Bulvár

Odpalovací rampa


V posledních několika letech se především jižní Libanon stal základnou hnutí, která útočí na Izrael. Následky této skutečnosti nyní nese civilní obyvatelstvo. Jak k tomu došlo?

Předehra
Libanonská vláda, která nebyla podporována reálnou většinou v zemi, nedokázala zabránit růstu moci teroristických organizací na svém území - koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let začal jižní Libanon sloužit jako odpalovací rampa pro rakety vystřelované na Izrael různými protiizraelskými organizacemi a jako centrála těchto organizací. Neustálé útoky vyprovokovaly Izrael k četným odvetným akcím, které měly povzbudit libanonskou vládu k potlačení vlivu OOP a dalších skupin - místo toho ovšem došlo k vyhrocení konfliktu mezi většinou proti-palestinskými maronity a pro-palestinskými muslimy, kteří žádali nové sčítání lidu a přizpůsobení vlády skutečné demografické situaci. Roku 1973 zahájily Egypt a Sýrie válku Jom-Kippur proti Izraeli a téměř zvítězily, Izraeli se ovšem podařilo vývoj situace zvrátit. Pod tlakem USA a SSSR uzavřely Sýrie a Izrael roku 1974 dohodu o odpoutání vojsk a zřídili demilitarizované pásmo. Sýrie obrátila svou pozornost k Libanonu, v němž napětí mezi křesťany a muslimy vyústilo v roce 1975 v občanskou válku.

Syrská nezištná pomoc
Křesťanští maronité pod vedením falangistů z počátku proti koalici Palestinců, sunitů a šíitských drúzů ztráceli pozice. Roku 1976 jim však Sýrie, který chtěla posílit svůj vliv v Libanonu na úkor Palestinců, poslala na pomoc 40.000 vojáků. Ve stejném roce zabily palestinci v Damúrském masakru kolem 300 civilistů. V roce 1978 většina maronitů pochopila, že Sýrie usiluje pouze o okupaci Libanonu a pustila se do bojů i se syrskými vojsky. Nebyli ovšem příliš úspěšní - Syřané zůstali v zemi až do roku 2005 - jejich pobyt byl legitimizován Ligou arabských států v pozdější Tajfské dohodě (1989).

Libanonsko-izraelské boje
Od vypuknutí občanské války podnikala OOP z Libanonu útoky na Izrael a ten se pokoušel o vytvoření demilitarizovaného pásma na jihu země. V roce 1978 vyslala OOP z Libanonu komando, které v březnu zaútočilo u Tel Avivu a Izrael odpověděl masivní ofenzivou, při níž obsadil území až po řeku Lítání. Zabito bylo kolem 2.000 Libanonců a přes 100.000 ztratilo své domovy. Po třinácti dnech se Izrael na naléhání OSN, které vyslalo mezinárodní jednotky UNIFIL, částečně stáhl. Pokus Izraele o podporu maronitů vedl ke srážkám izraelských a syrských jednotek, v důsledku mezinárodního tlaku však nedošlo k propuknutí rozsáhlejšího konfliktu. Útoky na Izrael z Libanonu přes snahu amerického vyjednavače Philipa Habiba pokračovaly a tak v roce 1981 Izrael zaútočil na palestinské uprchlické tábory na území Libanonu. V následujícím roce zahájil válku se základnami OOP a dobil zemi až po Bejrút. Pokusil se také podpořit v Libanonu prezidenta Gemayela, který s ním sympatizoval, nicméně radikální maronité jej zavraždili. V Bejrútu se vylodily mezinárodní síly, které měly dohlížet na odchod OOP, Izraele a části syrských sil z Libanonu. Přesto došlo k několika krutým masakrům ze strany falangistů...

Zrození lvů
V roce 1982 umožnila Sýrie svou podporou operování Íránských revolučních gard (až později se nazvaly Hizballáh) na libanonském území a jejich zapojení do konfliktu proti izraelsko-západním silám. O rok později uzavřel Izrael s Libanonem mírovou dohodu, zahrnující stažení jednotek a odchod OOP z Libanonu pod dohledem sil USA. Sýrie odmítla opustit Libanon. Později téhož roku došlo k několika útokům na vojska USA a ta se stáhla. Občanská válka znovu propukla a v roce 1984 Libanon zrušil mírovou smlouvu. Přesto Izrael do roku 1985 skoro dokončil stažení jednotek - jen část jich ponechal v bezpečnostním pásmu podél hranic. Sýrie byla nespokojena s Íránskou kontrolou nad Hizballáhem a založila vlastní jednotky na Libanonském území - šíitský Amal. V roce 1987 se začaly množit srážky mezi Hizballáhem a Amalem. Hizballáh tak získal pověst bojovníků za svobodu, odporujících syrským okupačním silám. Ačkoli v roce1988 OOP uznala existenci Izraele, hnutí Hizballáh a Hamás to odmítla a s podporou Sýrie a Íránu nadále ze základen v Libanonu útočila na Izrael.

