Od kolika let by měly děti jezdit na tábory?

Jaký věk je správný, aby dítě vyrazilo za táborovým dobrodružstvím? Je lepší si počkat, nebo ho poslat hned, jak to půjde? Na tyto otázky skutečně neexistuje jednoznačná odpověď. Pokud je správně zvolený druh tábora, je možné začít už v předškolním věku – řada táborů je přímo určená rodičům s dětmi. Naopak jiné tábory kladou větší nároky na samostatnost a třeba i na fyzickou kondici dítěte. Jde tedy o to získat si vždy dostatek informací o táboře a stejně tak poskytnout informace i jeho vedení. Často vám sami vedoucí poradí, že na jejich tábor by bylo lepší si počkat, a třeba vám i nabídnou alternativu. Zásadním článkem rozhodování musí vždy být samo dítě – říct, na co se cítí, a jestli vůbec na tábor chce jet. Bude-li mít pocit, že je odesláno pryč, určitě se nebude těšit a nejspíš si své letní dobrodružství ani správně neužije – a může se stát, že už nikdy nebude chtít jet znovu.

Jsou tábory vhodné i pro dospívající? Zaujmou je?
Může se zdát, že tábory jsou pro děti a od určitého věku je třeba vymyslet něco úplně jiného. Jak už ale bylo řečeno výše – není tábor jako tábor. Na některých je věková skupina starších dospívajících dětí hojně zastoupená, jiné jsou určeny v podstatě jen jim. Dobrým příkladem jsou třeba putovní tábory, ať už vodácké, cyklistické nebo i pěší. Nejen, že jsou pro děti náročnější, což samo o sobě může být atraktivní, ale nabízejí i nové zkušenosti a zážitky, odlišné od klasických táborů. Pokud je dítě členem nějakého stálého oddílu, nabízí se navíc s věkem 15 let i možnost začít se podílet na vedení tábora coby praktikant. Samozřejmě to není pro každého, ale pro některé je to skvělá zábava i cenná zkušenost.

Čeho se vyvarovat?
Kolem táborů, stejně jako kdekoli jinde, není všechno dokonalé. Může se stát, že narazíte na tzv. černý tábor. Co to znamená? Že je pořádaný takříkajíc „na divoko“ bez patřičných povolení, není hlášen hygienické službě a příslušnému zdravotnickému zařízení.  Na první pohled se nemusí nijak lišit, i připravený program může být fajn, proto je vždycky lepší se zeptat – a jakákoli nesrovnalost či neochota poskytovat informace je signálem k opatrnosti. Může se zdát, že chybějící povolení není takové drama v porovnání s jinými věcmi, které se můžou přihodit, ale všechno se vším souvisí. A nechuť k papírování může vést i k ohrožení bezpečnosti dětí. Navíc tento odpor k byrokracii, který je častým motivem podobného počínání, není zdaleka jediným. Byly již bohužel zdokumentovány případy, kdy rodiče zaplatili za tábor, který se vůbec neuskutečnil, nebo kdy dokonce tábor sloužil jako zástěrka pro realizování pochybných úmyslů například pedofilů. Pokud vaše dítě přece jen na takový tábor vyrazí a zjistíte to až dodatečně, nezačínejte panikařit, ale zjistěte si, v čem je vlastně problém. Mohlo by se zdát, že dítěti překazíte tábor kvůli něčemu, co se později ukáže jako pouhé nedorozumění. Máte-li ale pocit, že dítě není v bezpečí, samozřejmě ho z tábora odvezte a příště vybírejte opatrněji.

Článek pro nás připravil www.dobrytabor.cz

Reklama