.

„Obětovat svůj život pro něj, nebo ochrnutého snoubence opustit?“ Ptá se Lenka (29)

Vztahy

„Obětovat svůj život pro něj, nebo ochrnutého snoubence opustit?“ Ptá se Lenka (29)

Během jedné vteřiny se dokáže člověku změnit život a obrátit ho naruby. Někdy to může být v pozitivním slova smyslu a jindy tomu je zcela naopak. Každá mince má svůj rub i líc, stejně jako osud. Jeho stinnou stránku momentálně prožívá Lenka, jejíž snoubenec během nehody ochrnul. Rozum jí radí opustit ho, ale srdce jí to nechce dovolit.

Nauč se slzami v očích smát, nauč se pohladit se zavřenou dlaní, nauč se rozdat všechno a nemít nic, pak poznáš, že stojí za to žít.
Neznámý autor

Zdroj: www.citaty.net

Oba byli tělem i duší sportovci. Nebylo dne, aby si nezašli zaběhat, zacvičit do fitka či se projet na kolečkových bruslích. Jednoho dne ale přišlo něco zlého, něco nečekaného, něco, co oběma změnilo život od základů. Volala mi do práce maminka mého nastávajícího manžela, že měl ošklivou autonehodu a není jisté, jestli se dožije večera. Popravdě si už ani nevybavuju následující hodiny. Mám to jako v mlze. Vím, že to byly ty nejhorší chvíle mého dosavadního života. Ta bezradnost a strach, kdy čekáte na telefonát, jestli se probudil nebo zemřel,“ líčí zlomeným hlasem Lenka. Její přání byly vyslyšeny, partner se sice probudil, ale ne bez následků. Ochrnul od krku dolů. „Absolutně jsem nevěděla, co dělat. Možná to bude znít hloupě, ale jakoby pro mě skončil svět a to jsem nebyla já, kdo byl ochrnutý.“

chair

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Následoval kolotoč rehabilitací, operací, kdy se mu lékaři snažili navrátit alespoň trochu kvalitní život. Lenčin partner sice ruce trochu rozpohyboval, ale bohužel ne tak, aby se zatím sám najedl. „Podle odborníků se to ještě trošku zlepší, ale nikdy se sám za pomoci rukou nezvedne z vozíku. Na nohy se nepostaví už nikdy. Já vím, že naděje umírá poslední, ale jsem realistka. Momentálně se o něj společně starám s jeho rodinou. Po psychické stránce je na tom mnohem lépe, zprvu chtěl skončit se životem. Smířil se s tím lépe než já.“

Lenka se s touto situací stále nedokázala smířit. Plány na společný život se jí rozplynuly jako pára nad hrncem a ona přemýšlí, co dál. Miluje ho, to bez debat, ale uvědomuje si, že takhle už dál nemůže. „Jsem ještě mladá. Je mi příšerně líto, co se stalo, ale přeci za to nemůžu pykat. Chci mít velkou rodinu, přeju si, aby moje děti běhaly venku se svým tátou. Bude to znít asi ošklivě a bezcitně, ale čím dál tím častěji si hraju s myšlenkou, že bych ho opustila. On mi několikrát řekl, že by se nedivil a já tu možnost vždy popřela. Přeci je to moje láska života.“

Momentálně si Lenka stále častěji pohrává s myšlenkou, že by snoubence přeci jen opustila. Ví, že pro ni je to nejlepší řešení, ale na druhou stranu si je vědoma, jak by na ni ostatní koukali. Přes prsty, jako na tu špatnou, myslí si. Bohužel nikdo jiný za ni toto dilema nevyřeší. „Rozum mi radí opustit ho, ale srdce to nechce dovolit. Co tedy dál? Obětovat svůj život pro druhého, nebo být za bezcitnou mrchu, toť otázka!“ zakončuje své vyprávění Lenka.  

Čtěte také:    

   
04.07.2016 - Láska a vztahy - autor: Markéta Škaldová

Komentáře:

  1. avatar
    [15] eleniska [*]

    Celkem mě udivuje dnešní hloupost lidí, jak se hrnou honem honem do vztahu, ale nejsou schopni nést následky sami za sebe, natož za ostatní. Tolik lidí má dneska vztah a myslí si, jak vše bude růžovoučké, nádherné bez chyb.Myslím, že tato spisovatelka není připravena na vztah, jako další 90% lidí v čr i mimo. Hodně lidi se diví, co musí obnášet vztah -vztahové krize, nemoci, hádky a tak dále a pak jsou rozchody i kvůli nemocem, a pak slečny brečí na forech, jaké jsou chudinky nešťastné mladé, že mají právo na plnohodnotný život. Tak ať. Ale všem lidem, co chcou vztah, tak nepomeňte, že vše bude růžovoučké, tak jako na začátku a nelitujte se.

    Myslím, tedy vím, že slečna, která popsala tento velmi smutný příběh, není ani náhodou připravená na vztah, a říkat, že je ve 29 letech mladá? To ano, i hloupá, protože, z toho článku jsem cítila, jako by se slečna litovala, že jí spíše postihlo něco strašného než jejího ( asi ex. přítele)

    superkarma: 0 15.07.2016, 17:49:46
  2. [14] Nikar [*]

    Mám v domě souseda na vozíčku, když dosáhl zletilosti, stala se mu nehoda a skončil na vozíčku, je ochrnutý od pasu dolů,....našel si ženu, spíše ona jeho :-) mají spolu už krásnou sedmiletou holčičku, je pravda, že je od pasu nahoru v pořádku, doma pomáhá, vaří, jezdí autem, je zaměstnán...v ničem se neomezují, jezdí na dovolenou (mají už vyhlídlá místa, kde se dobře pohybuje - v létě Caorle, loni byli i u Bodamského jezera)...ale jak jsem psala, je samostatný, sam si sedne do auta, přesunese....mladá paní to musí zvážit sama, její snoubenec je na tom zatím hůře a bylo by opravdu na ní se o něho starat.

    superkarma: 0 06.07.2016, 11:18:01
  3. avatar
    [13] danca79 [*]

    No, kdyz to slecna bere jako ze by se obetovala, tak by asi bylo spatne kdyby zustala...bud zustat chce se vsim vsudy, nebo je to na ukor toho co ona chce...je to hodne blba situace, ale resitelna, i kdyz to asi pro oba skonci zlomenym srdcem Sml80

    superkarma: 0 05.07.2016, 03:44:23
  4. avatar
    [12] peetrax [*]

    Pokud má pochybnosti a cítí to tak, že by se obětovala, tak pryč od něj. Bohužel. Byli by oba ještě víc nešťastní, kdyby zůstali spolu. Sml15

    superkarma: 0 04.07.2016, 16:39:22
  5. [11] iřka [*]

    Hodně smutný,a nelehký rozhodování. Vím o čem mluvím.Ale toto si musí každý rozvážit sám se sebou.Držím palce oběma.

    superkarma: 0 04.07.2016, 14:56:46
  6. [10] Jola251 [*]

    Píšete.... //ne tak, aby se zatím sám najedl.„Podle odborníků se to ještě trošku zlepší, ale nikdy se sám za pomoci rukou nezvedne z vozíku.// Nenají se sám a to bych já nesnesla. krmit někoho, kdo není mým dítětem. Nezvedne se z vozíku... budete schopna ho dlohodobě zvedat, mít na starosti všechny ty pomůcky, mastičky, ježdění po doktorech? Vypadám jako necitlivka, ale mnohé přispěvovatelky mají pravdu - obětování se nikomu štěstí a radost nepřinese. Je to moc těžké, city se nedají vypudit jen tak. Vidím to na jeho dlouhodobý pobyt v nějakém zařízení. A vy byste se možná měla přestěhovat a začít nový život. Věřte, řeším to také a v 55letech a sama. V novém prostředí se člověk cítí jinak. Nevyčítejte si, není to váš problém. Toto jsem dlouho nechtěla slyšet.. ale je to tak. Přeji hodně sil. Jola Sml79[/i]

    superkarma: 0 04.07.2016, 12:47:19
  7. [9] Goldenhair [*]

    nezáviděníhodná situace, hlavně neštěstí pro 2 mladé lidi, otázka je, jestli by tohle Lenka řešila, kdyby se to stalo třeba týden po svatbě, to už by se tak "lehko" neodcházelo...Sml68

    když zůstane a postará se o partnera, bude celý život nešťastná, protože potlačí své osobní touhy a přání...Sml80

    když odejde a založí rodinu s někým jiným (a třeba se pak rozvede), bude si celý život vyčítat, že měla zůstat se snoubencem...Sml80

    superkarma: 0 04.07.2016, 11:27:05
  8. [8] bobani [*]

    tuto situaci bych nechtěla nikdy řešit

    superkarma: 0 04.07.2016, 09:32:52
  9. avatar
    [7] Ni-ka [*]

    To je strašné. Vyřešit si to musí slečna sama,ale její myšlenky plně chápu, když chce mít děti, velkou rodinu atd. Je jisté, že s přítelem už k tomu nejspíš nedojde. Pokud by se na vozíku alespoň zvedl, byl "samostatnější", ale jak to slečna popisuje je hrozné:((( Lidi jsou hloupí, dívat se na někoho skrz prsty umí,ale horší by bylo, kdyby mu neřekla nic narovinu a měla milence atd. Určitě i ten pán to pochopí, když by odešla. No ale zůstat se s ním přátelit určitě může. Držím pěsti, ať to vyřeší jakkoli.

    superkarma: 0 04.07.2016, 09:01:53
  10. [6] zlá teta [*]