Konec občanské války
Roku 1989 se libanonští poslanci v Saúdské Arábii dohodli na ukončení občanské války (Tajfská dohoda) - předtím nicméně proběhl souboj dvou generálů a jejich soukromých ozbrojených sil o prezidentský post. Válka byla ukončena za přispění Ligy arabských států až v roce 1990, došlo ke změnám v ústavě a počet křesel v parlamentu byl rovnoměrně rozdělen mezi muslimy a křesťany. Ve válce zemřelo asi 100.000 Libanonců a přes 900.000 jich přišlo o své domovy. Ekonomika a infrastruktura země byla prakticky zničena. Tajfská dohoda sice obsahovala klauzuli o stažení syrských vojsk, nicméně až po „uklidnění situace v zemi“. Sýrie odmítala považovat situaci za klidnou až do roku 2005.

Izrael proti Hizballáhu
Roku 1991 byly, ovšem s výjimkou Hizballáhu, rozpuštěny nejrůznější Libanonské milice a začala vznikat regulerní armáda. Zároveň byla vyhlášena amnestie. Neustále docházelo k drobným konfliktům, ale země se pomalu vzpamatovávala. Přes pro arabské země nezvyklou svobodu a poměrně vysokou úroveň dodržování lidských práv však byla situace stále nestabilní a v zemi nadále setrvávala syrská vojska. K šíitům se v té době hlásilo 41% obyvatelstva, k sunnitům 27% a 24% ke křesťanství. Malá židovská komunita neměla žádný politický vliv, stejně jako další minoritní směry. Jih Libanonu stále ovládal Hizballáh a neumožnil tak státním vojskům obsazení hranice. Naopak, pokusil se prosadit vyhlášení islámského státu a neustával v bojích s Izraelem. Ten v roce 1993 zahájil další rozsáhlou ofenzívu proti základnám Hizballáhu, hnutí se mu však zničit nepodařilo. Posléze Izrael okupoval část jižního Libanon až do poloviny roku 2000, kdy na naléhání OSN své síly stáhl (patřičná rezoluce byla vydaná již v roce 1978, neustálé boje ovšem bránily jejímu naplnění). Vyklizením nárazníkového pásma se Izrael otevřel dalším útokům Hizballáhu. Rada bezpečnosti OSN vyzvala "všechny zahraniční síly" (prohlášení mířilo především k Sýrii), aby se stáhly z Libanonu a umožnily svobodné volby. Sýrie ovšem výzvu neuposlechla.

Smrt Rafíka Harírího
Rafík Harírí byl poprvé zvolen premiérem v roce 1992 a vyvedl zemi z poválečné krize. Podruhé získal premiérský post v listopadu 2000 a stal se jedním z čelních představitelů odporu proti syrské okupaci, proti níž se z počátku stavěli jen maronité, ale posléze i drúzové, sunnité a hnutí Hizballáh. Sýrie však stále ignorovala naléhání Západu i vzrůstající neklid v Libanonu a prosadila udržení prosyrského prezidenta Emila Lahouda v čele země a roku 2004 i změnu ústavy ve svůj prospěch. V květnu roku 2000 se z území Libanonu, až na malou oblast Shebaa, definitivně stáhla Izraelská vojska a respektovala tak takzvanou Modrou linii, dojednanou na půdě OSN. Po její druhé straně se však rozmístil Hizballáh a konflikty a neustálé porušování Modré linie pokračovaly. V roce 2004 došlo k neúspěšnému atentátu na vůdce drúzů a odpůrce prezidenta a o rok později byl zavražděn Rafík Harírí. Z atentátu byla obviněna Sýrie, což vyvolalo tzv. „cedrovou revoluci“, která vedla k definitivnímu svržení prosyrské vlády a odchodu okupačních syrských vojsk. Nové volby do jednokomorového parlamentu čítajícího 128 poslanců vynesly do funkcí premiéra Fuada Sinoru. Prezidentem ovšem zůstal prosyrsky orientovaný generál Emil Lahoud. Členem vlády se zároveň stalo i hnutí Hizballáh, které ovšem neukončilo své aktivity proti Izraeli a v listopadu 2005 zahájilo masivní útok podél celé hranice. Izrael odpovídal drobnými výpady až do 12. července tohoto roku, kdy opět zahájil masivní ofenzivu na libanonské území.

