Vědecký výbor Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risk (SCENIHR) uznává amalgám jako funkční zubní výplňový materiál. Jejich závěry připouští, že u amalgámu byly shledány některé lokální vedlejší účinky, ale nebylo prokázáno riziko vzniku systémových onemocnění v souvislosti s používáním amalgámu. Zároveň přináší tvrzení, že relativně vyšším hladinám rtuti jsou vystavení ti pacienti, u kterých je nutné odstranění stávajícího amalgámu a personálu ordinace. Riziku ale zabraňuje správný pracovní postup a hygiena práce.  Závěrem dodávají, že ani alternativní výplňové materiály nejsou bez rizika.

O čem Evropské komise mlčí?
Jak již bylo popsáno, výsledky odborníku EU směřují spíše k neutrálním vyjádřením a prevenci. Zmínce konkrétních negativních dopadů amalgámu na lidské zdraví se spíše vyhýbají. Existuje přitom řada důvodů, proč k těmto výplním přistupovat obezřetně.  Na vztah mezi rtutí ze zubních amalgámů a řadou neurologických onemocnění jako roztroušenou mozkomíšní sklerózou upozorňuje doc. RNDr. Věra Stejskalová, Ph.D. z European Academy for Environmental Medicine z Würzburgu a Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve své zprávě z roku 2008 v reakci na prohlášení SCENIHR „The safety of dental amalgam and alternative dental restoration materials for patients and users“. Upozorňuje, že těžké kovy včetně rtuti jsou biologicky aktivní látky a u vnímavých subjektů mohou působit na mnoho orgánů a mohou způsobovat zdravotní potíže. Dále upozorňuje na spojitost mezi amalgamovými výplněmi a alergickými rekcemi a jinými zdravotními potížemi.  Kromě toxických účinků rtuť vyvolává lokální a systémové alergické a autoimunitní reakce. Dále doc. RNDr. Věra Stejskalová, Ph.D. ve zprávě uvádí některé z dalších rizik. Rtuť je popisována jako reprodukční a vývojový toxin v lidském těle. Následky, které s sebou amalgámové výplně nesou jsou například neplodnost, menstruační potíže, spontánní potraty, či komplikace při narození. Rtuť také může způsobovat poruchy učení u dětí či poškození a snížení IQ.

V Česku je to o svobodné volbě pacienta
Na vznikající kritiku amalgámu musela reagovat i Česká stomatologická komora (ČSK).  Vydala tvrzení, že rizikem pro zdraví pacienta a životní prostředí je amalgámová výplň z nedózovaného amalgámu hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Dále připouští, že archaickou přípravou, která obnáší nepřesné odměřování rtuti a amalgámových pilin v ordinaci vzniká nekvalitní výplňový materiál. Jako řešení nabízí používání nadstandardního, kapslovaného, dózovaného amalgámu, který má minimalizovat manipulaci se rtutí. Druhou možností jsou estetické alternativní výplňové materiály, bílé plomby. Těm, kteří už amalgámové plomby mají, je nabízena výměna. Třeba ale brát v potaz, že největšímu riziku zatěžovaní rtuti z amalgámu dochází při jeho vrtání a leštění. Jeho odstranění by proto mělo probíhat na pracovištích které dbají na hygienická opatření při práci se rtutí a chrání pacienta před expozicí rtuti.    Třeba ale brát v potaz, že největšímu riziku zatěžovaní rtuti z amalgámu dochází při jeho vrtání a leštění. Jeho odstranění by proto mělo probíhat na pracovištích které dbají na hygienická opatření při práci se rtutí a chrání pacienta před expozicí rtuti.  Nejlepším řešením je výměna plomb na pracovištích, která jsou členy Mezinárodní akademie orální medicíny a toxikologie (IAOMT) a dokážou odstranit a vyměnit amalgámové plomby šetrnou metodou a co nejvíce zamezit výparům rtuti. ČSK zároveň nabádá pacienty, aby se informovali u ošetřujících lékařů na možnosti ošetření a dle práva si svobodně sami zvolili způsob postupu ošetření.

Prozraďte, co si o amalgámových výplní myslíte vy?
Reklama