Čtenářka ekleinovka nejdříve vzdorovala matce, a když se skutečně až po uši zamilovala, odmítla nabídku k sňatku od muže, kterého milovala. Děkuji Vám ekleinovko za Váš příběh. I mne by velmi zajímalo, co Vás vedlo k tomu odmítnutí. Toho muže to muselo moc ranit, myslím, že pro něj to muselo být hrozné zklamání…

Lásky, nelásky...zklamání, rozchody...opět láska....

Normální koloběh života, řekla bych . Co se mně týče, byla jsem jako mládě pěkné kvítko. Despotická výchova mé matky, která mne držela zkrátka, ve mně vyvolala sklony k rebelii .

Můj nastávající musel mít minimálně vš, jinak mne na diskotéku odmítala vypouštět. Zato jeden ing. od ní z práce , nejméně o 15 let starší než já /čili dědek z pohledu postpubescenta/, by býval byl tím panem dokonalým / možná pro ni :( / . 

Takže jsem ve výběru měla jasno - nejlépe kluci z učňáku , hlavně máničky , a chodit si pro mne k nám domů. Fungovalo to. Matka měla hysterické záchvaty ,mne mnohokrát zfackovala. Já však ani nepípla. Brala jsem to jako pomstu a viděla jsem, že mám v tu chvíli nad ní psychickou převahu. 

Tohle maloměšťáctví v ní ještě sílilo a nenáviděla mne čím dál více. Jenže i já jsem se vzpouzela přímo úměrně s jejími ataky. 

Kopačky jsem klukům dávala já. Připadalo mi, že nejsem schopná se opravdově zamilovat. Ale pak to přišlo. Jako blesk z čistého nebe mne zasáhly Amorovy šípy . Bylo to něco neskutečného. Vznášela jsem se nad zemí, přitroublý úsměv na rtech, prostě láska jako trám. Bylo to vzájemné . Jedním slovem nádhera.

První láska je jen jedna. A je to pravda. Byli jsme od sebe ale hodně vzdáleni. O to intenzivněji probíhala naše setkání, kdy jsme ony krásné chvíle prožívali spolu. Zkrátím to. Požádal mne o ruku. Kdyby se tahle situace odehrávala v současné době, neváhala bych. Stála mezi námi železná opona.

Odmítla jsem ho. Přitom jsem ho tolik milovala. On to hodně těžce nesl. Já ale také. Trápili jsme se oba. Byly to bezesné noci. Polštář proplakaný od slziček. Pořád jsem si zdůvodňovala, proč jsem to udělala. Nejvíce jsem ale ublížila sama sobě a jemu. Kdo nepoznal onu dobu, těžko tohle pochopí.
Vzpamatovávala jsem se hodně pomalu, kupodivu mne nad vodou podrželo soustředění na školu.

Pak následovalo nevydařené manželství s alkoholikem.

A druhé manželství , kdy jsem konečně znovu našla lásku , smysl života a pocity podobné těm, které jsem zažívala kdysi....
ekleinovka
Text nebyl redakčně upraven


Jak se vypořádat se zklamanou láskou!

  • Kdy a kdo vás v lásce naposledy zklamal?
  • Jak jste se s tím vypořádala?
  • Co byste poradila ženám, které se trápí pro trapiče?
  • Jsou všichni chlapi stejní?
  • Existuje univerzální rada?
  • Jaké bylo vaše největší zklamání?
  • Máte okolo sebe někoho, kdo v tom právě lítá?

Nejen odpovědi na výše uvedené otázky, ale hlavně, příběhy, úvahy a rady posílejte na redakční e-mail:

redakce@zena-in.cz

Jednu z vás, která mi dnes pošle příspěvek k tématu, odměním krásnou květinou. Kdo to bude se dovíte v 16 hodin!

Reklama