Co si, po přečtení tohoto článku, myslíte o situace v Libanonu? Domníváte se, že zásah mezinárodních jednotek vše vyřeší? Věříte, že se jedná o poslední ze řady konfliktů, nebo že se situace bude v budoucnu opět opakovat? Napadá vás, jak zabránit neustálým výpadům Hizballáhu?

   
08.08.2006 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [26] KAČENKA69 [*]

    Je to hrozný co se tam děje, nechtěla bych tam teď být!

    superkarma: 0 10.08.2006, 13:00:55
  2. avatar
    [25] jaku [*]

    Situace tam je úděsná,
    stejně tak dost úděsné mi přijde napsat, že :
    (Izrael)..."zahájil válku se základnami OOP a dobil zemi až po Bejrút.."
    Redakce, redakce.... území dobyl ! Ne domlátil !

    superkarma: 0 08.08.2006, 20:45:22
  3. avatar
    [24] zanetinka [*]

    superkarma: 0 08.08.2006, 20:26:06
  4. avatar
    [23] LudPa [*]

    Války jsou hrůza a kryjí to náboženstvím,ať se vystěhují na neobydlený ostrov a tam se vymlátí mezi sebou.

    superkarma: 0 08.08.2006, 19:19:25
  5. [22] vodena [*]

    to je to náboženství, nechápu..

    superkarma: 0 08.08.2006, 18:19:20
  6. avatar
    [19] Simba [*]

    Pavlačková: Proč? Když může být jinde ve vládě Hamás ..
    Mne spíš udivují finance posílané palestinské samosprávě z EU ..de facto si tak platíme vlastního teroristu

    superkarma: 0 08.08.2006, 15:32:42
  7. [18] helip [*]

    Souhlasím s Prskavkou!

    superkarma: 0 08.08.2006, 13:57:04
  8. [17] Pavlačková [*]

    Docela mě překvapuje, že je hnutí Hizballáh členem vlády.

    superkarma: 0 08.08.2006, 13:14:07
  9. [16] Agentka.007 [*]

    Je to celý hnus!!

    superkarma: 0 08.08.2006, 13:09:47
  10. avatar
    [15] monca13 [*]

    veškeré tzv. náboženské války jsou stejně mocenské a doplácí na ně nevinní

    superkarma: 0 08.08.2006, 12:39:32
  11. [12] sabi7 [*]

    Já jim opravdu nerozumím

    superkarma: 0 08.08.2006, 10:55:52
  12. avatar
    [10] Fallbala [*]

    Je to vše mentalitou

    superkarma: 0 08.08.2006, 10:46:40
  13. avatar
    [9] Dedida [*]

    Děkuji Bohu, že jsem se narodila, kde jsem se narodila!

    superkarma: 0 08.08.2006, 10:07:26
  14. avatar
    [8] Zzuzzka [*]

    To je ale dlouhý článek

    superkarma: 0 08.08.2006, 09:05:31
  15. [7] sibca [*]

    myslím si, že v té nenávisti žijí tak dlouho,své děti učí této nenávisti od malička,změna - obávám se, že těžko

    superkarma: 0 08.08.2006, 08:56:18
  16. avatar
    [6] xjannickax [*]

    myslím že jim nepomůže nic..vždycky si cestu najdou jak zabíjet dál..což je strašně smutné..

    superkarma: 0 08.08.2006, 08:45:05
  17. avatar
    [4] Ramiko [*]

    je to hrozné co se tam děje, ale myslím že si to musí vyřídit sami mezi sebou... čím více se jim tam bude plantat svět, tím to dle mě bude horší... oni mají jinou mentalitu a názor než západní svět...

    superkarma: 0 08.08.2006, 08:23:48
  18. [3] markousek [*]

    hlavně zastavit dodávku zbraní a pak se musí najít někdo z jejich řad,který je přivede k rozumu,je tam už příliš nenávisti

    superkarma: 0 08.08.2006, 08:09:48
  19. [2] Olca [*]

    jak říká náš taťka, oplotit je dát jim zbraně a ať se tam postřílejí navzájem a možná bude klid

    superkarma: 0 08.08.2006, 07:38:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme