Smutný příběh zaslala k dnešnímu tématu čtenářka Bi. Když byla dítě, volala na záchranku, protože její soused upadl do bezvědomí. Sanitka ale přijela pozdě...

Opravdu smutný příběh zaslala k dnešnímu tématu čtenářka Bi. Doufejme, že lidé, které popisuje, už na tísňové lince nepracují...


Přeji krásný den,
vaším dnešním tématem jste mi připomněli zážitek, který bych nejraději nikdy neprožila a který bohužel nikdy nezapomenu. Stalo se to přibližně před 20 lety a já pevně věřím, že už takové zaměstnankyně na linkách nepracují. Mně bylo v té době asi 13 let a soused vedle nás měl rakovinu. Tenkrát ještě nebyly běžné mobily a ani telefony nebyly obvyklé ve všech domech. Bylo to o prázdninách a od vedle přiběhla dcerka souseda Lucka (té bylo asi tak 10 let), že tatínkovi je zle a že upadá do bezvědomí, abych zavolala na 155. Rodiče nás obou byli v práci a tak jsem volala já. Popsala operátorce, co se děje a ta mi sdělila, že jí to nepřipadá důležité a že sanitu nepošle. Mezitím přiběhla Lucka podruhé, že tatínek je už v bezvědomí. Naštěstí mě napadlo zavolat na zdravotní středisko, kde jsem měla tetu a ta zařídila, aby sanitu poslali. Nicméně příběh nemá šťastný konec a když záchranka nakonec přijela, byl již soused po smrti. Nikdy nezapomenu na příšerné chování operátorky a už do smrti budu myslet na to, jak by to dopadlo, kdyby záchranka přijela včas. Lucka se po tomto zážitku rozhodla jít studovat na záchranáře a to se jí podařilo. Dnes pracuje na ARU.

Přeji Vám všem hodně zdraví,
Bi

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 29. 1. 2013: Tísňové volání - jak často ho využíváme

Příspěvky k tomuto tématu již neposílejte. Záhy se dozvíte, která čtenářka získala slíbený dárek: knihou Výživou proti rakovině z nakladatelství iKAR a také stylovým diářem na letošní rok od firmy Albi.

bookdiar

Reklama