Minule jsme probrali Prosek a Střížkov, ještě nám zbyl  vedle ležící Klíčov. Že je vám ten název povědomý? Ano, jsou tam garáže městských autobusů.

 

Klíčov byla původně vinice na jižním svahu nad vesnicí Vysočany. Potom tam byla hospodářská usedlost s vyhlášeným zájezdním hostincem a od počátku 20. století i oblíbené výletní místo Pražanů. Vinice zmizely, připomíná je název ulice Na vysočanských vinicích.

 

Přes Vysočany byla vedena trať severní dráhy, která začala fungovat v roce 1872, a severozápadní v roce 1873. Ve Vysočanech  bylo vybudováno velké důležité nádraží, a tak místo vinné révy se do znaku obce dostalo ozubené kolo.

 

Když se v roce 1896 vrátil Emil Kolben z ciziny do Prahy, tak v místech mezi ulicemi Ke Klíčovu a dnešní Kolbenovou založil malou elektrotechnickou továrnu. Z té posléze vznikl veliký závod, po celém světě známý jako Českomoravská Kolben Daněk, ČKD. Emil Kolben byl na praxi u samotného Tomáše Alvy Edisona.

 

Druhé jméno, spojené s touto oblastí, je František Serafín Odkolek. Začínal jako mlynář na Kampě. Jeho syn Jindřich firmu značně rozšířil a v roce 1909 se stal Odkolkův mlýn s pekárnou akciovou společností se sídlem ve Vysočanech.

Podniky pánů Kolbena a Odkolka oddělila trať. Ta trať, která změnila život pod Klíčovem. A v ulici Ke Klíčovu leží koleje vlečky jako němý svědek těchto historických událostí…

 

A když už jsme nakousli technický rozvoj, podíváme se ještě do Libně té doby.

Prvními libeňskými průmyslovými podniky byly Gottlasova kartounka a Rustonka z 1832. Největšímu průmyslovému rozvoji pomohla výše zmiňovaná dráha.

Koncem století byl zprovozněn libeňský přístav. Pro lepší dostupnost oblasti byla v roce 1896 zřízena Františkem Křižíkem trať elektrické tramvaje. Ta vedla z Karlína přes Libeň do Vysočan. Dochovala se zajímavá statistika, rok po otevření přepravila 1,5 mil. cestujících.

 

V té době se ve světě začinaly objevovat podzemní dráhy – první v Londýně 1863. Známý pražský obchodník se železem – V. J. Rott navrhl, aby městská rada využila kanalizační sítě města k vybudování podzemní dráhy i u nás. Tento návrh byl odmítnut, ale stále se v různých podobách objevoval znovu.

Až v roce 1967 bylo rozhodnuto o výstavbě pražského metra. To zahájilo první trasou -  - 9. 5. 1974.
Na Palmovku se dostalo až trasou B – 22. 11. 1990

     
Reklama