Novinky

Od malinka má ráda vodu

Kočička jménem Mavys naší čtenářky s nickem DCOLGA. Nevěříte? Tak si přečtěte příspěvek a pochopíte, že kočky jsou opravdu nevyzpytatelné

Dobrý den všem, milovníkům i odpůrcům koček,

Kočky mám ráda, i když vím, že jsou na jednu stranu přítulné, milé, vrnící, na druhou stranu paličaté, vystrkující drápky i zoubky a poslechnou jen, když ony samy chtějí.

Doma máme psa i kočku, vzhledem k tomu, že spolu žijí už přes 11 let, tak si na sebe zvykli, někdy jsou parťáci, jindy se poperou. Naposledy včera i když dá se říci jsou to už „důchodci“ -  pes 15,5 roku, kočka 11 let – a mohli by mít už „rozum“.

Kočka, která u nás spokojeně žije, je vlastně nalezenec. Přesně řečeno, že si mě našla. Jednou jsme šli z oběda a cestou se k nám přidalo takové maličké černé klubíčko. Snažili jsme se ho poslat zpět, aby ho nepřejelo auto, ale nedalo si říct a došlo s námi až do firmy, kde jsme pracovali. Nechali jsme ho na dvoře a šli do kanceláří, ale kotě mělo svoji hlavu a cestu do budovy si našlo. A tak nakonec skončilo u nás doma a spokojeně si s námi žije zmíněných 11 let a doufám, že ještě hodně dlouho bude.

Z kotěte se vyklubala krásná černá kočička Mavys a kdyby to byl kocourek, tak by to byl určitě Mikeš, protože je jak Mikeš, jen jí chybí ty botičky. Od malinka má ráda vodu, díky tomu se i několikrát „vykoupala“ v napuštěné vaně i s pěnou. A vždy pozná, kdy si chci umýt ruce a okamžitě si lehne do umyvadla a čeká, zda ji poliju nebo se půjdu umýt nad vanu. A v očích se jí dá přímo číst: Tak co, zliješ mě nebo ne?!“

A také miluje krabice, tašky, batohy. Dokáže se nasoukat i do krabice od žehličky. Když přijedou děti a nechají si otevřený batoh, tak je okamžitě v něm a musí udělat revizi, zda by se nenašlo něco dobrého. Pozná každou novou věc, co přineseme domů a okamžitě ji jde očichat.

Zda má léčivou moc nevím, zatím naštěstí jsme všichni natolik zdraví, že jsme to neměli možnost zjistit. A doufám, že tomu tak ještě dlouho bude.

Další kočka, která zanechala výraznou stopu v mém životě , je rovněž spjatá s mým zaměstnáním. Jednu dobu jsem pracovala ve vesnici dost vysoko v kopcích, kde kolikrát byl sníh ještě v dubnu. A kolem firmy se stále motala pěkně mourovatá kočka. Když napadl sníh a byla velká zima, tak se mi jí zželelo a  pouštěla jsem ji do kanceláře, aby se ohřála. Vždy jsme jí dali něco dobrého, ona si potom spokojeně „ustlala“ na stole a spala. Teda do té doby, než jsem začala telefonovat.

To si okamžitě lehla do papírů, co jsem měla před sebou nebo mi strkala hlavou do ruky, v které jsem držela telefon. Prostě odmítala, abych telefonovala a bavila se s někým jiným, než s ní. Takto jsme spolu trávily 3 zimy. V létě mi zase za „odměnu“ přinesla ulovenou myš nebo krtka a divila se, že o její úlovek nemám zájem. Pak najednou „vyšší moc“, teda vedení firmy rozhodlo, že se firma přestěhuje a já od té doby Kokošku (jak jsme jí říkali) už neviděla. Vzhledem k uplynulé době je už určitě v kočičím nebi, ale já stejně na ni vzpomínám.

Přeji všem milovníků zvířátek hezký den a mnoho radosti z jejich mazlíčků

DCOLGA

Milá DCOLGA, děkuji za pěkné kočičí příběhy

Text nebyl redakčně upraven

   
16.10.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [1] enka1 [*]

    Sml16Sml67

    Škoda, že kočky (psi a další) neumějí psát. Moc  by mě zajímalo, jak to vidí ony.

    superkarma: 0 16.10.2013, 16:49:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme