Reklama

Ahoj Míšo, neobracím se na tebe s konkrétním snem.

Před čtyřmi lety si můj děda vzal život, oběsil se ve svém domku. Od té doby se mi o tom zdá, i když jsem u toho nebyla a neviděla jsem ho ani potom.

Vždycky ho různě vidím buď jak někde leží s provazem kolem krku nebo jak někde visí (brr, že to musím takhle napsat), když se vzbudím, tak jsem naprosto zničená a vynervovaná.

Ta událost mnou hodně otřásla, díky tomu se mi rozjela deprese, ale myslím, že jsem se s tím vyrovnala... už dávno. I jeho domek už je dávno prodaný. Jen už tyhle sny prostě nechci mít. 

A pak se mi taky často zdává o tom, že mám přítele, partnera, oporu po svém boku a když se probudím, jsem smutná, protože to byl JEN sen... 

Krásný den! 


Ahoj, možná by pomohlo, kdybys připustila, i vědomě a hlavně podvědomě, že to byla jeho svobodná vůle, že se tak rozhodl s tím, že dělá dobře, že tu není, protože nechtěl.

A hlavně, že už nikde nevisí, ale je nejspíš někde, kde je mu prima. To negativní ta hrůza je už jenom Tvá.

Jeho vědomí v tom visícím těle dávno nebylo, když ho našli. To nejdůležitější, to, co jsi měla ráda, s čím jsi komunikovala, je tam, kde to být chtělo. Tělo jen schránka. Není se čeho obávat.

Druhý sen asi vysvětlit nechceš a ni není co. Každé přání se jednoho dne promění ve skutečnost. A tohle Tvé určitě. Jsem si jistá. Přeji Ti by to bylo už brzy. Hodně štěstí. Míša