Je čas letních dovolených, který se obvykle snažíme trávit co nejvíce se svými dětmi, zvlášť když jsou malé a ještě o naši přítomnost stojí. Na druhou stranu jsou pro hodně maminek takové dny jen pokračováním obvyklého maratonu – jen na jiném místě. Mohou si i ony DOVOLIT odpočinout si podle svého přání?

Třicetiletá Lucie se před pár dny vrátila z dovolené. Dle jejích slov zažila báječné chvíle a cítí se po dlouhé době opravdu odpočinutá a plná energie. Bohužel jí její radost poněkud kazí špatné svědomí. A také výtky jejího manžela.

lucie

  • Na svou zatím poslední dovolenou totiž odjela sama… Bez manžela. A bez dětí.

Máme dvě malé kouzelné děti, miluji je. I svého manžela. Ale poslední rok jsem měla pocit, že už to věčné starání se o někoho nevydržím. Připadala jsem si jako tlakový hrnec před výbuchem. A bála se toho, co ze mě vyletí,“ začíná své vyprávění mladá žena a pro dokreslení situace detailněji popisuje uplynulé měsíce: „Obě děcka byla stále nemocná. Nic vážného, ale prakticky jsem se nehnula z domu. K tomu u nás několik měsíců bydlela tchyně, která měla komplikovaně zlomenou nohu a potřebovala, aby se o ni někdo staral. A to nebylo vše. Ukázalo se, že má celkem vážné psychické problémy, takže u nás zůstala ještě dlouho po tom, když už na nohu normálně chodila.“

Lucie to tedy skutečně neměla jednoduché. Svou energii poctivě dělila mezi péči o děti, manžela, tchyni a malé hospodářství, které mají. Vstávala, když všichni ještě spali, a uléhala, když už zase spali. Do toho fungovala jako rodinný taxikář.  

Jednoho dne to na mě přišlo. Sedla jsem si v noci v prázdné kuchyni a rozbrečela se,“ vypráví Lucie, která ještě tu noc přes internet objednala zájezd k moři a za peníze, které dostala před svatbou od své babičky, si dopřála tu pravou dovolenou. „Nemám pocit, že bych ošidila rodinu. A už vůbec ne o peníze. Dala mi je babička před naší svatbou s tím, že každá žena by měla mít nějaké peníze na horší časy. A mně se zdálo, že ty horší časy přišly,“ konstatuje suše.

Na otázku, jak trávila u moře čas, odpovídá, že vlastně nedělala vůbec nic. Kolikrát se nešla ani koupat. Seděla v příjemném plážovém baru u hotelu a se sklenkou vína v ruce koukala do dálky. Nechtěla se s nikým bavit, o ničem přemýšlet, nic organizovat. Užívala si zkrátka jen klid, o kterém už ani nevěděla, jak vypadá.

Přečtěte si také:

Reklama