    Pro mladé je ta situace fakt složitá, i když si myslí, že ho miluje tak, že vše překoná, nikdy neví, jak to za čas dopadne. Já jsem vyloženě pečovatelský typ. Manžel je ležící, ale naštěstí jsme si už všechno užili.

    superkarma: 0 04.07.2016, 08:39:29
  11. [5] Andreadornova [*]

    Dokážu pochopit jak se cítí , co se týče založení rodiny bude to nejspíš problém, záleží na jejím rozhodnutí a vůbec nevím co bych na jejím místě udělala já. Držím palce ať to vyřeší jakkoliv.

    superkarma: 0 04.07.2016, 07:51:32
  12. avatar
    [4] misa.35 [*]

    Mému bratranci se stalo něco podobného - zkončil na vozíčku, ale naštěstí hýbe rukama. Jeho tehdejší přítelkyně to ustála a mají spolu 2děti. Je to hodně náročné, nevím, jestli bych to dokázala. Možná nejlepší je otevřeně si o tom promluvit a zkusit spolu žít a krok po kroku zjišťovat, zda to půjde. Po roce už by mělo být jasno, třeba nakonec nebude největší problém fyzický hendikep. Oni se většinou hodně změní i psychicky Sml58

    superkarma: 2 04.07.2016, 06:59:23
  13. avatar
    [3] gerda [*]

    Rikina — #2Napsalas všecko, co bych napsala i já. No, a k článku - já si nemyslím, že by se na ni lidi dívali skrz prsty, kdyby nesebrala odvahu a ze vztahu odešla. Každý má znát svoje možnosti. I on - intelekt mu zůstal - by na tom byl možná líp, kdyby věděl, co ho čeká a na co se může spolehnout. Možná ji ode sebe odežene on sám, co můžem vědět...nebo se domluví jinak: sice s ním zůstane, ale rodinu si pořídí s jinýmSml80

    superkarma: 0 04.07.2016, 06:56:56
  14. [2] Rikina [*]

    Prvně bych se zajímala, jestli už byly vyčerpány všechny možnosti, jak situaci aspoň trochu zlepšit. To, že jeden lékař řekne, že to nejde, neznamená, že jiný nezná způsob, aby to šlo. Někdy i riskantní, ale když má člověk šanci, obvykle to zkusit chce. Za druhé bych se zajímala, co život s takovým člověkem obnáší v praxi. Jak by bylo třeba upravit bydlení, co dokáže sám a na co by musel mít asistenci, kdo tu asistenci bude poskytovat, když já nebudu moct, co je potřeba dělat v situaci, kdy já onemocním třeba i banálním nachlazením (to může člověka na vozíku nečekaně ohrozit). Jestli na to budu sama, nebo jestli pomůže někdo z příbuzenstva, a jak konkrétně (ne neurčité sliby, ale přesně formulované řešení, co a kdy je dotyčný ochoten a schopen poskytnout). Co se týká dětí, i tam je potřeba rozvážit, jestli je pán vůbec schopen mít děti a jak to ovlivní situaci - děti zaberou spoustu času a potřebují péči, a nejde jim říct, že musí počkat, protože teď opečovávám tatínka. Tatínkovi se sice dá říct, že musí počkat, ale otázka, je jak by to snášel. Obecně je taky důležité, jestli pán to bere optimisticky a je schopen na vozíku slaňovat Nuselák jako to převádí v květnu lidi z Jedličkova ústavu za doprovodu hudební skupiny The Tap Tap, která je celá složená z lidí různého stupně postižení. Nebo jestli je to typ bolestínský, který se hroutí, bere antidepresiva a není s ním rozumné pořízení. A ještě je hodně dalších věcí, nebudu to tady vypisovat všechno, co si člověk potřebuje zjistit a ujasnit. Za sebe pravím, že já bych do toho nešla - ne v situaci, kdy chci mít děti a velkou rodinu. Šla bych do toho jen v případě, že už děti nechci a vím, že jsem smířená s faktem, že toto soužití mi přinese řadu omezení, a že to, oč tím budu přicházet mohu oželet. Kdyby to tak nebylo, tak láska hory nepřenese, a nemá cenu ubližovat jemu i sobě. A pokud musím použít slovo "obětovat se", tak je to špatně vždycky. Oběť ještě nikomu nic dobrého nepřinesla.

    1. na komentář reaguje gerda — #3
    superkarma: 10 04.07.2016, 06:21:34
  15. avatar
    [1] kobližka [*]

    Já jsem takovej věrnej džulbas,nedokázala bych takového člověka opustit.Možná to není dobře,určitě bych se trápila a byla nešťastná,ale daleko mín,než kdybych odešla.Naštěstí jsem tohle nikdy nemusela řešit.

    superkarma: 2 04.07.2016, 00:11:55

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme