Vztahy

Oddělené ložnice? Ano!

Myslím, že každá žena se od přírody vyznačuje jistou dávkou zvědavosti. Ani já se neliším.

Kolikrát se při večerní procházce se psem neubráním pohledu do rozsvícených oken paneláků. Co bytová jednotka, to jiné království, odlišný tón fantasie. Nemohu si pomoci a občas nějaký ten nápad „ukradnu“. Například v poslední době jásám nad palubkovým obložením dřevotřískových příček, zvažuji, kam by se dalo zasadit akvárium v podobě živého obrazu a nechávám se unést představou gotických oblouků místo dveří.

Někteří sbírají klepy, já zase chodím, potichu nahlížím a představuji si, co by se u nás dalo vylepšit. A protože manžel ani já nejsme od přírody kutilové, s nadšením vítám, když mě přátelé svým bytem provedou a odhalí roušku všech těch tajemství a záhad, která činí právě jejich domov domovem. Při jedné takové návštěvě manželových známých, kdy jsem obdivovala po domácku vyrobené dřevěné patro, navrhla paní, že mě ukáže zbývající pokoje. Byla hrdá na svého šikovného muže, který pomocí řemeslené dovednosti vdechl jejich maličkému dva plus jedna atmosféru pohody a tepla.
Co mě však zaujalo, byla skutečnost, že i v tomto skromném prostoru měli oba manželé oddělené ložnice. V jednom pokoji spaly děti, v druhém jejich otec a obytnou kuchyň s krásným vyřezávaným patrem obsadila paní domu. Na toto téma vyplynul rozhovor, při kterém jsem zjistila, že mám s ženou stejný názor na věc:
Ve většině českých domácností bývá zvykem členění bytu na obývací místnost, dětský pokoj a společnou ložnici. Jednak kvůli nedostatku místa, jednak kvůli tradici. Už z dob našich prababiček a babiček pochází představa, že když se lidé mají rádi, musí mít i společné spaní. Manželská postel bývá pozvednuta na svátost, ujištění o ryzosti vztahu. Naproti tomu rozdělené postele znamenají hádku nebo odloučení. Přesto mnohé páry, i když mají na oko ložnici společnou, nesou tuto skutečnost nelibě, a daly by přednost vlastnímu pokoji.

Manželská postel bývá problémem například v situacích, kdy jeden z dvojice chrápe. Nepříjemnosti nastávají, když mají partneři rozdílnou pracovní dobu a při návratu z noční směny se navzájem ruší. Komplikace přináší nemoc jednoho z partnerů, ale i rozdílné zvyky. (Někdo se nechává budit telefonem, jinému v pět ráno skočí na hlavu kocour. Jeden si hodinu před spaním musí číst, druhý nesnáší rozsvícené světlo...) A neznám ženu, která by se cítila dobře ve společné posteli během svých dnů.

Zkrátka a dobře, shodly jsme se v názoru, že každý člověk potřebuje soukromí. Postel je místo, kde trávíme více než polovinu svého života a měla by pro nás být symbolem uvolnění, očisty, relaxace, ne nervozity namířené proti chrápajícímu protějšku nebo zvuku nenáviděné televize. Odděleným ložnicím jsme jednoznačně řekly ano. Samozřejmě jsme nevynechaly téma milostného řádění. Není mu rozděleným spaním učiněna přítrž? Ale kdepak. Stačí vzpomenout na krásné staré filmy, kdy muž přešlapuje před pokojem své drahé a dožaduje se vpuštění dovnitř. Žena, oblečena v krásné noční košilce sahá ještě po hřebenu a flakónku s vůní ... Není lepší být připraven, ustrojen a učesán, když svého milého očekávám? Není to romantičtější?

Když jsem přišla domů a rozhlédla se po našem bytě, malinko se mi zastesklo po pokojíčku, který jsem obývala za svobodna. Nemohu si pomoci, mělo to něco do sebe. Co kdybychom zrušili obývací pokoj a oddělili si prostor? Alespoň by zmizely ty věčné dohady kam pověsit jaký obrázek, a kdo že to vlastně nemá vkus ... Ale ne, tohle nemá šanci na úspěch. Raději prosadím ty gotické oblouky a akvarijní stěnu :-) Avšak zajímá mě názor ostatních žen.

Toužíte po vlastní ložnici? Napadlo vás to někdy?

   
10.04.2003 - Láska a vztahy - autor: Andrea Pencová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [81] Lilinka [*]

    Ťapina: Jenže mně to "tulit se a spát" nejde zároveň.

    superkarma: 0 10.04.2008, 18:02:55
  2. avatar
    [80] Léthé [*]

    Jak co komu vyhovuje ...spím taky sama, přesto že nejsem sama a necítím se být sama . Člověk s léty zpohodlní a dává přednost klidu a soukromý.

    superkarma: 0 10.04.2008, 16:02:01
  3. avatar
    [79] átéčko [*]

    Mám svoji ložnici, postel 1x2m. Pohádka

    superkarma: 0 10.04.2008, 12:30:54

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [78] FAXÍK [*]

    já nerada usínám sama,tak žádné oddělené ložnice

    superkarma: 0 10.04.2008, 08:31:26
  2. avatar
    [77] Ťapina [*]

    Já dávám přednost společnému usínání. Vždyť vždycky nemusí být , ale stačí ležet vedle sebe, tulit se a spát.

    superkarma: 0 29.11.2003, 19:06:41
  3. avatar
    [66] Léthé [*]

    Oddělené ložnice? No...jak kdy

    superkarma: 0 11.04.2003, 12:06:44
  4. avatar
    [65] Motty [*]

    Ahoj Galadriel a Exupery, jo jo, kočička na hlavě, to je spánek. Muž nechrápe, zato kočule vrní do ucha ostošest. Naše Mášenka je navíc hrozně nerozhodná, nechce svou případnou nepřítomností urazit mě ani muže, takže rázuje po posteli za hlavama sem a tam a strašně mě tahá za vlasy. Druhý dvě přijdou, vyberou si fleka (nejlíp někde mezi pokrčenýma nohama), stulí se a spí. Když jsme někde na dovce, tak mi tihle spolunocležníci chybí. Ahojky :o)

    superkarma: 0 11.04.2003, 11:24:26
  5. avatar
    [63] clarCa [*]

    Dajka: nic nekupuj, ale stávající televizi naopak vyhoď!!!

    superkarma: 0 11.04.2003, 01:42:26
  6. avatar
    [62] Dudlajlama [*]

    Ja to neklepla dvakrat, jen poprve jsem to napsala neprihlasene a pak se mi to nejak namrsklo znovu :o(.....

    superkarma: 0 11.04.2003, 00:58:52
  7. avatar
    [53] Jenny [*]

    Za vodou: v tom to asi bude. My jsme spolu taky trávili 7 let dny i noci (taktéž společné podnikání, do toho nějaká ta mateřská, dílna v domě).

    superkarma: 0 10.04.2003, 16:59:25
  8. avatar
    [51] Kocicka [*]

    no,asi bych si přála mít místečko i pro přítele který holduje černé barvě,ale mě se vůbec nelíbí,takže proč ne? Nevadilo by mi mít spíše oddělené pracovny...což v panelákových bytech 1+1prostě nejde ani 2+1 s dětmi...ale v noci jsem ráda, že ho mám na blízku a vegetovat v kuchyni u sporáku,tak to tedy ne! Tam asi nebudu ta správná hospodynka a spát tam a kde mají stůl na jídlo?

    superkarma: 0 10.04.2003, 16:20:39
  9. avatar
    [49] Jenny [*]

    Spojenou kuchyň s obyvákem máme taky, tehdy bylo důvodem, abych se v kuchyni necitila izolovaná. Teď bych dala nevím co za dveře! Lidi se mění...

    superkarma: 0 10.04.2003, 15:52:55
  10. avatar
    [48] Libča [*]

    no ja bych obcas ty oddelen loznice brala manzel funi pri spani, a nekdy se nemuzu vyspat a obcas si zachrape, ale asi ho spis strcim k synovi ten totiz taky funi a chrape a ja se vyspim sama, je pravda ze kdyz spim v loznici sama tak se vyspim krasne .... a nejsem ani unavena...

    superkarma: 0 10.04.2003, 15:45:18
  11. avatar
    [46] Saturninka [*]

    ...a já se naopak těším, až jednou budu mít svůj domeček a NEBUDU mít dveře ani stěny mezi kuchyní a obývákem.... Taky se pochopitelně těším na samostatné dětské pokoje, ale naši ložnici - tu budeme mít fakt jen jednu !

    superkarma: 0 10.04.2003, 13:42:24
  12. avatar
    [45] Saturninka [*]

    Uf - nebudu číst všechny reakce, páč nějak nemám čas... a osobně nemám zkušenost s oddělenými ložnicemi (a ani nijak nechci mít). Ovšem můj mužíček tu zkušenost má - oddělené ložnice se svou bývalo ženou měli...A jak to dopadlo???? Nakonec byl rád, když se mohl mačkat se mnou v 90cm široké posteli. Dnes máme 140cm a neměnila bych .

    superkarma: 0 10.04.2003, 13:40:13
  13. avatar
    [43] Exupery [*]

    Pardon, to pred tim jsem psala ja. A jeste k tomu dvakrat

    superkarma: 0 10.04.2003, 13:23:01
  14. avatar
    [40] sharonka [*]

    My máme taky ložnici společnou.Když je doma pohoda,moc ráda usínám i po 9 letech stulená u do klubíčka.Ale dost často se stává, že on usne v obýváku a do ložnice přijde nevím kdy ,protože už dávno spím.Máme to taky rozdělené - já jsem skřivan a on sova.Jedno vím ale jiste,naše děti by byly nejradši,kdybychom se mačkali oba v obýváku a oni by mohli mít každý svůj pokojík. Bylo by to fajn,aspoň by se pořád ,ale asi to jinak nebude .

    superkarma: 0 10.04.2003, 13:02:18
  15. avatar
    [37] Motty [*]

    Exupery: Nám se tam kočulajdy taky obvykle nacpou už v noci, někdy mě probudí ze sna těžká noční můra a ona to není noční můra, ale těžká váha Emička, která mi leží na zádech. Obvykle si ale najdou místo, kam vmáčknou, stulí se do klubíčka a chrní a vrní. Já je tam mám moc ráda, jsem jak slípka s kuřatama Jsem ráda, že někdo další to má taky tak. Zdravím tebe i tvýho a samozřejmě taky Ahoj Motty

    superkarma: 0 10.04.2003, 11:59:22
  16. avatar
    [36] Jenny [*]

    Taky jsem v prvních letech manželství nedokázala usnout sama; když se manžel zdržel, tak jsem na něj do noci čekala, protože bych stejně neusnula. V té době bych byla jako většina z vás zásadně proti odděleným ložnicím. Jenže roky plynou...manžel začal chrápat asi po pěti letech. Ze začátku mě to taky nebudilo, ale čím jsem starší, tím mám lehčí spaní a po probuzení velmi dlouho a těžko usínám. Před dvěma roky při posledním těhotenství jsem spávala se špuntama v uších, což teď kvůli malýmu nejde. Opravdu je hrozné, když dítě konečně usne a manžel vesele chrápe dál. Jsme nevyspaní oba, protože do něj celou noc kopu, aby se obrátil na druhý bok. A co se týče tulení...taky se večer přitulíme, ale pak oba musíme zaujmout tu svou polohu. Já musím povinně spát na zádech, jinak si je odrovnám, to se pak hůř tulí.
    A to jsme spolu teprve 10 let. Jestli se situace bude zhoršovat, tak oddělené ložnice budou v zájmu našeho zdraví. Fyzického i psychického.

    superkarma: 0 10.04.2003, 11:33:18
  17. avatar
    [30] Exupery [*]

    Motty: Já to mám podobně, jenom nejsem ještě vdaná a přítel tak dvakrát týdně spí doma u rodičů. Ale jinak to máme stejně, možná s tím rozdílem, že ty tři kočičky se tam obvykle nacpou už v noci

    superkarma: 0 10.04.2003, 10:37:28
  18. avatar
    [25] medved [*]

    me by to ani nenapadlo, ale kdyz jsme si tuhle po volejbale v hospode ...bylo to pred vanoci...povidali co chceme k vanocum, tak ze 4 zen 3 rekly, ze by chteli oddelene loznice ..resp. jedna s tim prisla a ty dve se pridaly..byla jsem z toho uplne paf ..me to nikdy nenapadlo...ale ta co s tim prisla argumentovala, ze se uz nejakych 10 let nevyspala, protoze jeji manzel hrozne chrape ...a oddelena loznice by pro ni znamenala velkou ulevu
    me taky vyhovuje spolecna postel, ale kdo vi, co bude za 20 let

    superkarma: 0 10.04.2003, 09:43:06
  19. avatar
    [22] Susina [*]

    jo, manžel taky chrápe a pak mi občas ráno vyčítá, že jsem ho v noci opustila a šla spát do obejváku... To jsem zkusila vyřešit v těchto dnech, koupila jsem mu v lékárně sprej proti chrápání, v noci na dnešek to myslím docela zabralo, do obejváku jsem šla až před pátou hodinou ráno.. Jinak Jeník je typická sova, já typický skřivan, tkže se občas míjíme, ale stejně jsem radši pro společnou ložnici (hlavně až vyřešíme to chrápání ), prostě mám ráda pocit, že miláček je u mě...

    superkarma: 0 10.04.2003, 09:25:13
  20. avatar
    [21] Motty [*]

    Jsem vdaná zatím teprve dva roky, ale oddělený ložnice bych nechtěla ani náhodou. Za celou dobu jsme s mužem neměli ten nejmenší problém, pokud jde o usínání a vstávání, mám strašně ráda naše noční povídání a když už jdeme opravdu spát, ležím na břiše a automaticky si najdu jeho ruku . Je to už náš rituál a ani bych bez něj neusnula. Ráno se pak neprobouzíme ve dvou, ale v pěti - to k nám v noci postupně přibydou tři kočičky a je nám tam všem mooooooc krásně. Kdepak, já bych neměnila

    superkarma: 0 10.04.2003, 09:20:24
  21. avatar
    [20] sarobrouk [*]

    Lucimo: Nenapadlo tě, že by to mohlo vadittřeba z důvodu, že jeden spí celý život na jednom boku a chce tě objímat a ty když máš MS, tak chceš být třeba stočená v jiné pozici. Drahoušek tě pak nemůže objemout jak je zvyklý, pak dochází k rozladění. A nypř. my máme letiště přiražené jenom čelem ke zdi a na MS mi to nestačí. Byla jsem z domu zvyklá na gauč přiražený ke zdi a já jsem se tam zatlačila do rožku do koutečku, udělala klubíčko jak pes a moc dobře se mi spalo. To na letišti v objetí miláčka udělat nemůžu a tak spím špatně, celou noc sebou házím a jsem ještě víc podrážděná.

    superkarma: 0 10.04.2003, 09:06:51
  22. avatar
    [19] sarobrouk [*]

    Taky jsem zvyklá usínat (no teď už míň, protože dlouho do noci pracuje) a probouzet se vedle , ale on by možná ten denní pokojík s gaučem, kde by se dalo ve dny menstruace přespat nebo občas oddáchnout si a uklidnit nervy ve svém vlastním královstvíčku. Taky bycht o brala, ale v našem 2+kk nepřichází v úvahu.

    superkarma: 0 10.04.2003, 09:02:14
  23. avatar
    [16] Lucimo [*]

    Ja teda nevim jak vy, ale mne nevadi spat vedle milacka, když mam MS… Proc? Vzdyt je to prirozena soucast meho zivota…no vlastne i jeho…

    superkarma: 0 10.04.2003, 08:41:41
  24. avatar
    [15] Kájina [*]

    oddelene loznice,taky ne jsem zvykla ze vedle me spi,a taky by mi bylo smutno....

    superkarma: 0 10.04.2003, 08:30:32
  25. avatar
    [14] Brett [*]

    Podle meho nazoru oddelene loznice (nekdy) maji neco do sebe. Ale vse je otazka mista. Pokud mate jen dvoupokojovy byt, pak oddelena loznice nepripada v uvahu. Taky by se mi obcas libilo si treba pred spanim chvili cist nebo divat z postele na televizi, ale pokud mate spolecnou loznici, tak to neni mozne. Protoze ne oba maji vzdy stejne predstavy, jak stravit tech par chvil pred spanim.

    superkarma: 0 10.04.2003, 08:12:34
  26. avatar
    [12] Landriel [*]

    Já bych na jedné straně oddělené ložnice brala, hrozně chrápe, ale sama zase neusnu, tak co s tím?

    superkarma: 0 10.04.2003, 07:49:02
  27. avatar
    [11] Jenny [*]

    Taky by nebyly špatné oddělené obyváky

    superkarma: 0 10.04.2003, 07:47:57
  28. avatar
    [10] Jenny [*]

    Oddělené ložnice bych uvítala taky (manžel chrápe, máme jiný režim, jinak vstává do práce...), ani se sexem by nebyl problém. Bohužel nám chybí už jeden dětský pokoj pro syna, který s námi zatím spí v ložnici. Jaká úleva, když manžel občas přespí v obyváku. Je to hrozné, když dítě po dvou hodinách řvaní konečně usne, v tu ránu začne chrápat manžel a já se převaluju další tři hodiny. Už začínám šetřit na pořádnou rozkládací sedačku, abych se tam občas mohla vyspat i já.

    superkarma: 0 10.04.2003, 07:45:27
  29. avatar
    [9] spetulka [*]

    Hlásím,že jsem ta vyjímka a když mám MS,tak jsem nejradši zalezlá v naší postýlce u ,který mě hladí a utěšuje-mívám silné bolesti a křeče a on o mě krásně pečuje a to mi mooooc pomáhá,když vidím,že ho to trápí a chce mi pomoci.Jinak nejraději usínám stulená u .Můžu porovnávat,protože spolu zatím nebydlíme a spávám i sama v pokoji a není to ono .Jsem jak Tinulka-brala bych svůj malý pokojíček na den,kde bych se mohla zavřít,ale do postele bych vždy spěchala za miláčkem tulit se,povídat si a

    superkarma: 0 10.04.2003, 07:41:18
  30. avatar
    [1] clarCa [*]

    Nevím... chápu to v případě, kdy ti dva mají zcela jiný režim, ale jinak se mi to moc nezdá. Velká část vztahu je o komunikaci a my si často povídáme právě večer v té posteli. Když už ležíme a je zhasnuto, tak je čas i na jiné intimity než jen ty fyzické.

    superkarma: 0 10.04.2003, 00:15:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme