Domácnost

Od té chvíle mi bylo jasné, že mám alergii

Čtenářka s nickem Procházková po každém bodnutí oteče a většinou musí na pohotovost na kalciovku. Má na žihadla smůlu. Ďobne ji snad kdekoli. Naposledy při cestě autobusem. V plné síle vlétla včela střešním okýnkem a zadobla se jí přímo do ruky. Jak její peripetie začaly, se dozvíte v následujícím příspěvku

Dobrý den, zapojuji se do diskuze o včelích a vosích bodnutí. Jako náctiletá jsem byla se školou a tzv. turistickém týdnu. Byl to týden zaměřený na jízdu na kolách, orientační běh a kanoistiku. Celý týden byl naprosto super. Měli jsme i závody.

Můj problém spočíval v tom, že mám panickou hrůzu z vos a včel. Poslední den jsme měli závody na lodích. Měli jsme start na pláži, pak naskočit do loďky, přepádlovat rybník tam a zpět a doběhnout do cíle.

Já se nedostala ani do loďky. Při běhu jsem šlápla na včelu. Žihadlo mi zůstalo v noze a moje jediná starost byla sehnat co nejdříve ocet, aby se mi ulevilo. V odpoledních hodinách měl proběhnout návrat domů. Bohužel na kolách. Tak jsem si s nateklou nohou ušlapala pěkných pár kilometrů. Doma jsem padla únavou. Druhý den jsem se už nevešla do boty.

Vzbudila jsem bratra a ten mě odvezl na pohotovost. Paní doktorka mi řekla, ať si lehnu a že mi bude pomalu píchat do chodidla nějakou injekci. Měla jsem se ozvat, kdyby mě začalo pálit na jazyku, že by prý ještě zpomalila, ani nevím, co to bylo. Injekci mi vstřikovala do nohy asi 15 minut. Řekla mi, že se po ní můžu cítit trochu unavená, tak ať hlavně nesedám za volant.

Po návratu domů jsem byla šťastná, že se mi trochu ulevilo a tak jsem si udělala kafe. Seděla jsem u stolu nad hrnkem a najednou jsem bouchla hlavou o stůl. Usnula jsem jak šípková Růženka.

Od té chvíle mi bylo jasné, že mám alergii. Po každém bodnutí oteču a většinou musím na pohotovost na kalciovku. Mám vždycky na žihadla smůlu. Ďobne mě snad kdekoli. Naposledy to bylo při cestě autobusem z Prahy k rodičům. V plné síle vlétla střešním okýnkem a zadobla se  mi přímo do ruky. Druhý den jsem jela opět na pohotovost.

Toto léto mám zatím štěstí, tak snad mi vydrží. I když nevím, nevím, na zahradě jich lítá dost. Přeji všem krásný sluníčkový den a hlavně pozor na vosy a včely.

Procházková

To vás tedy lituju, musí být dost otravné běhat s každým žihadlem na pohotovost.

Máte také podobné starosti jako čtenářka Procházková, nebo se žihadel bát nemusíte? Jakou reakci vyvolá bodnutí u vás? Čím se hojíte? Také osvědčeným octem, nebo máte jiný recept? Napište nám, rádi se něco nového dozvíme.

Naši adresu jistě už znáte, ale pro jistotu? redakce@zena-in.cz

Grázlovská soutěž pomalu končí, ale můžete stále hrát. Její pravidla najdete ZDE

HRADEC KRELOVÉ

 

   
23.08.2011 - Příběhy - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. [2] pidulka [*]

    Věrulinka — #1 je to fakt otrava, nejhorší je, když jsem u rodičů, pohotovost tu zrušili, tak si dávám opravdu majzla, abych zase nemusela letět. Od dětí je odháním plácačkou.Sml22

    superkarma: 0 23.08.2011, 12:26:31
  2. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    Sml79 jako moje dcera, to samý, taky musí ihned do nemocnice Sml15Sml79

    1. na komentář reaguje pidulka — #2
    superkarma: 0 23.08.2011, 12:23:31

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme