Čtenářka dasena byla svědkem vyprávění své kamarádky, která byla přepadena. A když se příběh blížil závěru byla napjatá… Jak to dopadlo se dozvíte v jejím příběhu.

Krásný den s lyžováním přeji všem a napíšu, jak sem lyžovala já.

Ještě jako svobodní jsme jezdili na chalupu do Strážného v Krkonoších. Tenkrát to vybaveni nebylo tak luxusní jako dnes, ale nám to nevadilo, Poblíž byla lanovka sedačková a tak to bylo fajn, že jsme nemuseli šlapat stromečkem:) do kopce, jak se to dřív dělávalo, když ještě nebyly vleky a přístup k chalupě byl jen úvozem, který jsme museli šlapat s bágly na zádech a lyžemi.

Na sobě jsme neměli super vybavení jen šponovky a bundy a lyže taky nebyly nic moc.

Na vybavení sice nezáleží, ale vyřádili jsme se do sytosti. Byla tam velká kamna a tak jsme vařili dohromady, no
většinou holky, po tak čerstvém vzduchu pořádně chutnalo. Po večeři jsme se šli ještě koulovat, aby se nám dobře spalo.

Bylo nás tam tehdy 12 a jen 4 postele, tak jsme spávali, jak se dalo, třeba tři v jedné posteli, prostě co si každý utrhl a měli jsme své spacáky, tam to vybavení nebylo jako na nějakých chalupách, které si zaplatíte s veškerým komfortem.

Přišel večer a tak se povídalo a povídalo. Přišlo na vyprávění jedné kamarádky, která nám vyprávěla, jak byla přepadena a jak se s tím vyrovnala.

Všichni jsme byli tiše a zaražení, cože se to kamarádce stalo. Její vyprávění začínalo mít strašidelný spád a začínala věřit, že kámoška prostě měla smůlu.

Vyprávěla, vyprávěla, líčila to s takovým nádechem noční nálady. Nakonec její závěr byl, že řekla, jak si poradila s jejím zážitkem. Podařilo se jí vymanit ze sevření svého protivníka a postavit se za ním. V ruce měla sekáček na maso a ťala:o)

„A od té doby máme všichni p*dele na dvě půlky“.o)

A já blbec sem jí celé vyprávění skoro do konce věřila, smála se nám, jak nás napálila.

Tak vážení pozor na sekáčky na maso.

Dodnes vidím, jak sedíme kolem kamen a kámoška vypráví a nikdy snad na to nezapomenu.
Přeji hezký den
čtenářka dasena
Tento text nebyl redakčně upraven


Díky daseno za příspěvek. Tohle nám udělali nazákladce na školním lyžáku. Učitel tělocviku vyprávěl o duchovi, co měl žít na té chatě, co jsme tam bydleli. A když  to bylo nejnapínavější, druhý učitel zařval: „Dej mi svý játra“. Pamatuju se, jak jsme se všichni vyděsili. A některé holky se tak báli, že se k nám klukům tulily a chtěly odvést na pokoj, protože se na chodbách samy bály. A my se báli taky, ale nedali to na sobě znát :)

Dnešním tématem dne je:

  • Máte ráda zimu?
  • Máte ráda zimní sporty?
  • Jezdíte, běháte, skáčete na lyžích?
  • Umíte postavit iglú?
  • Máte nějakou veselou historku spojenou se zimou?

Své příběhy, úvahy, reportáže, pozvánky, videa i fotografie k tomuto tématu posílejte na e-mail:

redakce@zena-in.cz

Jako odměnu za příspěvek pošlu jedné z vás krásnou, teplou šálu a čepičku, kterou pro vás na sebe oblékla naše Klárka!

sala

Reklama