin zastavila, ale nepočkala. Hnala jsem se za ní, co mi síly stačily.


Naštěstí ji ta hra přestala bavit a zastavila se na travnatou svačinku. Milostivě mě nechala k sobě dojít, ještě milostivěji nasednout, a odnesla mě pokořenou domů.
To byla škola. 


„No nic, zítra jdeme na tenis, a protože bude úděsný vedro, vstáváme v šest!“ oznámila jsem s lehkou dávkou zlomyslnosti svým dospívajícím dcerám. Nebudu tlumočit reakce, mnohá z vás si je snadno domyslí sama. Tedy ne, že by opouštění prázdninového pelíšku v tak časnou hodinu pro mě byla slast, ale jakákoliv úleva z mé strany by pošramotila autoritu. Musela jsem se překonat, vytáhnout své zívající ratolesti na kurt, vybrat si nevýhodnou pozici proti slunci a v roli přihrávače a trenéra v jednom vydržet alespoň dvě hodiny. Zpočátku mě bolelo všechno, co lze s trochou nadsázky nazvat svalstvem, ale byla jsem šťastná, že dovolenou trávím aktivně.

 

„Jdeme k vodě, plavání je zdravé a zregeneruje namožené tělo.“ Já, vyzbrojena knihou (kdy si taky může člověk v klidu něco přečíst), dcery „empétrojkami“ a náladou pod psa (jinou snad puberťáci v přítomnosti rodičů nemívají) jsme vyrazily na koupaliště. Moje bláhová představa, že si zaplaveme, se rozplynula hned při vstupu. Vřískající, potápějící se, skákající a pokynů plavčíka zásadně nedbající mládež plus debatující babči v koupacích čepicích uprostřed bazénu a tatínkové s navěšenými neplavci na zádech vám představu o plynulém pohybu plavmo dokonale zhatí a promění v boj o přežití.

 

Spíš mi to vodní pinožení připomnělo rušnou pražskou křižovatku v dopravní špičce. Pocit bezpečí na dece mi zas vymluvila šílená bomba fotbalovým míčem přímo do hlavy a všudypřítomní mravenci. Tak to se moc nepovedlo. Nezbývalo než chodit opět brzy ráno, když mládež včetně čutálistů ještě spala, tatínkové byli v práci a babči si vyhřívaly kosti na lavičkách. Bájo, ale to jsem musela absolvovat sama, neboť moje mládež ještě spala. Opravuji: Skoro spala. Ty mi zas dají, jestli to budou číst.

Teď už jsem zase v práci a přemýšlím o aktivně prožitém víkendu. Už jsem si domluvila koně. Musím si přece napravit reputaci, ne?
Koneckonců, ve srovnání s koupalištěm mi jízda koňmo připadá jako bezpečně (tedy poněkud) strávený volný čas.

A co vy, milé ženy-in?
Jak nejraději prožíváte dovolenou?
Odpočíváte aktivně, nebo nabíráte síly slastným nicneděláním?
Co pro vás znamená aktivní dovolená?
Je to sport, výlety za poznáním, nebo rekonstrukce chaty?

Podělte se s námi o své zážitky z dovolené, pošlete nám i fotografii!

Reklama