Kočky

Ranní úsvit polechtal rosu na trávnících a stromy pomalu roztáhly větve jak paže probouzejících se lidí. Světlo lampičky rozpačitě zamžikalo a kocour drápkem zavrzal na zdi.

Otevřela jsem oči, i když tělo prosilo o stejnou povolenou polohu ze spaní. Zapomenutý rozsvícený lustr odnaproti nepatřičně křičel do probouzejícího se rána. Jemné pohvizdování před oknem a pomalu se rozpouštějící kapky z deště na skleněných tabulkách. Projela jsem pohledem kolem sebe. Automatický pohyb pro cigaretu a první nádech nikotinu. Bílé začmouzené zdi volají po čerstvé malbě a staré obrazy vystoupují z běloby jak náhle se vynořující ryba na klidné hladině rybníka.

Nadzvihuji se na loktech se zatvrdlou kůží a svazuji vlasy do culíku. Pár mi jich uvízne mezi prsty. Potřebovaly by ostříhat, myslím si a hned mi myšlenky přeskočí na zahnání ticha kolem mne. S povzdechem rovnám všechny ty kabely, vytahuji jeden, zastrkuji druhý. Telefon, konvice, automatický vrátný, nabíječka, lampička a zdroj od počítače. Rozmotávám, uklízím, hledám. Voda je zapnuta, ruka šmátrá po dóze na kafe a cukr. Lžička zacinká, já ustrnu bez pohybu a zaposlouchám se do zvuků z vedlejšího pokoje. Dobrý, maminka spí. Potřebuje spánek.

Kradmo chystám kafe a pouštím televizi.

Iveta

Ptáci se rozezpívávají a ženský hlas volá na divoké kočky: "Čičičí, pojď sem, čičí, no neboooj!" Ozve se kašel a konvice cvakne. Voda tiše dobublává. Zalévám sklenku a vůně kafe mi vykouzlí první úsměv. Televize vyhrává anglickou písničku a moderátoři celkem nepovedeně zvedají národu náladu. Otráveně jí vypnu a otevírám notebook. Pomalu a s tichounkým vrčením najíždí. Rozkliknu internet a zadávám heslo na email. Přátelé, známí, informace, spamy.

Zapalovač s rachocením padá ze stolu a mně nastává stejný rituál jako už tolikrát. Přehazuji kabely, zapínám ovládání na postel. Sjíždím dolů. Kočky se probouzí a vystrašeně seskakují z postele. Rozesměje mě to. Hlavou mi proběhne vzpomínka na jejich noční řádění. A teď? Jedna si netečně oblizuje packu, druhá vyskočila na škrabadlo. Nerudně sleduje sjíždějící postel. Zapalovač leží na metr ode mne. Sahám po "pomocné ruce - podavadlu" a snažím se přetočit na bok. Nejde to. Nohy se převážily a v boku mne píchlo. Opatrně nadzvihuji rukama nohy a sunu je blíž k pelesti. Ještě kousek. Záda zaúpěla pod nezvyklou polohou, ale zapalovač je nabrán do chapadel podavadla.

Vydechnu a hodím přes sebe peřinu.

Znovu vyjíždím nahoru, měním kabel od postele za kabel pevné telefonní linky. Vracím tělo do pozice mrtvého brouka a zapaluji další cigaretu.

Rozklikávám stránku Media Player a s uspokojením vyhledávám to pravé. "Pouťový triky" zazní do ticha a já mám husí kůži. Sluníčko se celkem úspěšně opírá do protějších oken. Ptáci překřikují "Mistrovo" tenor a já míchám kafe. Kdosi vyklepává z okna ubrus. Venku zavrčí motor auta a bouchnou dveře.

Kočka skočila na stůl a ocasem odpálila krabičku cigaret na koberec.

Nenadávám, znám to.

Usrknu horkou kávu a odevzdaně sahám po kabelu od postele.

Ranní kolotoč začíná...

Reklama