Má očkování v dnešní době ještě smysl, když většina závažných infekčních nemocí již byla potlačena? Na tuto a jiné otázky nám odpověděla pediatrička MUDr. Martina Spaziererová.

injection

Má očkování v dnešní době ještě smysl, když většina závažných infekčních nemocí již byla potlačena?
Očkování je jeden z nejdůležitějších objevů v historii a umožňuje nám držet pod kontrolou většinu závažných infekcí, na které se dříve běžně umíralo a ve velké části světa ještě umírá. Protože nevidíme na tyto nemoci děti běžně umírat, nabývají někteří lidé dojmu, že vakcinace je zbytečná, očkovací látky nebezpečné a rizika vysoká. V tomto názoru jsou většinou podporováni pochybnými zdroji z internetu. Pokud tyto aktivity nabydou na významu, poklesne proočkovanost populace a několik dětí bude muset zbytečně zemřít.
Tím už si prošly některé evropské i světové země, např. Švédsko, Japonsko, kde přestali plošně očkovat proti černému kašli, v Anglii proti spalničkám atd. V následných epidemiích mnoho dětí těžce onemocnělo a několik zbytečně zemřelo. Epidemie záškrtu na Ukrajině po zrušení očkování byla největší od konce 2. sv. války. Všechny tyto země očkování obnovily.
Jedině neustálým udržováním vysoké proočkovanosti populace můžeme dosáhnout potlačení nemoci a ochrany celé společnosti včetně těch, kteří nemohou být očkováni.

Jaké nemoci se podařilo očkováním zcela vymýtit?
Díky celosvětovému povinnému očkování se podařilo zcela zlikvidovat pravé neštovice na celé planetě, a tak se mohlo přestat očkovat. Do budoucna WHO (Světová zdravotnická organizace) očekává brzké vymýcení dětské přenosné obrny, v plánu je také vymýcení spalniček.

Nejsou děti nadměrně zatěžovány tolika novými vakcínami a jejich kombinacemi (hexavakcína proti 6 nemocem)?
Naopak. Počet antigenů (= částečky bakterií a virů, které vyvolávají imunitní odpověď) ve vakcínách se stále snižuje. Oproti 60. letům minulého století z cca 3000 na 60! Snižuje se i počet vpichů a tím stresová zátěž dítěte, stoupá kvalita vakcín, jsou „šetrnější“ a jejich účinnost a dobrá snášenlivost je vysoká. Některá očkování byla zrušena (pravé neštovice, tuberkulóza).
Pro představu: zátěž imunitního systému všemi povinnými vakcínami během dětství dohromady je srovnatelná se zátěží, které dítě čelí při jedné streptokokové angině.
Vakcinace dle současných poznatků vědy (Evidence based medicine) neoslabuje imunitní systém dítěte, naopak ho účinně stimuluje a umožňuje překlenout období jeho nevyzrálosti.

Není lepší hexavakcínu raději rozložit a očkovat postupně?
injectionRozložená schémata nejsou subjektivně ani objektivně šetrnější, způsobují oddalování vakcinace a jsou zbytečným hazardem. Na nemoci jako černý kašel, který se v dospělé populaci běžně vyskytuje v lehčí formě, může neočkovaný kojenec zemřít. Nakazit se může od svého nejbližšího okolí, často např. od své babičky. V posledních letech u nás na tuto nemoc zemřeli 3 neočkovaní kojenci. Stejně tak jiné infekce jako hemofilus, pneumokok, záškrt je důležité očkovat co nejdříve po narození. Nejzávažnější průběhy těchto onemocnění jsou právě do 1 roku života. Snahou je ochránit co nejdříve co nejvíce dětí. Hexavakcína poskytuje ochranu také proti žloutence typu B. U malých dětí totiž bývají následky této nemoci nejzávažnější a velmi často mohou být celoživotní (cirhóza jater, rakovina jater).
Neměli bychom umožnit rodičům, laikům, aby lékařům diktovali svoje nepodložená schémata a tím své děti ohrožovali, měli bychom jim to umět vysvětlit.

Jsou vakcíny bezpečné?
Účinnost a bezpečnost vakcíny se před její registrací sleduje ve 3 fázích klinického hodnocení, které trvá mnoho let. Probíhá obvykle současně v mnoha zemích světa a účastní se ho velký počet dobrovolníků. Podmínky těchto klinických studií jsou velmi přísné, sledované mnoha kompetentními a nezávislými orgány. Nutno říci obecně, že vakcíny neobsahují nic nebezpečného. Jsou v nich jen nepatrné částečky bakterií a virů, nebo oslabený virus (který navodí stav stejné imunity, jako celá živá bakterie, ale nemohou vyvolat onemocnění) v roztoku malého množství media se stopami netoxických látek - stabilizátorů atd., které se rychle vyloučí z těla. Denně náš organismus bojuje s nesrovnatelně větší náloží jak živých mikroorganismů, tak toxických látek. Závažné účinky a komplikace vyvolávají především rozvinuté infekční nemoci samy. Je dokázáno, že vakcinace významně nezatěžuje imunitní systém, naopak ho velmi účinně a bezpečně stimuluje. Každá vakcína je sledována i po zavedení do praxe a s každým dalším rokem se znovu vyhodnocuje i její účinnost a bezpečnost.

Kdo rozhoduje o povinném očkování a kdo je kompetentní v této oblasti?
Očkovací kalendář vychází z konkrétní epidemiologické situace v dané zemi, z doporučení odborníků a z dostupnosti vakcín. Autoritami v očkování jsou WHO (Světová zdravotnická organizace), Evropská léková komise, SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv), Národní imunizační komise, Očkovací centra, Hygienické stanice, Vakcinologická společnost a lékaři, kteří se očkováním zabývají.

Jaké jsou nežádoucí účinky vakcín?
Běžné a očekávané reakce společné pro většinu vakcín jsou mírná bolest a otok v místě vpichu, zvýšená teplota nebo horečka - vše v následujících dvou dnech po očkování. Často však nebývají žádné. Závažné reakce, zejména alergické, jsou extrémně vzácné, s výskytem 1 na 100 tis. až milion (V USA měli po aplikaci 7,5 milionu dávek vakcín za rok 5 závažných alergických reakcí, žádné úmrtí. Každoročně tam zemře až 150 lidí na potravinové alergické reakce). Závažné alergie na léky a potraviny vidíme mnohem častěji.
Ostatní stavy často přisuzované očkování, jsou spíše náhodné shody různých stavů s očkováním, u kterých nebyla vědecky prokázána souvislost. Tyto stavy se vyskytují ve stejné míře i u neočkované populace.
Nežádoucí účinky očkování jsou oproti následkům neočkování výrazně nižší, a proto benefit vakcinace stále převládá nad riziky.

Jak je to s právem na svobodu projevu a víry versus nařízení povinného očkování v demokratické společnosti?
„Povinné očkování je přípustným omezením tohoto práva, neboť jde evidentně o opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu veřejné bezpečnosti, zdraví, práv a svobod druhých“ (Závěr jednoho rozhodnutí Ústavního soudu z února 2011). To je v souladu s Úmluvou na ochranu lidských práv..., Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod.
Jinými slovy: svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná ohrožovat druhé. Je nutné také uvážit, že při odmítání očkování se jedná o porušení práv dítěte, která deklaruje Konvence o právech dítěte OSN, kde se praví, že každé dítě má právo na „nejvyšší stupeň dosažitelného zdraví“. S tím se inteligentní člověk musí ztotožnit.

Jak je to s uváděným výskytem autismu po očkování?
Tato aféra obletěla svět, napáchala velké škody, vedla k poklesu zájmu o očkování a úmrtí několika dětí na spalničky v Anglii. Přitom pravda, která vyšla najevo, už svět neobletěla: jednalo se o podvrh, lékař byl uplacen právníky rodin autistických dětí, aby publikoval falešná data, a byl patřičně odsouzen. V myslích mnoha lidí toto spojení očkování - autismus už navždy zůstane.

Proč je důležité očkovat proti pneumokokům? Očkuje se také jinde ve světě?
Většina vyspělé Evropy a světa očkuje plošně už od r. 2006 nebo 2007, v USA už od roku 1999! Pneumokok je nejčastější bakteriální původce respiračních onemocnění u dětí a dospělých. Ve velké části světa na tyto infekce miliony lidí umírají. Mnoho lidí ho nosí v nosohltanu, kde čeká na svou příležitost. U malých dětí do 2 let jsou časté invazivní, těžké průběhy těchto infekcí (zápal plic, meningitida, sepse). Jejich imunitní systém totiž neumí proti této bakterii vytvořit protilátky, a proto ani klasická vakcína pro dospělé, kterou máme mnoho let k dispozici, u nich neúčinkuje. Teprve převratný vynález konjugované vakcíny (navázání antigenu na speciální nosič) vyvolává tvorbu protilátek a pomáhá dětem překlenout toto rizikové období. Ve všech zemích, kde již očkování dětí zavedly, se projevil výrazný pokles těchto invazivních onemocnění, a to i u dospělých, počet hospitalizací a spotřeby antibiotik.

Jak si stojíme s očkováním ve srovnání s vyspělým světem?
Očkování je u nás na srovnatelné úrovni s vyspělou Evropou a světem. V povinném očkování jen lehce pokulháváme. Ve většině zemí je již dávno zavedeno plošné očkování proti pneumokoku i proti HPV. U nás je nyní vakcinace dobrovolná, hrazená. V řadě zemí mají plošnou vakcinaci proti rotavirům a meningokoku. Velmi slabé je to u nás s nepovinným očkováním. Uvědomění a informovanost lidí je zde velmi nízká (klíšťová encefalitida, chřipka, pneumokok u dospělých). Většina Evropy vykazuje vysokou proočkovanost vůči těmto nemocem, zatímco u nás je zanedbatelná. V USA dokonce zavedli povinné očkování dětí na chřipku a plané neštovice!

Reklama