Reklama

Toho horkého sobotního odpoledne, psalo se datum 25. června 2005, se obloha začala halit do černých mraků, jako by se i ona chtěla rozplakat a uctít památku toho, který nás právě opustil – skvělého českého herce Jiřího Kodeta.

Smutnou ironií se tou dobou v jedné z českých televizí rozběhl film Veselé Vánoce přejí chobotnice, kde tento PAN HEREC exceloval coby svůdný kamioňák Rudla Fára. Ale myslím, že jiné rozloučení než filmem, pro který žil, by si ani nepřál.

Jiří Kodet se narodil 6.prosince 1937 v Praze, jakožto další z generace herecké rodiny Steimarů (sestra Evelyna Steimarová - herečka, bratr Kristián Kodet - malíř, dcera Barbora Kodetová – herečka).

Už během studia herectví na pražském DAMU hostoval v Městských divadlech pražských. Po ukončení studií (1961) krátce působil ve Východočeském divadle v Pardubicích. V letech 1963-1965 byl členem ostravského Divadla P. Bezruče a od roku 1966 až do roku 1991 působil v Činoherním klubu v Praze.

V roce 1991 se stal Jiří Kodet členem souboru Národního divadla. Do diváckého podvědomí dostal především díky televizním a filmovým rolím.

V roce 1966 si zahrál v oscarovém filmu režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky natočeném podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Z dalších filmů můžeme jmenovat mj. Vrchní, prchni! (1980), Jak svět přichází o básníky (1981), Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982), Rozpuštěný a vypuštěný (1984), Létající Čestmír (1984), Jak básníkům chutná život (1987), Tankový prapor (1991) nebo Mandragora (1997). Bez jeho účasti se neobešly ani slavné československé seriály, např. Arabela (1979) nebo Nemocnice na kraji města (1977). Kdo by si také nevzpomněl na šarmantního kapitána Exnera v detektivce Smrt talentovaného ševce (1981). Jeho přirozené a lidské herectví muselo okouzlit snad všechny, bez ohledu na to, že to byl zatraceně sexy chlap.

Roku 1999 si zahrál jednu z hlavních rolí v úspěšném filmu režiséra Jana Hřebejka Pelíšky a o rok později se objevil v dalším Hřebejkově filmu Musíme si pomáhat.

Za své excelentní výkony byl na sklonku tisíciletí oceněn dvěma Českými lvy – v povídkové komedii Knoflíkáři (1997) za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli a ve slavných Pelíšcích (1999) za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (skvělá postava otce Krause).

Poslední jeho rolí byl František Vláčil ve snímku Sentiment z roku 2003.

Zahrál si v neuvěřitelných 78 filmech a nesčetných televizních inscenacích a TV filmech.


Jiří Kodet, aristokrat českého filmu, nás opustil v sobotu 25. 6. 2005 v pravé poledne. Tento gurmán, milovník vína a všech požitků, co život přináší, podlehl po urputném a dlouhém boji své těžké nemoci, v nedožitých 68 letech.

A tak si na jeho památku a na rozloučenou s ním, společně a s gustem, zakřičme ono šťavnaté, pelíškovské: “Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!!!”